A diagnóza? ..láska (Probíhá oprava)

2. kapitola

Do nemocničního pokoje dopadaly poslední sluneční paprsky dne a některé z nich prohřívaly Harrymu lehkou peřinu, kterou byl přikrytý. Četl si fantasy knihu, jíž mu přinesla sestra zároveň s teplým ovocným čajem. Myslela si, že by ho četba mohla bavit a alespoň si tak zpříjemní čas, který musí strávit v nemocnici.
Kniha ho ale ve skutečnosti vůbec nebavila a jen si v ní prohlížel obrázky, které byly velmi hezky nakreslené a přitom neustále přemýšlel o tom, kdo ho mohl chtít otrávit přímo v srdci Ministerstva kouzel.

Pokojem se ozvalo šílené zachichotání a Harry pohlédl na závěs, jenž si zatáhl, aby měl alespoň trochu větší soukromí, i když byl na tomto pokoji jen s jednou osobou- dívkou, která se neustále smála. Mohla působit jako blázen, ale jím nebyla. Cosi pozřela a krom -naštěstí- nepřenosné vyrážky se neovladatelně chichotala.

Harry nabyl dojmu, že ono děvče postávalo kousek od jeho postele, ale skrz závěs to asi těžko mohl zjistit. Přestal se tím zaobírat a raději zaměřil pohled na obrázek v knize, kde byla kočkovitá šelma chňapající po ženě v bojové póze se světelnou koulí v ruce.
Poškrábal se na hrudi přes úbor, který zde dostal a znuděně vydechl, když v tom zaslechl zavrzání dveří a přicházející kroky doplňované hlasy.

,,Elisabeth, vraťte se na lůžko". Okřikl dívku hlas léčitele, který Harry už zaslechl.
Takže přeci jen dívka byla blízko jeho postele, kort když postřehl, že její kroky se rozezněly nedaleko od něj.
Znova se zachichotala.

,,Tak Pane Potter". Léčitel rozhalil trhnutím závěs a Harry leknutím nadskočil.
,,Jak se vám daří?"
Než odvětil povšiml si druhého lékouzelníka za ním- Malfoye.
Oba dva společně byli přítomni, když z něj 'dostali' tu otravu v ambulantním boxu.
,,Je mi skvěle a nudím se."
Léčitel s plnovousem se zachechtl a zpoza zad v ruce vytáhl zdravotní kartu. Z kapsy hábitu se mu vzneslo brko připravené psát. Připomnělo mu to Ritu Holoubkovou, takže se musel zřetelně ušklíbnout.
,,Nu, žádná nevolnost? Opravdu nic?"
,,Ne, jak jsem řekl, je mi skvěle". Harry se na léčitele usmál.
Lékouzelníkovo brko cosi zapsalo.
,,To jsem rád, ale to nemění nic na tom, že si vás tu necháme po celé ty dva dny, co vám byly přislíbeny".
,,To je mi jasné, i když mi to přijde zbytečné. Je mi opravdu dobře".
Lékouzelník se pouze pousmál a při poplácání Draca po rameni se vydal k chichotavé dívce, a jeho brko ho samozřejmě následovalo.
,,Slečno Elisabeth, lehněte si! Vy mě opravdu asi ráda štvete, že ano? Máte mít klid na lůžku a přesto si tu lítáte po pokoji. Ukažte mi tu vyrážku." Léčitel k dívce mluvil velmi hlasitě. Harry natahoval krk, aby na ně lépe viděl, ale výhled mu zaterasil zatáhnutím závěsu Draco, na kterého se pak zadíval přimhouřenými oky.
,,Chceš se po letech pozdravit nebo mi jdeš zkontrolovat tep?"
Blondýn povytáhl mírně obočí a přešel k Harrymu lůžku blíž.
,,Mám se docela dobře".
,,Cože? To mi jako odpovídáš na to jak se máš, když jsem se tě ptal v tom ambulantním boxu? To opravdu brzo.."
,,Lepší později než nikdy".
,,No, tak jestli odpovídáš až po třech hodinách na otázku, tak to potěš..". Harry obrátil oči vsloup a zaklapl knihu, jíž hned na to odložil k hrnku s už vychladlým čajem na stolek postaveného vedle lůžka.

