Everything For You

16. ČÁST

V noci mě vzbudila bolest v břiše. Nějak jsem to neřešila a snažila se spát dál,ale za chvíli byly ještě intenzivnější. Dokolébala jsem se do koupelny a dala si horkou sprchu,po které bolesti ustoupily. Vzala jsem si skleničky z police a napustila si vodu. Najednou jsem se předklonila v šílené křeči, sklenice mi vypadla z ruku a rozbila se na tisíce kousků. Vykřikla jsem a chytila se za břicho.

Zachvátila mě další křeč,slabě jsem vykřikla,když se rozevřely dveře.

Zayn

Nemohl jsem spát,tak jsem ležel,díval se do stěny a přemýšlel,ostatně, dělal jsem to tak pořád.

Uslyšel jsem pomalý dupot do koupelny a potom téct vodu. ,,Asi se šel někdo osprchovat," řekl jsem si pro sebe a dál to neřešil. Asi po 20 minutách jsem ale slyšel zvuk,jako když se rozbije sklo, a potom výkřik.

Fajn. Tohle je divný. Zvedl jsem se a utíkal  do koupelny a otevřel dveře.

Stála tam Annie. Byla předkloněná,držela se za břicho a po tváři jí tekly slzy.

,,Annie!" vykřikl jsem zděšeně a přiběhl k ní. ,,Annie,co se stalo?" Jednou rukou jsem ji objal kolem ramen a druhou ji chytil za ruku.

,,Já nevím,strašně to bolí."

,,Co tě bolí?"

,,Břicho." Celá sebou cukla a zatnula se.

,,Annie."

Nevěděl jsem co dělat. ,,Jedeme do nemocnice!" Rozhodl jsem,protože jsem se strašně bál. Zděšeně se na mě podívala.

,,Ne,proč?"

,,Nediskutuj se mnou,co když se něco stalo nebo stane."

Posadil jsem ji na vanu a šel vzbudit Harryho. Proč sakra nemám řidičák?!

,,Harry vstávej!" Stáhl jsem z něho peřinu.

,,Co je? Co se děje?" Promnul si oči

,,Jedeme do nemocnice."

,,Cože? Proč?"

,,Annie má strašné bolesti,odvezeš nás tam."

Jen přikývl a začal se oblékat. Já jsem na sobe  nahodil tričko a nechal si tepláky na spaní.

Přes An jsem přehodil svou mikinu a pomohl jí na nohy. Nasedli jsem dozadu a já ji objal. Opřela si hlavu o mou hruď.

,,Už je to lepší?"

Zakývala hlavou. ,,Už to přestalo,nemusíme tam jet."

,,Musíme si být jisti,že ti nic není."

,,Ach jo." vzdychla a nechala odporování.

,,Vy jste pan Malik?" Zeptala se mě sestra,když jsem seděl v čekárně a čekal na An. Postavil jsem se.

,,Ano."

,,Slečna Payne  je podle vyšetření naprosto v pořádku,bohužel nevíme,co to způsobilo."

,,A může domů?"

,,Samozřejmě,za chvíli přijde,ještě něco řeší s doktorem. Kdyby něco,tak se prosím dostavte. Dostala nějaké léky."

,,Děkuji."

Usmála se a odešla.

Asi po půl hodině konečně vyšla An. Hned jsem si k ní rozběhl.

,,Půjdeme?" zeptala se.

,,Harry na nás čeká venku,prý nesnáší nemocnice."

,,Tak to jsme dva," zasmála se, ale bylo na ní vidět, že se trápí a je unavená.

Když jsme dojeli domů,byly tři ráno. An usnula hned,jak jsem ji dal do postele. Lehl jsem si k ní a hladil ji po vlasech. Měl jsem obrovský strach o ni i o miminko. Otočila se na záda a zhluboka se nadechla.Nedalo mi to,musel jsem jí pohladit bříško a usmát se. Byla tak sladká a já si uvědomil,že ji ještě pořád miluju.