A diagnóza? ..láska (Probíhá oprava)

9. kapitola

Harry stál před zadním vchodem nemocnice, hleděl před sebe a nechal se dobrovolně smáčet kapkami deště, který od rána ještě neustal.

Povzdychl si a nebyl vůbec schopen se hnout. Stále myslel na svou chybu, na tu, kdy políbil Draca a jak se jí nechal tolik užírat, že se sotva rozloučil s Elisabeth.

,,Co je tohle sakra za den?!" Zavrčel si otázku pro sebe a konečně udělal krok vpřed, avšak se zase zastavil, když za sebou uslyšel otevření dveří a především hlas který velmi dobře znal.
,,Pottere!"
Pomalu se otočil, aby pohlédl do tváře tomu, kdo ho nazval prasákem.

Draco, schovaný pod střechou nemocnice, si chvíli prohlížel promoklého Harryho a poté spustil.
,,Co.. proč jsi.. teda proč tu stojíš na dešti?"
,,Vždyť já už jdu. Nemusel ses obtěžovat mě jít vyhodit". Harry se otočil a dal by se na odchod, kdyby ho Draco opět slovy nezastavil.
,,To mi chceš říct, že jdeš pěšky? Kort v tom dešti? To jsi jako mudla, že chodíš pěšky?!"
,,To, že se chci jít projít pěšky a vyčistit si hlavu, neznamená hned, abys mi říkal, že jsem jako mudla... a možná bych radši i mudla byl".

Draco povytáhl obočí a musel se prostě zasmát, když viděl jak Harry vypadá. Jako zmoklá slepice s podrážděným výrazem.
,,Jdu, nehodlám koukat na to, jak moc jsem ti k smíchu".
,,Počkej.. proč jsi to udělal?"
Bystrozor chvíli mlčel, neboť moc dobře věděl, na co naráží. Museli se k tomu vracet? Asi to bylo třeba.

,,Byla to chyba. Byl bych rád, kdybys to nikde neroznášel".
,,Proč bych to dělal?"
,,Protože jsi Malfoy. Ten, co všechno vždycky vykdákal a za každou cenu mě musel znemožnit!". Odsekl Harry a pozoroval, jak se blondýn zamračil.
,,Co?! Zase vytahuješ minulost?! To nemyslíš vážně!"
,,Promiň, to mi ujelo. Mně dneska ujíždí naprosto všechno."
,,Takže proč jsi to udělal?" Ptal se Draco znovu.
,,Tak když už jsem to dneska všechno zkazil, tak to dorazím..."
Bystrozor se na chvíli odmlčel a Draco povytáhl obočí v očekávání, co z něj vypadne.

,,Jednoduše... se mi líbíš, ale nechal jsem se očividně až příliš unést a udělal chybu".
Blondýn párkrát zamrkal a poté se zširoka usmál. ,,Potter je gay, to se dovídám věci,Merline. Zajímavé".
,,Jsem bisexuál, když už, a koukám, že jsem ti vážně jenom k posměchu".
,,Nejsi".

Draco si poté vytáhl z kapsy pláště cigaretu a Harry vytřeštil oči. ,,Chceš mi říct, že kouříš?!"
,,Vadí?"
,,Upřímně? Ano, vyrval bych ti to z pazoury".
Blondýn se na jeho slova zakřenil a cigaretu odhodil na zem a nechal ji promáčet kapkami deště.

,,Když ti to vadí, tak kouřit nebudu, teda alespoň teď ne".
Harry nechápavě na Draca civěl a poté se musel usmát. ,,Nikomu nezakazuju, aby kouřil. Pouze jsem řekl svůj názor".
,,Já vím".
,,A ty nemáš službu nebo co?"
,,Končím".
,,Cože?"
,,Mám volno, říkal jsem ti, že ho budu mít, takže... dnes už končím".
Harry se na okamžik zadumal. Nebyl si jistý, zda mu to opravdu říkal. Možná na to jen zapomněl.
,,Jaká náhoda, že já odcházím a ty taky". Ušklíbl se bystrozor a Draco v tu ránu otevřel dveře do nemocnice.
,,No, Draco, tak se měj teda..."
,,Jdeš se mnou?" Optal se ho nato blondýn a Harry na něj nechápavě pohlédl.
,,Jdu se převléknout a potom můžeme někam zajít. Promluvíme si."

Tmavovlásek s poloúsměvem pokývl a následoval Draca zpět do budovy, kde se při čekání na něj kouzlem osušil a stihl si prohlédnout i portréty na stěně. Mezi vyobrazenými poznal Dilysu Derwentovou, která nejen byla slavnou léčitelkou, ale i ředitelovala v Bradavické škole a než si stačil přečíst v otevřené knize ve vitríně historii nemocnice, Draco už byl u něj a po krátké domluvě se rozhodli pro přemístění se ke kavárně, o které se shodli jako o dobrém místě, kam by se mohli zašít.