Everything For You

109. část

,No tak zvedni to!" mudrovala jsem do vyzvánějícího telefonu.

,,Annie?" ozvalo se.

,,No konečně."

,,Taky tě miluju, lásko."

,,Ne, promiň, jen jsem dlouho čekala."

,,Jak se máte?"

,,Představ si, že Maddison chce pořád přelézat postýlku."

Zasmál se. ,,Bože, to má určitě po mně. Hrozně moc se na ni těším."

,,Ona na tebe taky."

,,A Matty?"

,,Dneska je líný ani jednou se nepohnul."

,,Není to divné?"

,,Myslím, že ne. Včera sebou mlel, tak dnes má volno."

,,Máma říkala, že jsi zvracela, už je ti líp?"

,,Jo, vyspala jsem se a je mi dobře."

,,Ach jo, tolik bych chtěl být s vámi. Hlavně s tebou, když ti teď není dobře."

,,Já to sama zvládnu."

,,Ale stejně. Už mi chybí Maddison. Asi co nejdříve přiletím."

,,To by bylo fajn."

,,Teď máme dost narvaný program, ale pokusím se co nejdříve."

,,To je?"

,,Příští týden."

,,Až?"

,,Promiň lásko, ale pravděpodobně nebudu mít čas."

,,No dobře, my to tady nějak zvládneme."

,,A od Vánoc máme až do března volno."

,,Vidíš to. Vánoce jsou ani ne za měsíc a já ještě nic nemám."

,,Tak to já jsem Maddison koupil tabulku a nezávadné fixy. Heč!"

,,Jo malování. Čmárá všude kam se dá. Naposledy to byla... To je fuk."

,,Nevytvářej Apple."

Zasmála jsem se. ,,Cože?"

,,Apple, nahryznuté jablko. Ty jsi něco nakousla."

,,Aha. Počmárala ti bledě modrou košili."

,,Co?" vykřikl zděšeně. ,,Jak se k ní dostala?"

,,Ehm-měla jsem ji na sobě."

,,Byla má oblíbená."

,,Vidíš, motivace na vánoční dárek."

,,Lásko, budu muset jít. Zavoláme si zase zítra, ano?"

,,Dobře."

,,Miluju tě."

,,Já tebe víc."

,,Ne, já tebe víc."

,,Ne-ne.Já tebe víc."

,,Já tebe víc," zasmál se.

,,Zayn je můj!" zakřičel Louis a třískl mu s telefonem. Pitomec Louis.

Odhodila jsem mobil vedle sebe a podepřela se o ruce, že se postavím.. Pocítila jsem píchnutí v břiše. Musela jsem si lehnout zpět a zhluboka se nadechnout.

,,Fajn, co se děje?"

Chvíli jsem ležela, než začala být bolest intenzivnější a přidala se i hlava. Nějak jsem se stěží postavila a snažila se dostat do koupelny.

,,Tricio!" zakřičela jsem. Za chvíli vyšla z Maddyina pokoje.

,,Co se děje?"

,,Nevím. Strašně mě bolí břicho, nedá se to vydržet."

,,Jaká bolest?"

,,Tupá bolest hlavy a v břiše mě píchá a..." předklonila jsem se v šílené křeči.

,,Klid. Zhluboka dýchej. Nejsou to poslíčky?"

,,Tohle je..." musela jsem se nadechnout. ,,Mnohem horší."

,,Dej si sprchu, třeba to pomůže."

,,Co když-co když je něco s Mattym?"

,,Určitě ne."

,,Dneska ani jednou nekopl a...au! Nedá se to vydržet!" Z očí mi vytryskly slzy.

,,Pomůžu ti do sprchy." Podepřela mě a pomalu mi pomohla do koupelny. Pustila jsem na sebe proud vody, při kterém se křeče zmírnily až úplně ustaly. Dokonce jsem myslím i cítila, jak se Matt pohnul. Teda nejsem si jistá, ale doufám, že ano. Asi to opravdu byly pouze silné poslíčky. Přehodila jsem si župan a Tricia mě poslala rovnou do postele.

,,Je to lepší?" zeptala se opatrně.

,,Ano, sprcha pomohla."

,,Mám zůstat spát tady? Kdyby něco?"

,,Myslím, že nemusíš, už to přestalo."

,,Nevím, jestli bys raději neměla zajít k doktorovi."

,,Ne, dobrý. Byly to jen poslíčky."

,,Ach jo, to je bohužel v tomhle období normální."

,,Chci to už mít bezbolestně za sebou."

,,Prospi se. Zhasnu ti." Vstala a došla k vypínači.

,,Uspíš Maddison prosím?"

,,Samozřejmě. Dobrou."

,,Dobrou," usmála jsem se a zavřela oči. V té chvílí jsem netušila, co mě ještě čeká.