Everything For You

123. část

Vzala jsem do ruky mobil, který už pěkně dlouho vyzváněl. Máma.

,,Ano mami?"

,,Annie, konečně jsi mi to zvedla! Co s tebou je?"

Protřela jsem si čelo. ,,Jsem v pohodě."

,,Zayn je prý u Liama."

Zpozorněla jsem. ,,U Liama?"

,,Co se stalo?"

Povzdechla jsem si. ,,To bych taky ráda věděla. Prostě... prostě jsem si přestali rozumět."

,,Tak tohle je to nejhorší, co můžeš říct. Jak přestali rozumět? Musíte se vidět, musí se nastěhovat zpátky a...."

,,Mami," zastavila jsem ji. ,,Už se to nedá vrátit, chápeš? Ani nechci."

,,Nechceš?"

,,Hele, já vím, že jsem nebyla zrovna nejlepší, ale on to podělal a já se mu vnucovat nebudu."

,,Jsi v pořádku?"

,,Jo, jsem naprosto v pořádku," zakroutila jsem očima. ,,Jen...je to tady takové prázdné a chybí mi Maddison. Říkáš, že Zayn je u Liama?"

,,Běž a všechno si vyříkejte, vy dva nemůžete být bez sebe."

,,Víš co? Musím končit, jsem docela unavená."

,,An..."

Stačila jsem jí to položit. Promlouvání do duše opravdu nesnáším. Napila jsem se vína ze skleničky. Zayn je u Liama. Že bych si udělala malou procházku? Ne, nechci se hádat. I když Maddy je tam s ním...Fajn, jenom mu řeknu, že chci vidět své dítě, nic na tom není.

Zvedla jsem se z pohovky a odšourala se nahoru. Vstoupila jsem do šatny. Takové divné, bez Zaynových věcí. Začala jsem se přehrabovat v šatníku. Proč vlastně? Vždyť ho nepotřebuju zaujmout. Ale ne, jen ať se diví. Musí vidět, že je mi ukradený. Hodila jsem na sebe trochu jiný styl než vždy. Ostřejší styl. Až jsem si byla stoprocentně, že vypadám dobře, vyšla jsem. Vždyť k bráchovi to nebylo daleko. Proč mám pocti, že to nedopadne dobře? Nejsem schopná si s ním volat, natož vidět ho. Zvládnu to, je to přeci můj manžel.

Zazvonila jsem na zvonek a založila si ruce na hrudníku. Nezapomněla jsem správně znuděně žvýkat žvýkačku. Ozval se dupot. Otevřel dveře. On. Dívali jsme se jeden druhému do očí.

,,Annie?" prohlédl si mne od hlavy k patě. Tohle nečekal. Znova se naše oči střetly, než se vzpamatoval a zabouchl mi před nosem. Šokovaně jsem zalapala po dechu.

,,Zayne!" zakřičela jsem. Nic. Zkusila jsem znova zazvonit. Do očí se mi hrnuly slzy. ,,Otevři!" Nijak nereagoval. Začala jsem bušit na dveře. ,,Zayne, otevři mi, prosím!" křičela jsem mezi slzami.

,,Prosím," sesunula jsem se na zem a dala si hlavu do dlaní. ,,Prosím," zopakovala jsem. Dveře se znova rozletěly. Zvedla jsem hlavu s uslzenýma očima. Potáhla jsem.

,,Co tady děláš?" zeptal s mě.

,,Chci vidět Maddison."

,,Spí," odsekl a chystal se zase jít dovnitř.

,,Zayne! Počkej." Zůstal stát. Pomalu jsem se postavila a protřela si oči. ,,Chci si s tebou promluvit."

,,Jsi střízlivá?"

,,Děláš si srandu? To se mě jako fakt zeptáš na tohle?"

,,Fajn, nedá se s tebou mluvit," otočil se.

,,Ne, počkej, promiň."

,,Pojď dovnitř, vypadáš jako panda."

A jo, řasenka. Potichu jsem šla za ním. ,,Kde je Liam?"

,,Se Sophií."

,,A Maddy?"

,,Spí v pokoji, počkej, až se vzbudí."

,,Nejsem tady kvůli tobě, ale kvůli ní."

Zasekl se. ,,Pokaždé mluvíš jinak. Chtěla sis promluvit."

,,Já vím, no ty si se mnou přeci nemáš co říct."

,,Jednu věc ano. Vzchop se konečně. Nemám chuť se s tebou hádat."

,,Ani já nemám chuť se dívat na ten tvůj arogantní ksicht."

,,Běž pryč," řekl klidně. ,,Jak už jsem zmínil, nechci se hádat."

,,Proč nikdy žádný problém nedořešíme?"

,,Protože nedokážeme jeden s druhým mluvit."

,,Víš, až budeš chtít řešit ten problém, za mnou nechoď, protože bude pozdě!" vyprskla jsem a odkráčela pryč. Ach jo. Teď je on v mé roli. Znechucen mnou. Skoro jsem utíkala a slzy mi znova tekly po tváři.

Rychle jsem vpadla do domu. Hned mě uvítala fotka, na které jsem já, on a Maddy. Vzala jsem ji do rukou a mrštila s ní o zem. Vypnula jsem si zvonění, vyzula si boty, vzala si láhev whisky a spadla na pohovku. Ať jdou všichni do háje.