Everything For You

38. část

Nastalo ticho. Slyšela jsem vzdalující se kroky. Stiskla jsem Maddison ještě pevněji a už nechtěla brečet,ale nešlo to. Tolik mi to ublížilo,tak moc na to musím myslet.

Za chvíli se vrátil zpět. Ozvalo se klepání na dveře,avšak ne to Zaynovo.

,,Annie!" zakřičel Harry a zabušil. ,,Odemkni!"

,,Nechte mě!"

,,Sakra An! Přece tam nebudeš sedět s Maddy až na věky."

,,Dokud bude tady,nevylezu."

,,Není tady,jsem zde jen já."

,,No jasně,slyším,jak brečí,aspoň ty mi nelži,Harry." potáhla jsem.

,,Annie! Já ty dveře vyrazím!" zařval a kopnul do dveří.

,,Slib mi,že ho sem nepustíš."

,,Slibuju,jen mi otevři."

Pomalu jsem vstala a opatrně otočila klíčem v zámku. Trošku jsem otevřela dveře. Harry strčil nohu do škvíry,ale Zayn se tlačil za ním.

Silou do něho strčil,až málem spadnul.

,,Ty se k ní nepřibližuj ani na krok!" procedil skrz zuby a vstoupil dovnitř.

,,Co chceš?" zeptala jsem se roztřeseným hlasem.

,,Vzít Maddy."

,,Ne!" Vykřikla jsem a ještě blíže si ji k sobě přitáhla. ,,Nedávej ji Zaynovi!"

,,Neboj,jen ji umyju,převleču,nakrmím a dám spinkat." Usmál se.

,,Nedávej ji Zaynovi,nepřeji si to."

,,Máš mé slovo."

Opatrně jsem mu ji podala.

,,Můžeš jít ke mně do pokoje,jestli chceš," navrhl.

,,Přede dveřmi je on."

,,To ti vadím,když kolem něho projdeš?"

,,Nechci ho už nikdy vidět!"

,,An,já myslím..."

,,Ty nemysli! Tohle je moje záležitost. Ještě dneska odjedu za mámou."

,,Jenom na tu dobu,co budeme v Americe?"

,,Ne,zůstanu tam déle."

,,Jak dlouho?"

,,Tak dlouho,jak bude potřeba."

,,Budeš tady sedět na těch kachličkách ještě dlouho?"

,,Už jdu."

Vyšla jsem z koupleny a zamířila do pokoje.

Samozřejmě,že tam byl. Ignorovala jsem ho. Vytáhla jsem další velký kufru a začala do něj házet všechny věci moje i Maddison.

,,An,co to děláš?" zeptal se mě opatrně.

,,Balím věcci,nevidíš?!" odsekla jsem a pokračovala.

,,Kam jdeš?"

,,Pojedeme k mámě."

,,Já zapomněl,vždyť pozítří odjíždíme."

,,Ne! Ty jsi to nepochopil? Já se stěhuju!"

,,Cože?"

,,Nebudu s tebou už ani minutu!"

,,Ale Annie,to nemůžeš udělat,vždyť Maddison a..."

,,Maddison? Když sis užíval s jinou,myslel jsi na Maddison?"

,,Nedělej to prosím..." zašeptal a po tváři mu stekla slza.

,,Dělám to,co jsi chtěl,zbavit se nás."

,,To jsem přeci nikdy nechtěl. Nikdy jsem vás nechtěl ztratit. Miluji tě."

,,Miluješ mě? A kolika jiným jsi to už říkal?"

,,Jen tobě."

,,Mám začít počítat?"

,,Ale..."

,,Je mi z tebe na nic!" řekla jsem zhuseně a sebrala všechna zavazadla. Ještě jsem musela do pokoje Maddison,měla jsem tam její věci.

Běžel za mnou.

,,Annie,nechoď pryč." Chytil mou ruku,ale rychle jsem se mu vyškubla.

,,Nešahej na mě!" vyštěkla jsem na něj.

,,Nemůžeš mi vzít Maddison."

,,Nemůžu? Dovol,abych se zasmála. Ty nás můžeš podvádět?"

,,Do háje Annie! Přestaň se chovat jako hysterka!"

Zalapala jsem po dechu. ,,Já...já se chovám jako hysterka? Panebože! To se mi snad zdá! Ty mi zahýbáš,i když spolu máme dítě a já se chovám jako hysterka! Vůbec nechápu jak jsem s tebou mohla být!"

,,Už to neudělám..."

,,Víš kolikrát tohle už jsi mi tohle říkal? Zayne,já už nemám sílu. Nemůžu ti důvěřovat."

,,Zničíme tohle všechno,náš život?"

,,Zničíme? Ty jsi ho zničil."

Sebrala jsem poslední tašku a do volné ruky vzala sedačku s Maddy.

Ze skříňky u vchodových dveří jsem si vzala klíče a rozloučila se s klukama.

,,An,dovol mi aspoň,abych viděl Maddison."

,,Zavolej mi," řekla jsem ledově a nastoupila. ,,Sbohem Zayne." zašeptala jsem mezi slzami.

,,Annie,neopouštěj mě prosím."

,,Nemám na výběr."

Nastartovala jsem a vyjela.

,,Neboj Maddy,to bude dobrý." Pokusila jsem se usmát na mou dceru ležící tiše v sedačce. Ta ještě naštěstí neví,o co jde.