,,A co? Jak tě to tady baví? Jsi tu spokojený?"
Draco přikývl. Posadil se na kraj lůžka a při tom pohled 'zavěsil' na Harryho. ,,Vypadáš dobře. Docela ses změnil".
Tmavovlásek se trochu udivil. ,,No, to samé mohu říci i já o tobě a navíc vypadá, že se změnila i tvá zákeřná osobnost".
,,Zákeřná? Hrozně milé,". Uchechtl se Malfoy a prohrábl si plavé vlasy. ,,Takže.. jsi teda bystrozor. Je to náročná práce?"
,,Ani ne,". Harry se pousmál a vzápětí položil dotaz. ,,Co ženský? Máš nějakou?"
Draco zavrtěl záporně hlavou a na totéž se zeptal i tmavovláska.
,,Také nemám. Je zvláštní se teď bavit, když jsme se dřív.. nemuseli, řekněme."
,,Uznávám, že jsem se choval vážně hrozně. Dělal jsem všechno proto, abych tě ponížil a navíc potom, co jsem se stal.. no, ty víš, tak.. to už je jedno". Vydechl Draco a upřel pohled na podlahu.
,,Je to minulost. Sice bude naší součástí napořád, ale nemůžeme se trápit něčím, co už nezměníme".
,,Kdo řekl, že mě to trápí, Pottere?!"
,,Tak to pardon, ale ohledně tvojí minulosti, kdy ses snažil být něčím, co nejsi a ještě potom všeho litoval.. neber to přeci zle, Draco".
Blonďatý lékouzelník se zvedl z lůžka. ,,Nepřišel jsem si připomínat to, co bylo."
,,Ale to já přeci taky ne, Draco".
,,Tak proč se o tom bavíme?!" Vykřikl blondýn a vzápětí se krátce zasmál.
,,Proč jsi vlastně přišel? Nikdy jsem ti nestál ani za pozdravení".
,,Tak promiň, že mě zajímalo jak žiješ, Pottere. Raději jdu, mám stejně ještě plno práce." Draco roztáhl závěs a povšiml si, že jeho kolega se v místnosti nenachází; ani pacientka Elisabeth Rothová. Tuto skutečnost ignoroval a byl by se rozešel, kdyby ho Harry nechytil za hábit.
,,Co děláš?!"
,,Mám dojem, že jsme nezačali zrovna dobře".
,,To nezačneme nikdy".
,,Draco, počkej, je nám třicet a už bychom se mohli i jinak chovat. Mohli bychom spolu normálně vycházet. Jednou bychom mohli zajít na kávu, a popovídat si jako normální lidé.."
,,Kávu nepiju,". Odfrkl Draco a pohlédl na své hodinky na zápěstí. ,,musím jít. Mám doopravdy ještě dost práce, tak když bude čas, zastavím se."
,,To rád slyším". Harry se na blondýna usmál a nechal ho odejít za svými povinnostmi.

Z jejich prvního rozhovoru po tolika letech neměli ani jeden zrovna dobré pocity, ale přesto oba lákalo zjištění, jaké by to bylo se spolu přátelit. Nakonec by mohli spolu skvěle vycházet a nebo možná ne, ale to bez kroku kupředu nezjistí.
Harry se nakonec vrátil zpět k prohlížení knihy od zdravotní sestry, která by mu měla každou chvíli dovést večeři nebo možná jiná sestra. Na tom nezáleželo. Spíše ho zajímalo, jestli alespoň v téhle nemocnici vaří dobře. Stále však myslel na Draca. Na to, čím by ho mohl zaujmout nebo co by ho mohlo bavit. Věděl dopředu, že nebude lehké ho zabavit a najít pro ně vhodné téma, které by bavilo i šedookého blondýna, ale hodlal tomu čelit jako samotné výzvě.

◆◆◆◆◆◆◆◆◆◇◇◇◇◇◇◇◇◆◆◆◆◆◆◆◇◇◇◇◇◇

Druhá kapitola na světě. Nemám z ní moc dobré pocity, ale snad to bylo  aspoň trochu dobré ku čtení. XD
Takže.. za co stojí tato kapitola? XD Za nic nebo to ujde? Názory? Hrňte je, wattpaďáci. xD ★