Teenage Mutant Ninja Turtles: Pátý Ninja

Neopouštěj mě...

Donnie mě vzal na průzkum do ukryté laboratoře mého otce. Myslel si, že najdeme něco co by nám pomohlo porazit Trhače. Všechny věci jsou ukryté vrstvou prachu a raději se přitisknu k Donatellovi, jako kdyby mě mohl ochránit před mojí fobií z pavouků. Odvážila jsem se jít prozkoumat pracovní stůl mého otce, kde leželo několik fotografií. Na všech jsem byla já jako miminko. ,,Donnie, pojď se na něco podívat.“ Donatello však neodpověděl a jeho baterka ležela rozbitá na podlaze. Obklopil mě špatný pocit. ,,Donnie?“ Jeho bezvládné tělo leželo na zemi. ,,Donnie! Co se stalo! Donnie!“ Místností se ozval děsivý smích, při kterém mi ztula krev v žílách. ,,Ten už se neprobudí. Zabil jsem ho stejně jako jeho bratry!“ Vzhlédnu k mužské postavě v brnění. ,,Trhači...Proč to děláš? Zabil jsi Třísku, Lea, Rapha, Mikeyho a teď i Donnieho. Copak tvoje touha po pomstě tě nikdy neopustí?“ ,,Dal jsem si slib, že zabiju Třísku a všechny ninji které trénoval. Škoda že jsi se stala součástí té jeho mutantí rodiny.“ ,,Tu rodinu jsi mi vyvraždil před očima!“ Opatrně si přitáhnu Donnieho k sobě abych ho mohla obejmout. Trhač se pomalu přibližoval. ,,Nikdy jsem nechápal jak mohl váš vztah fungovat. Lidská dívka a mutant. To je proti přírodě a ty jsi moc dobře věděla, že ti nemůže dát to co normální muž. Přidej se na mojí stranu a já ti umožním stát se matkou. Pomůžu ti najít smysl tvého života.“ ,,Nikdy! To raději zemřu, než abych se k tobě přidala.“ Na důkaz svých slov vytáhnu dvě katany, které  mi Leonardo předal než zemřel. Trhač se zasmál. ,,Ty jsi myslíš že máš proti mě šanci? Tvůj mladý mistr Leonardo se mnou vydržel bojovat pouhých dvacet minut. Pokud chceš bojovat, odhaduju že do pěti minut zemřeš. Vážně si nechceš rozmyslet mojí nabídku ještě jednou?“ ,,Vím že dlouho nepřežiju, ale Leo by na mě byl hrdý že jsem našla odvahu se ti postavit.“ Trhač zaútočil a mě se povedlo jeho útok odrazit. Ještě jednou se mě pokusil zlákat na svojí stranu. ,,Můžu z tebe udělat opravdovou kunoichi. Je škoda tě zabít, když máš v sobě tak velký potenciál.“ Máchnu po něm katanou, ale i on můj útok odrazil. ,,Zabil jsi mého skutečného otce i toho který mě adoptoval! Zabil jsi Leonarda, Raphaela a Mikelangela kteří pro mě byli jako moji bratři! A zabil jsi Donatella...Dal mému životu smysl a ty jsi mi ho vzal. Nemám už důvod žít.“ Kvůli slzám nevidím, ale cítím ostrou bolest když mi Trhač vrazil nůž do břicha. Dopadám na chladnou zem vedle Donnieho a obklopuje mě temnota...

