Bullying [Larry] ✔

Part 15

Harry

Bože, já jsem tak naivní! Co jsem si, sakra, tak myslel!? Co mi to vůbec běhalo hlavou!? Co jsem si mohl jen tak myslet?! Že to i pro něj něco znamenalo?! Naivní Harry Styles opět na scéně. Bože, jak já se teď nesnáším.

Odvrátím pohled od těch dvou a mířím domů. Je mi jedno, že jsem měl teď jít za Niallem a Paynem. Je mi to teď úplně u prdele. Tak jako mi je teď všechno. Musím se z toho vyboxovat.

Může mi někdo říci, co jsem si to, kurva, myslel!? Co to jako mělo znamenat!? Co si to ta má hlava jen tak usmyslela, zase něco cítit!?

Celý rok necítím nic a najednou přijde blbý brunet, který vše zhatí a zmate můj mozek natolik, až si myslel, že zase budu cítit a povolil mu, aby zasadil semínko naděje přímo do srdce. Nesnáším ho! Tak jako celou dobu!

Rychlým krokem mířím k sobě domů, kde na mě čeká můj milovaný pytel, který mi opět pomůže. Vždy mi pomohl a nikdy mě nezradil. 

Procházel jsem Londýnskými ulicemi, úplně ignorujíc, že začalo pršet. Úplně jsem ignoroval kapky, které dopadaly na mou kůži. Kapky, které dopadaly do mých vlasů. Úplně jsem ignoroval hřmění, které se ozývalo nad mou hlavou. Taktéž jsem ignoroval blesky, které rozjasňovaly oblohu.

I když mi v kapse zvonil mobil, ignoroval jsem ho. Stejně jako všechny a všechno. Neměl jsem na nic náladu. Na nic a na nikoho. 

Co sis myslel, Stylesi!? Že to i pro něj bude něco znamenat!? Zbláznil ses, kreténe!? Jsi opravdu naivní! Tak stejně jako u Nicka, který tě opustil, když si ho nejvíce potřeboval. Lidi jsou monstra! A ty to moc dobře víš!

Harry's home

Prudce a hlasitě jsem zavřel dveře. Kdyby stála na botníku váza, spadla by. Ani bych se nedivil, kdybych teď našel omítku na zemi. Byl to velký náraz. Kdyby dveře mluvily, tak by teď řvaly z plných plic.

Skopal jsem ze svých nohou boty, sundal si promočenou mikinu a vydal se do koupelny. Chtěl jsem si opláchnout tvář, ale když jsem se podíval do zrcadla, i hned jsem zmrzl. 

Proč jsi vždycky tak naivní, Stylesi? Nevytrpěl sis toho už dost? Myslel jsem si, že už si dostal rozum, ale ty ne. Opět si naletěl a teď se jako největší idiot vztekáš. Jsi horší jak kde jaká ženská, Stylesi! Už se, kurva, vzpamatuj a nenech si zase srát na hlavu!

Ten hlas mi v hlavě neustále hromil a já už to vydržel. Bylo mi úplně jedno, že hned ve vedlejším pokoji je pytel. Tohle mi nyní přišlo jako lepší východisko. Sice to zřejmě nebylo rozumné, ale v tu dobu mi to rozumné přišlo.

Mé dlaně se semkly do pěsti. Pravá pěst udeří do zrcadla, které se okamžitě roztříštilo a mé klouby se nechaly pořezat. Střepy padly na zem a kapičky krve stékaly dolů. Rudá tekutina barvila střepy se zemí. 

Opřel jsem se o okraj umyvadla a podíval se na pár kousíčků zrcadla, která na stěně zbyly. Nebylo jich mnoho. Zrcadlo se roztříštilo stejně jako mé srdce, které bylo už tak černé, že teď je temnější jak kde jaká noc, či temnota. Bylo temnější, než dno oceánu. Bylo temnější, než samotné peklo, které je oproti tomu nebe.

S povzdechem jsem sledoval krev, která nyní stékala po umyvadle přímo do odtoku. Fascinovalo mě to natolik, že jsem ignoroval chrčení zvonku, které se rozléhalo po celém bytě. Jen já ho přes ohlušující tlukot srdce neslyšel.

