34. ČÁST

692 17 0
                                    


Annie

Tři dny uplynuly jako voda a mně měli konečně ukázat Maddison. Z nemocnice by mě měli pustit přesně ve stejný den jako ji. Zayn byl pořád u mě,jen občas odcházel domů. Taky tady často byli kluci,máma s tátou,sestry a Zaynova rodina. Dokonce přijela i Lin.

Konečně se ozvalo klepáni na dveře. Zayn rychle vyskočil a otevřel. Stála tam sestra s malým vozíčkem,ve kterém vozí miminka.

,,Tak maminko,konečně ji uvidíte." Usmívala se a přišla až ke mně. Vzala ji jemně do náručí a podala mi ji, Poprvé jsem držela své dítě. Poprvé jsem si ji přitiskla na hruď a chtěla,aby tenhle moment nikdy neskončil. Spinkala a vypadal vážně nádherně. Rtíky pevně tiskla k sobě a pravidelně oddechovala.

,,Říkal jsem ti,že je nádherná." Pohladil ji po hlavičce Zayn.

,,Jo,je krásná." Políbila jsem ji na čelíčko a ona hned otevřela velká modrá očka. Asi nevěděla co se dějě,protože zmateně koukala kolem.

,,No Maddy,to je máma." Říkala jí setra a ukázala na mě. Pořád na ni koukala těma svýma kukadlama. Zayn se zasmál.

,,Je zmatená."

Trochu se zavrtěla,více se ke mně přitulila a zavřela očka.

,,Musíme ji krmit z flaštičky,protože kvůli lékům nemůžete kojit. Teď už vás nechám o samotě,kdyby něco, zvoňte."

Zayn mě objal kolem ramen a dal mi pusu. V náručí mi spinkala má dcera. Byla jsem s těmi,které miluju více než sebe, S Maddison a Zaynem. Co více si přát?

------------------------------------------------------------------------------------

O týden později

,,Máš všechno zlato?" Ptal se mě Zayn a chystal se vzít mou tašku s věcmi.

,,Snad ano,ještě musíme pro Maddison. Vzal jsi tu sedačku?"

,,Na něco takového bych přece nezapomněl." Dal mi ruku kolem pasu a vlepil mi pusu na tvář.

,,Tak jo,jdeme." Vykročili jsme z pokoje a mířili pro Maddison.

Musela jsem ještě podepsat nějaké papíry,a pak už jen zbývalo ji vzít domů. Konečně domů.

,,Udělali jsme malé překvapení." Mrknul na mě Zayn,když odemykal dveře.

,,Jaké?"

,,No to uvidíš." Podařilo se mu odemknout jednou rukou.

,,Po dlouhé době zase doma." Řekla jsem si pro sebe.

,,Už jsou tady!" Zakřičel někdo a hned všichni čtyři přiběhli. Hned mě objali,ale potom se ujali Maddison. Položili sedačku na pohovku a všichni čtyři se nad ni naklonili. Začali dělat ksichtíky a mluvit na ni. Vystrašeně na ně zírali a nakonec se rozplakala.

,,Co jí je?" Zeptal se nechápavě Liam.

,,Vždyť se vás bojí chudáček." Vzala jsem ji do náruče a chovala ji.

,,Dej mi ji taky pochovat!" Natahoval ruce Niall. Podala jsem mu ji a ona po chvíli ztichla.

,,Mám na ni dobrý vliv." Usmál se.

,,Fajn a teď ti můžeme ukázat náš dáreček." Chňapl mě za ruku Liam a táhl mě nahoru. Otevřel dveře.

,,Tadááá!" Vykřikli všichni naráz a bylo štěstí,že se Maddison zase nerozplakala.

,,Páni kluci." Vydechla jsem. Stála jsem v dětském pokoji,který měl růžové stěny a veškeré vybavení.

,,Chtěli jsme ti udělat radost a říkali jsem si,že nevíte,kde Maddison dát, a tak jsme se rozhodli,vyrobit jí pokojíček." Objal mě kolem ramen Harry az druhé strany Louis. Usmála jsem se.

,,Ehm-nechci rušit vaši šťastnou chvilku,ale myslím,že tady něco smrdí." Držel se za nos Niall a v druhé ruce měl Maddy.

,,No fůůůj!" Nahodil škleb Louis a rychle někam zdrhnu.

,,Bože kluci! Pojď k mámě,pojď." Vzala jsem si ji k sobě a šla ji přebalit na nový přebalovací stůl.

,,Jak to můžeš dělat?" Přišel ke mně Harry,když jsem práci dokončila.

,,Někdo to dělat musí." Pokrčila jsem rameny.

,,Jsem moc rád,že jsi zase tady. Bál jsem se o tebe."

,,Jo,teď už jsme všichni v pořádku. Já i Maddison." Usmála jsem se.

---------------------------------------------------------------------

Večer jsem uspala Maddy a lehla si do postele k Zaynovi.

,,Konečně usnula."

Chytil mě za ruku a propletl mé prsty s jeho.

,,Teď už navždy spolu. Ty,já,Maddison a třeba později i někdo další."

Chytil mě do náručí a políbil mě do vlasů.

,,Navždy." Zašeptala jsem a zavřela oči. ,,Navždy."

Everything For YouWhere stories live. Discover now