String of Fate

XVI.

Ta tvář jej vysoce znechucovala. Stál na můstku, ruce založené na hrudi, a poslouchal další z Huxových plánů jak pokračovat v dobývání zbytku galaxie. Ano, generálův úsudek byl brilantní, stejně jako jeho přispůsobivost. Ale Kylo jej prostě nemohl vystát. 

Ucítil pohyb za svými zády. Nepatrně pootočil hlavu a spatřil tak Sachiiho tvář, zpola skrytou poloviční maskou. Sachii právě naklonil hlavu na stranu a přimhouřil oči, nebo alespoň to jedno viditelné. Jako kdyby se mu část generálova plánu nezdála, nic však nahlas nenamítnul.  

Správně. Protože jeho názor by asi Kyla měl zajímat. Pravda však byla taková, že ať už by z rytířových úst vyšlo cokoli, jemu by to stejně bylo ukradené. Nezajímal ho ani jeden z nich, nezajímal ho už nikdo. 

Kromě jedné výjímky ... zašeptal ten hlas, jenž Kylo uvrhl do nejtemnějšího koutu své mysli. 

Rozzlobeně nasál vzduch do plic a pokusil se jej ignorovat. Současně se odvrátil od Sachiiho zpět na Huxe. 

,,Souhlasíte, Nejvyšší veliteli?" zeptal se Hux nezvykle pokorně. 

Kylo se zarazil. Genrálův plán mu vyklouzl, byl na jeho velkou část duchem nepřítomný. Ale pokud jej vymyslel Hux, nejspíš se nebylo čeho obávat. Koneckonců, vždy byl věrný Prvnímu řádu. A pokud se ten plán navíc nezamlouval Sachiimu ...

,,Souhlasím," odpověděl rozhodným hlasem. Nevěřil Huxovi, zato věřil jeho schopnostem. 

Sachii si za jeho zády odkašlal. ,,Pokud do toho můžu vstoupit, pane," začal větu a přiměl tak Kyla se k němu opět otočit. Než však stačil pohledem spočinout na prvním Rytíři z Renu, Síla jej naplno udeřila do tváře. Zčistajasna se vynořila kolem něj, místo toho aby se pomalu začala koncentrovat a dala mu tak šanci se připravit na další spojení s ní. 

Jenže on byl uprostřed jednání. Musel se rychle rozhodovat.

Pohlédl Sachiimu do tváře. ,,Nemůžeš," odsekl rázně a věnoval mu sebevědomý pohled. Pak se naposledy obrátil k Huxovi. 

,,Pokračujte, schvaluji to," potvrdil svůj předchozí verdikt. A ráznými kroky vyrazil z můstku, spěchajíce pryč z dosahu jakýchkoli očí. 

Už si však nevšimnul pohledů, které na sebe za jeho zády upřeli Hux se Sachiim. 

Spěchal chodbami lodi, zatímco cítil kumulující se Sílu kolem něj. Už to bylo tak blízko, za chvíli se před ním objeví její tvář. Sice byl sám, na chodbě kolem nikdo, jenže to tak nemuselo zůstat napořád. 

A Kylo se rozběhl kupředu. 

Síla mu našeptávala, ať si pospíší a on ji poslechl, neschopen pochopit smysl svých činů. A proč to vše vlastně činil. Div, že nerozpůlil dveře svého pokoj světelným mečem. A když se za ním konečně zavřely, obraz před jeho očima vystoupil z mlhy. Z toho co uviděl, jej zamrazilo na zádech. 

Seděla otočená zády k němu, nohy složené na zemi. Zdálo se, že ani nezaznamenala, že se jejich spojení Sílou opět otevřelo. Jenže celé její tělo se třáslo. 

Kylo nedokázal cokoliv říct, paralyzovaný tou scénou. 

A pak Reyino tělo najednou ochablo, neschopné nadále udržet vzpřímená záda. Její hlava se nezastavitelně řítila k zemi, ovládaná gravitací. 

