1. ČÁST

1K 33 1
                                    

Nikdo krom Zayna neměl bloncku rád. Já už jen proto,že chodí s klukem,kterého miluju. Ostatní ji neměli rádi,kvůli jejímu mrčení a věčné povýšenosti.

,,Annie,řekni Louisovi,ať mi uvaří něco jiného,mrkev jíst nebudu." řekla povýšeným hlasem.

,,Běž tam sama ne? Máš nohy a pusu. A jestli ti na mrkvi něco vadí,tak si uvař sama nebo běž domů," odsekl jí Harry,který ještě pořád stál a díval se na Zayna.

,,Co máš za problém Stylesi?"

,,Co mám já za problém?" zakřičel Harry.

,,Hej! Nechte toho oba dva!" Musela jsem zasáhnout,protože Zayn už sbíral slova. Oba se na mě podívali a jedině Harry se otočil a odešel. Povzdechla jsem si a sedla si zpět

,,Tak já půjdu,tohle tady trpět nehodlám." Pronesla kysele bloncka a zvedla se. Zayn ji ale chytl za ruku a stáhl si ji zpět na klín.

,,Nechoď,nevydržím to bez tebe." zašeptal a usmál se.

Tak fajn. Tohle už bylo moc,nesnesla jsem to. Vstala jsem a odešla do svého pokoje,kde jsem si lehla na postel a zírala do stěny. Vybavila jsem si ty okamžiky,kdy mě Zayn objímal,líbal a říkal mi ty samé věci,jako jí. Byl pro mě jako droga, I když jsem mu tvrdila a všem ostatním vlastně taky,že jsem v pohodě,nebyla jsem. Pořád se mi po něm stýskalo,jako bych postrádala kousek sebe samé. Ano,jsou to už tři měsíce,ale já si nemohla zvyknout na to,že jsem bez něho. Nepomáhalo mi ani to,že jsem ho potkávala. Potřebovala jsem odjet. Odjet? Wahington volá! Proč jim nenapíšu na koleje a neodjedu? Proč ztrácím čas tady v Londýně? Teď mi všechno docvaklo. Hned jsem si sedla k notebooku a začala psát žádost o ubytování. Doufala jsem,že mi co nejdříve přijde odpověď. 

Když jsem to konečně dopsala,šla jsem zpátky dolů,kde kluci seděli v obýváku a bloncka, která ještě neodešla, seděla Zaynovi na klíně a objímala ho kolem krku.

,,Annie,zahraješ si s náma Activity?" usmál se Harry,když mě zpozoroval.

,,Jo,jasně,ráda." Vzala jsem hru a sedla si k nim do kroužku.,,Vy nehrajete?" Podívala jsem se na Zayna s Valérií,kteří měli plné ruce práce s cucáním.

,,Activity nehraju." Ohrnula nos.

,,A máš ty vůbec něco ráda?" řekl s úšklebkem Louis.

,,No vás teda ráda nemám."

,,My tebe taky ne." Odseknul Harry a všichni jsme se potichu zasmáli.

Hráli jsme asi tři hodiny a když jsme skončili,Louis nachystal večeři (vařenou mrkev s bramborem).

Bloncka už naštěstí odešla. Ještě před večeří jsem se rychle skočila podívat,jestli mi přišla odpověď. Bylo osm večer,takže ve Washingtonu už byli v práci. Zapla jsem notebook a podívala se do mailu. Jo! Jo jo jo jo jo!  Vzali mě! Vzhledem k tomu, že je volno a moc lidí se do školy v tuto dobu nehrne, mám kolej zařízenou od zítřka,takže klidně můžu nastoupit. Tím je vše vyřešeno. Dám výpověď v práci  a zítra odletím. Ještě to oznámit klukům. Zaklapla jsem PC a utíkala dolů na večeři.

,,No kde seš? Čeká se jenom na Tebe." řekl Liam,když jsem se posadila.

,,Jo,musím kvůli tobě čekat," pronesl uraženě Niall. Zazubila jsem se.

,,Chtěla bych vám něco říct."

,,A co?" Otočil se Louis od sporáku a jako poslední si sedl.

,,Odletím do Washingtonu už zítra." Čekala jsem na jejich reakci. Vyvalili na mě oči.

,,A kde tam budeš bydlet?" zeptal se Harry.

Protočila jsem očima. ,,Na kolejích."

,,Ale vždyť máš ještě 3 týdny čas a máš tady práci a...."začaly se na mě řítit argumenty, proč to nedělat.

Letmo jsem se podívala Zayna.

Everything For YouWhere stories live. Discover now