S výkřikem plným bolesti se probouzím. Donnie mě přišel utěšovat pokaždé, když jsem se probudila kvůli špatnému snu, ale teď do mého pokoje přišel Mikey. S hrůzou zjišťuju, že necítím svoje tělo, ale můžu hýbat hlavou a nejspíš i mluvit.
,,Mikey, kde je Donnie?“
,,Je s Leem a Raphem venku.“
,,Tak mu zavolej a řekni mu že mám částečnou spánkovou paralýzu a nemůžu se hýbat. A ať sem co nejrychleji přijde.“
Mikey si šel pro telefon a já zaslechla jak volá Donatellovi.
,,Brácho, Bella chce aby jsi okamžitě přišel.......Prý má částicovou spací paradontózu......Nemůže se hýbat......Jo, asi to bude tak jak říkáš. Prostě se vrať do doupěte jak nejrychleji to půjde.“
Když se vrátil do mého pokoje, nemůžu si odpustit tázavý pohled.
,,Částicová spací paradontóza? To jako vážně? Ještě že je Donnie inteligentní a evidentně to pochopil. Co říkal?“
,,Že dorazí přibližně za půl hodiny.“
Najednou se v mém pokoji objevil Tříska.
,,Mikelangelo, mohu tě poprosit aby jsi nám poskytnul soukromí a zajistil aby nikdo do tohoto pokoje nevstoupil?“
Chudák Mikey na svého mistra koukal jako kdyby nechápal co se po něm žádá. Přeložím Třískovu prosbu do Mikeyho úrovně myšlení.
,,Čekej před dveřma mýho pokoje a nikoho sem nepouštěj. Zdůrazňuju NIKOHO!“
Mikey se usmál na znamení, že mě snad chápe a odešel. Tříska projistotu zamknul dveře, protože dobře věděl jak snadno se Mikey dá podplatit kouskem pizzy.
,,Nechceš se mi s něčím svěřit Bello?“
,,Ehm...asi ne.“
Sensei se na mě podíval pátravým pohledem, jako kdyby mi zkoumal myšlenky.
,,Existuje jen ano a ne...nic mezi tím. Cítím, že tě něco trápí. Proč si o tom nechceš popovídat?“
,,Senseii, to co mě trápí je moje věc a já se s tím musím nějak vypořádat.“
Tříska se zamračil.
,,Už to není tvá věc, ale záležitost nás všech. Donatello má o tebe strach a uprostřed noci běží za tebou když křičíš ze spaní. Raphael mě nedávno požádal jestli bych tuhle záležitost mohl nějak vyřešit, Mikelangelo trpí nespavostí a Leonardo každý den medituje aby v sobě udržel vnitřní klid. Všichni jsou velice neklidní. Co se s tebou poslední dobou děje?“
Tříska na mě použil nějakou tajnou léčivou mantru, kterou ovládají mistři ninjitsu jako je on. Postupně cítím, jak se moje tělo probouzí ze spánku a já se můžu posadit. S povzdechem sklopím hlavu.
,,Senseii, nemůžu vám vysvětlit co se děje, protože ani já sama netuším co to všechno znamená a nevím jak to popsat...je to složité. Nikdy jsem nebyla zmatenější.“
Tříska se posadil a věnoval mi uklidňující pohled.
,,Dám ti radu Bello. Pokaždé když budeš bezradná a zmatená, tak poslechni své srdce. Držíš v sobě příliš mnoho emocí, které neventiluješ ven a jestli to v sobě budeš držet dál, tak se to bude zhoršovat. Takže o co jde?“
Zhluboka se nadechnu.
,,Často mám realistické sny u kterých v ten okamžik uvěřím, že je to skutečné. Ty sny mají stejné jádro. Trhač zabije kluky a já cítím hroznou bolest a prázdnotu. V okamžiku, kdy zabije i mě se probudím. Pokaždé když umře Donnie, tak mě to zasáhne nejvíc. Cítím se jako kdyby půlka mé osobnosti umřela s ním a ty pocity přetrvávají i po probuzení. Já už nevím co mám dělat.“
,,Vysvětlení je jednoduché. Bojíš se že při boji se někdo z nich nevrátí. Takové pocity mám pokaždé, když opouští doupě. Nikdy nemůžu vědět kolik se jich vrátí domů. A bojíš se, že ztratíš Donatella, protože ho máš ráda. Záleží ti na něm a jsi ochotná ho chránit. Bylo by dobré mu říct co cítíš.“
Tříska mě pohladil po vlasech, šel odemknout dveře a musel uskočit stranou aby se nesrazil s Donatellem, který vběhnul do mého pokoje jako vítr. Znatelně se mu ulevilo, když mě viděl sedět.
,,Bello, co se poslední dobou děje?“
Senseii už byl na odchodu, ale otočil se aby mi naznačil že se mám Donniemu svěřit. Tohle se mi nebude říkat lehce.
,,Jde o to, že v těch snech jsi nejčastěji ty. Trhač tě pokaždé zabije a já se cítím, jako kdybych ztratila důvod k životu. Nechci tě ztratit Donnie.“
Konejšivě mě obejmul.
,,Mám tě rád Bello. Nedopustím aby jsi se trápila, takže na sebe budu dávat větší pozor ano?“
Schoulila jsem se v jeho náručí aniž bych věděla, že mě má rád víc než si myslím.