String of Fate

XXIX.

Skywalker by v této situaci meditoval, Kylo to věděl naprosto přesně. Jeho ... bývalý mistr by se snažil uspořádat své myšlenky a zklidnit své tělo. Připravoval by se na to co přijde, tak, aby tomu pak dokázal čeli soustředěný, s jasnou myslí a pevnou rukou.

Jenže Kylo Ren rozhodně nebyl Luke Skywalker.

I přes všechna utržená zranění, jak fyzická, tak psychická, Kylo prostě nedokázal to vše odhodit stranou a připravit se k boji. Ani to nechtěl dělat. Příčilo se to všemu, v co věřil, všemu, co vyznával. Věděl, že jeho mysl je neschopna podobného druhu jakési odevzdanosti. Jeho ruka se světelným mečem byla nejvíce nebezpečná právě tehdy, když jeho hlavou vířilo tísíce pochyboností a když jeho žilami proudil vroucí vztek.

To jediné, co jej tedy odradilo od neklidného popocházení po cele a možná i rozbíjení věcí kolem, byl fakt, že by tím vše pokazil. Prozradil by, že se něco chystá. Musel tedy působit odevzdaným dojemem, minimálně pro skrytá nahrávací zařízní kolem, která se po Caelově poslední návštěvě vrátila do provozu. Ale nedokázal už zabránit netrpělivému bubnování prstů o tvrdou ocelovou podlahu. Jeho záda se stále opírala o chladnou zeď, zatímco seděl s pokrčenýma nohama na zemi.

O to větší zkáza potká kohokoli, kdo mi bude stát v cestě.

Jako kdyby vzduch kolem něj postupně těžknul, snad se mu Síla snažila něco naznačit. Jenže jeho tělem postupně začínala pulsovat krev víc a víc, cítil, jak jeho srdce začínalo nedočkavě bít a on nebyl schopen byť jen pomyslet na to, co přesně mu Síla našeptávala. Bylo čím dál těžší a těžší přinutit se zůstat sesunutý na podlaze. Pak se nedaleko ozvaly cizí kroky.

Byl až překvapen, jak rychle se dokázal vymrštit na nohy, vzhledem ke svému momentálnímu fyzickému stavu. Události posledních dní si na něm nepochybně vybraly daň, jeho tělo zrovna nepřekypovalo energií a různá ne úplně zhojená zranění o sobě dávala vědět. Ale Kylo musel vydržet.

Kroky byly nepravidelné a rozhodně se jednalo o více než o jednu osobu. Rychle se přibližovaly a Kylo se pohnul směrem k mřížím, jež mu bránily ve svobodě.

Přišla, přesně, jak slíbila, mihlo se mu myslí. Pak se ale na zdi místnosti za mřížemi vynořily dva stíny. Ani jeden nepatřil Rey.

,,Rychle," pobídnul bývalý stormtrooper cizí ženu, která sem dorazila po jeho boku. Oba byli zadýchaní, on svíral blaster a ona něco jako paralizér.

Něco je špatně. Kylo to věděl ve chvíli, kdy uviděl, že Rey nedorazila se svými přáteli.

Cizí žena přistoupila k mříži, ale ten zrádce na ni něco zařičel a ona se v tu chvíli zarazila, pár centimetrů od jejich kovu. Kylo se trpce ušklíbnul, přestože mu při tom do tváře vystřelila bolest z podlitiny. Jistěže ten zrádce věděl, že jsou mříže pod proudem. Vzpomněl si totiž na Sachiiho pobavený hlas z minulosti, sdělující mu, že zběhlý FN-2187 velmi často patřil mezi vojáky, jenž měli na starost úklid. 

Ale musel tedy také vědět, kde se napájení mříží vypíná.

Jeho domněnka se potvrdila, když ten zběh zmizel za rohem. Tehdy na něj cizí žena upřela zkoumavý pohled. Kyla upřímně překvapil fakt, že v jejích očích mohl číst jen minimum strachu.

,,Kde je?" zavrčel na ni však vzápětí. Nestál o ženinu zvědavost, přestože jí i tomu zrádci nejspíše měl být vděčný. Jenže se nezdálo, že by to ženu nějak překvapilo. 

Nicméně, obava v jejích očích narostla. ,,Překvapila nás jednotka stromtrooperů. Musela tam zůstat, aby alespoň někdo mohl pokračovat."