Everything For You

98. část

Řekla bych, že Maddison už začíná to cestování trošku vadit. Pokaždé, když v noci přejíždíme z místa na místo, nespí s řve jako tur. Je to k nevydržení. Jindy mi to nevadí, člověk si zvykne, ale když je vám špatně, umíráte touhou usnout musíte ji uspávat, docela to začne lézt na nervy. Našěstí už tady budeme jenom dva týdny. Nebo spíše bohužel. Pak už na dlouhou dobu bez Zayna. Slíbil, že bude lítat často domů, ale přeci to bude jiné, než když jsme s nimi.

Právě si užívám volnou chvilku v pokoji, s nohama nahoře a větrákem namířeným na mě. Ach jak skvělý je odpočinek. Zayn opatrně nakoukl do dveří.

,,Ty nespíš?"

,,Ještě jsem neměla příiležitost."

Vkloune dovnitř celý a olácne sebou vedle mě.

,,Líbí se ti tady?"

,,Celkem ano."

,,Celkem?"

,,Londýn je Londýn."

,,A co ty? Tobě se tady líbí?" Naklonil se nad mé bříško.

,,Myslím, že je spokojený tak jak já."

,,A máš na něco chuť?" pokračoval.

,,Na všechno, kromě toho, co mám ráda."

,,Neodpovídej pořád za něj."

,,Tak promiň no, už ho nechám mluvit." zakroutila jsem očima.

,,Nemůžeš dostat chuť na něco, co má ráda maminka? Třeba.."

,,Kávu! Dala bych si kafe, potřebuji kofein!"

,,Nemohl bys dostat chuť na kafe?"

,,Myslím, že bychom na něj neměli mluvit, jako na kluka, co když jsem to holčička?"

,,A kdy to budeme vědět?"

,,Nevím, asi za dva měsíce."

,,Ach jo, tak jak mu mám říkat?"

,,No nevím."

,,Vidíš."

Znova na něj položil hlavu. ,,Zařídíme ti pokojíček, budeš tam mít, co jen chceš."

,,Ještě ani není na světě, a už ho rozmazluješ."

,,Tatínci vždycky rozmazlují své dětičky."

,,Vy jste fakt úchylní," kroutil hlavou ode dveří Louis.

,,Proč?"

,,Přijde mi úchylné, když on se baví s tvým břichem.

,,Já si nepovídám s břichem, já si povídám s miminkem."

,,A říká ti něco?"

,,Samozřejmě."

,,Annie, doufám, že to miminko nebude idiot po Zaynovi."

Vybuchla jsem smíchy. ,,Bude chytré po mně."

,,Aspoň něco."

,,Potřebuješ něco, Louisi?" zeptal se otráveně Zayn.

,,Nic, nic, jen na vás dohlížím, abyste nedělali něco no...ehm...nemravného."

,,Nemravného?" vyvolalo to ve mně další výbuch smíchu.

,,To znamená jestli spolu jako..."

,,Louisi!" okřikli jsme ho oba dva. ,,Přestaň vést ty tvoje přiblblé kecy."

,,OK, asi chcete být sami, že?"

,,Docela bychom to ocenili." Pousmála jsem se.

,,Ale já se nudím, můžu jít za váma?"

Otráveně jsme zaúpěli, ale posunuli se více na kraj.

,,Dík. Tak, jak se máte děcka?"

Zayn ho probodl pohledem. ,,Ještě jednou řekneš děcka a letíš."

,,Sorry, sorry."

,,Kde máš vlastně El?"

,,Dole."

,,Proč nejsi s ní?"

,,Říkám, musím na vás dohlížet."

Hodila jsem po něm přísný pohled.

,,Půjdu, ale Zayn mi slíbí, že už nikdy tu úchylnost neudělá."

,,Počkej, až bude těhotná El."

,,Vy budete mít děti za nás za všechny, s tou vaší opatrností."

,,A dost! Ven!" zakřičel Zayn.

,,Vždyť už jdu, pardon, pardon, poroučím se." Udělal pukrle a zmizel.

,,Zabiju ho," procedil skrz zuby.

,,Zabilo by tě dalších milion holek," řekla jsem mezi smíchem.

,,Ty jeho debilní kecy!"

,,Má vcelku pravdu."

,,Ještě ty se k němu přidávej. Autíčko, slyšelo jsi to? Co říkal strejda Louis?"

Znova jsem vybuchla smíchy. ,,Autíčko?"

,,Nevíme, jestli to bude on nebo ona, tak to bude to."

,,Ne, prosím, autíčko ne."

,,Tak budeme vymýšlet jméno."

,,Fajn."

,,Pro holku."

,,Fajn."

,,Zayna! Po mně."

,,Ne."

,,Zia!"

,,Ne."

,,Zaira."

,,Ne!" Vystrašeně jsem se na něj podívala.

,,Tobě se nic nelíbí, jsi vybíravá."

,,Ale líbí."

,,Například?"

,,Gia, Giovanna."

,,Ne."

,,Diane."

,,Ne."

,,Emily."

,,Moc obyčejné."

,,Camile."

,,To už jsme chtěli dát minule."

,,My se nedohodneme."

,,Bude to Autíčko."

Takže fajn. Naše dítě se bude jmenovat Autíčko. Vždycky se mi to jméno tak strašně líbilo. Autíčko. Autíčko.