Aniž by nad tím jakkoli přemýšlel, Kylo vyrazil kupředu. Musel ji zachytit, nemohl ji nechat dopadnout na zem, ať tam u ní byla jakákoli. I přes všechny ty rány, jež si navzájem zasadili, najednou cítil, že pokud se jí něco stane, dostojí jejím dávným slovům. Pokud ji nechá být a ona si rozbije hlavu, nebo něco jiného, bude tou nestvůrou, kterou ho nazvala. 

On byl ta nestvůra, o tom nebylo pochyb. Ale ne tehdy, když se na něj upíraly její oči a ten hlas pronášel jméno muže, kterým kdysi byl. V těch chvílích se v něm probouzela dávno zapomenutá část jeho já. 

Musel ji zachránit, už jen proto, aby opět slyšel ten hlas. I kdyby jej měla proklínat a z jejích očí by planula nenávist.

Na poslední chvíli jeho ruce zachytily její ramena, těsně před tím, než nad ní gravitace stačila zvítězit. Nevěděl, kde se nachází a kdo ji sleduje, na tom však v tu chvíli ani v nejmenším nezáleželo. Pokud by měl nějaký rebel vidět, jak ji cizí neviditelná síla zachytila ve vzduchu, nezajímalo ho to. 

Předtím ve spěchu poklekl za jejími zády, jak se ji snažil nenechat spadnout. Ale nemohl ji takhle nechat. A položit ji na zem a odejít ... z temného koutu mysli se na něj rozječel hlas, ve snaze tomuto scénáři zabránit. 

A Kylo se rozhodl ignorovat jiný hlas, hlas rozumu, jenž mu velel odložit ji a více se nestarat. Sklouznul rukou z jejích ramen na záda, druhou jí podložil kolena a zvedl ji do náručí. Byla lehká, lehčí než si pamatoval z doby, kdy byla jeho zajatcem. Kylo stisknul zuby. Stačil si všimnout toho, jak její pokožka zbledla a pod očima vystoupily šedé kruhy. 

Než ji zvedl, z jejích dlaní vypadly na podlahu dva modré krystaly. Kylo poznal jejich účel na první pohled, nehodlal se jimi však zabývat. Nezajímalo ho, že dívka v jeho rukou omdlela uprostřed snahy souznít s krystaly pro světelný meč. Který se bezesporu chystala použít proti němu.

Jenže co nyní? Nebylo, kam by ji odnesl, netušil, kde se může nacházet. Pochyboval, že spojení Síly funguje tak, že kdyby ji posadil do křesla ve své realitě, ona by nespadla na zem. A tak tam jen tak stál, její tělo přitisknuté na hrudi. 

Cítil, každý její nepravidelný nádech. Musel něco udělat, nemohl ji nechat v tomto stavu, když se spojení mělo za chvíli přerušit. Soudě podle toho, že se po ní zatím nikdo nescháněl, že mu ji žádná pro něj neviditelná postava nevytrhla, Rey byla někde sama. Takže on byl její poslední naděje.

Jak paradoxní.

Jeho tep se zrychloval a jeho dlaně se začaly zahřívat. Netušil proč, on sám nic takového nezamýšlel udělat. Ale pak se mu v prstech začala koncentrovat Síla. Jakmile to zaznamenal, pochopil, co se dělo. A když Síla začala proudit z jeho těla do bezvládného těla jeho nepřítele, snažil se koncentrovat a podpořit ten proud. 

Musel jí věnovat co nejvíce Síly předtím, než zmizí. Jedině tak měla šanci se zachránit. 

Po pár minutách se jí do tváře vrátila trocha barvy. Kylovi se zdálo, že se i trochu zavrtěla a její oční víčka se slabě zatřepotala. 

Jenže spojení se v tu chvíli začalo vytrácet. Kylo postupně přestával cítit její váhu a tak udělal to jediné, co mu ještě zbývalo. Pomalu se sklonil a pokusil se ji postavit na zem. Ve chvíli, kdy se podrážka jejích bot opřela o zem a zdálo se, že i její nohy částečně zareagovaly, spojení se přerušilo. 

Kylo stál sám uprostřed svého pokoje. A neměl nejmenší ponětí, co se s Rey stalo. 

~~~

Omluvte, prosím, chyby. Usínám za klávesnicí, větší korekturu provedu zítra.