Když zvonek zvonil už asi po osmé, s trhnutím svého těla jsem odvrátil pohled on rudé tekutiny, která mi stále mírně vytékala z tržných ran. Možná tak jedna je na šití, ale tohle je mi jedno. Tak jako všechno.

S protočením očí jsem otevřel dveře, ve kterých stál Zayn, Payno a naše Irská princezna. Už tu chyběli jen ti dva kreténi a jsme tady celá parta. Nechtějí je náhodou pozvat?

„Harolde," zavrčela na mě Irish princess, „vysvětli mi, co se, kurva, stalo, že si nezvedal mobil a nereagoval na zvonek!" vřískl, až jsem měl pocit, že mi za chvíli prasknou bubínky. Ani bych se nedivil.

„NiNi, uklidni se," pohladil ho po boku Liam, který se na mě díval s neutrálním výrazem. Jen Malik byl zamlklý a to se stává málokdy. Vždy mele víc jak Collins.

,,A není to jedno?" zavrčím na ně, ale i tak ustoupím ze dveří, aby vešli dovnitř. Všichni ignorovali mé klouby, které pořád krvácely.

„Není, Harolde," obrátil se opět Niall, který mě propaloval pohledem. Opravdu jsem se divil, že v sobě ještě nemám díru a nejsem skrz na skrz.

„A proč to není jedno?" zavrčím opětovně a uklízení koupelny nechávám na později. Až tihle odejdou.

„Tohle teď nechme být," zavrtěl hlavou Li a podíval se na mou ruku, která byla pořezaná od zrcadla. Však to není tak hrozné. Jen pár škrábanců.

„Co si dělal?" optal se Zayn bez náznaku emocí. A jemu se stalo jako co?

„To je taky jedno," protočím očima a rozejdu se do svého obývacího pokoje. Nehodlám stát pořád na chodbě. 

„Co tady vůbec děláte?" nevěnuju jim pohled a ani nevím, jestli šli za mnou. Já se aspoň posadil na svou pohovku, kde trávím docela málo času. Spíše se věnuji pytli v ložnici.

„I když jsme jen další lidé ve tvém životě, nám na tobě záleží," vydechl Li, který se posadil do křesla hned naproti mně. Na klín si přitáhl Nialla, který se zaculil a nechal se hladit po bocích.

„Zayne?" ignoroval jsem Liamova slova a otočil se na toho, kdo má zřejmě taky problém. Je jiný od toho, co tu přišel.

„Hm?" podíval se na mě. Za celou dobu se neusmál, nemluví. Dýchá vůbec? 

„Co se děje?" svráštil jsem obočí a hlouběji se podíval do jeho očí, v kterých se nic moc nezrcadlilo. Jen, prostě nic.

„Nic," odsekl, ale pohled ode mě neodvracel. Dívali jsme si navzájem do očí a chtěli u toho druhého najít jakoukoli emoci. Ani jeden nenašel to, co hledal.

„Něco se děje, Zayne," zamračení jsem povolil. Nechtěl jsem, aby ve mně viděl nepřítele. 

„Jde o Louise," povzdechl si a lépe se položil do pohovky. Seděl na té stejné, ale úplně na druhém konci.

„Jak jako o Tomlinsona?" jeho jméno jsem až vyplivl. Co zrovna s ním může být?

„Neuvěříte, s kým se zapletl," pohled nasměroval na ty dvě hrdličky, které se doteď věnovali sami sobě.

Liam přestal líbat Nialla na krku a podíval se do Zaynových očí. Pokýval hlavou, aby spustil. Zřejmě byl taktéž zvědavý, s kým se mohl Tomlinson zaplést.

„S Lukem Actonem," pokroutil hlavou a promnul si kořen nosu.

„Co to meleš, Zee?" vydechl Niall. Všechna sranda šla bokem. Pokud se na scéně objevil Luke, bylo to jako by se Lord Voldemort ukázal v Bradavicích.

„Svatoušek Louis Tomlinson je v Lukově partě, pánové."