Everything For You

114. část

Hrál jsem si s Maddison a Annie měla spát. Opravdu jsem se lekl, když se mi objevila za zády.

,,Miláčku, ty neodpočíváš? Říkala jsi, že budeš spát."

,,Půjdu s Eleanor nakupovat."

Usmál jsem se. Konečně nějaká činnost. ,,To je fajn."

,,Půjdeš s námi?"

,,Chceš, abych šel s vámi?" zůstal jsem překvapený.

,,Nevím, byla bych ráda."

,,Ale co s Maddison?"

,,Můžeme ji vzít s sebou."

,,No já nevím, tahat ji po nákupech..."

,,Nemůžeš, co?"

,,Ne, ale..."

,,Musíš do studia."

Kousl jsem se do rtu a sklonil hlavu.

,,Je mi to jasné. Víš co? Jdi někam!"

Chvíli jsem koukal do země, než mi Maddy začala třást s rukou.

,,To jsem to zase pokazil, Mad."

,,Máma se zlobí?"

,,Hm."

,,Na mě?" vystrašeně se na mě podívala.

,,Ale ne- na mě."

,,Ci mámu zpátku."

,,Broučku, mamince není dobře, je nemocná a smutná."

,,Ty jsi taky smutný."

,,Pojďme si hrát." Jemně jsem se usmál a pohladil ji. Tolik si toho už prožila, i když si nic z toho nebude pamatovat.

Uslyšel jsem prásknutí dveří a následné klapání podpatků. Povzdechl jsem si. Že já vždycky všechno tak pokazím.

Hráli jsme si ještě další hodinu, pak jsem musel do studia. Pochopitelně beru Mad s sebou. Nemůže být sama a s An bych ji nenechal. Ne, že bych jí chtěl nějak ublížit, ale nedokáže se postarat ani sama o sebe, natož tak o Maddy.

Nevím, co mám dělat. Nezvládám se o všechno starat. S An to byla hračka. Pokoušel jsem se ji dostat k psychologovi. Výsledek? Zamknula se v pokoji a vylezla jenom z důvodu žízně. Tak jsem dopadl. Manželka se mnou skoro nemluví, vlastní dceři lžu, že je vše v pořádku a na to, jak se mi chce z toho všeho brečet, nezbývá čas.

Měl jsem jí zpívat, ale Maddison se mě nechtěla pustit.

,,Maddisonko, dám ti bonbónek, hm?" Přemlouval ji Harry.

,,Harry, ona ještě nemůže bonbóny." Probodl jsem ho pohledem." ,,Mad, budu si s tebou hrát, ale teď musím jít pracovat."

,,A já si s tebou budu hrát místo táty," zkusil to Louis. a ona se konečně umoudřil. Paličatka jedna.

Domů jsme přišli až kolem sedmé, ale Annie tady ještě není. Udělal jsem nějaké jídlo a potřeboval jsem si nutně zapálit.

Posadil jsem Maddy k televizi a vyšel ven. Pěkně jsem na ni viděl před sklo. Stihl jsem si jednou potáhnout, než se ozvalo prásknutí dveří a následné odhození bot.

,,Ach jo," povzdechl jsem si a típl cigaretu. ,,Annie, ty už jsi doma?"

,,Áhoj!" zasmála se a motavou chůzí šla ke mně. ,,Jak jsi se dnes měl?"

,,Ty jsi pila?"

,,Já? Ne. Vždyť já nemůžu pít, mohlo by to -škyt- mohlo by to ublížit Mattovi."

,,Annie..."

,,Víš co? Jack Sparow...on byl..."

,,Ty jsi vážně pila."

,,Měla jsem deci."

,,Zbláznila ses?"

Rychle jsem vzal Maddy a odnesl ji nahoru. Nechtěl jsem, aby ji viděla v takovém stavu. Vykoupal jsem ji a uspal.

Vrátil jsem se dolů. An už spala na pohovce. Jen v popelníku byly cigarety, co už stihla vykouřit. Ach jo, vzpamatuj se Annie.