Everything For You

89. část

Pomalým roztřeseným krokem jsem se vracela do ložnice. Musela jsem vypadat hrozně. Ještě aby ne. Člověk, který od pěti hodin zvrací, vypadá vždy příšerně. Zaynovy oči se na mě starostlivě dívaly. Jenom ať nemusím muvit prosím, byla jsem mrtvá, potřebovala jsem spát.

Posadila jsem se.

,,Je ti něco?" jemně mě pohladil po zádech.

,,Ne, jsem v pohodě."

,,Byla jsi zamknutá v koupelně a zvracela jsi, nelži mi."

,,Je mi zle." Vytíženě jsem si lehla a chytila se za břicho.

,,Odpočiň si, já s Maddison k tomu doktororvi půjdu."

,,Ne, stejně si musím něco vyřídit."

,,V tomhle stavu nikde nepůjdeš."

Kdybys jen věděl, v jakém stavu jsem, pomyslela jsem si.

,,Chceš něco?"

,,Jahody nebo aspoň jahodový džus."

,,Zajdu ti pro něj."

I když se před chvílí probudil, ochotně vstal a šel mi připravit džus.

Pod nohy jsem si dala polštář a hladila si bříško. ,,Doufám, že takhle nebudeš zlobit pořád," mluvila jsem na něj nebo na ni. ,,Hele, já vím, že máš chuť na jahody, ale já bych si tak ráda dala kuře nebo těstoviny, nemohl bys to nějak zařídit?" zasmála jsem se. ,,Ne dobře, dáme si jahody."

Rychle jsem si ruce dala za hlavu, protože jsem slyšela kroky.

,,Už je ti líp?" nakoukl do dveří.

,,Chce se mi spát, ale nezvedá se mi tolik žaludek."

,,To je dobře.Jak říkám, zajdu tam."

,,Dobrý, náš práci."

,,Máme zkoušku, ale můžu se z toho vyvléct."

,,Trochu se prospím a bude to OK. Jenom kdyby ses o Maddison postaral teď ráno. Slíbila jsem jí, že si budeme hrát."

,,Samozřejmě," usmál se a hladil mě po vlasech, dokud jsem neusnula. Chudák. Dotáhne mi džus a já si usnu.

Jediné, co neudělal bylo, že mi nenařídil budík. Když jsem se probudila, byla jedna hodina. Vyděšeně jsem se posadila a prohrábla si vlasy.

,,Zayne?!" zakřičela jsem. Za moment otevřel dveře.

,,Ano?"

,,Proč jsi mě nevzbudil?"

,,Nebudu tě budit, když chceš spát, už jsme na odchodu."

,,Já tam půjdu."

,,Ale..."

,,Musím někam zajít."

,,Můžu jít s vámi?"

,,Ty jsi měl být dávno ve studiu."

,,Mně to nevadí."

,,Běž tam, nechci, aby byly problémy."

,,Vážně to zvládneš?"

,,Je mi dobře. Obleču se a půjdu."

,,Jak myslíš, Maddison je oblečená."

,,Děkuju."

Rychle mě políbil na čelo a zmizel.

Unaveně jsem došla do vestavěné šatny. ,,Tak co si oblečeme? Šaty?" Začala jsem se prohrabovat stojanem, kde visely snad miliony šatů. Rozhodla jsem se pro ty od Zayna z Itálie. Vlasy jsem si stáhla do culíku. No já tedy vypadám. Nepřátelé si na mně zgustnou. A jako zlatý vrchol mého vzhledu budou baleríny. Ano, baleríny, které nosím jenom na vyhození smetí. No jo, všechno se mění.