Mimo realitu

43 4 1
                                    

    ,,Bello!"
    Pět hlasů vykřiklo mé jméno. Jeden z nich však vynikal nad ostatními. Ten hlas mi vehnal slzy do očí, protože to nebyl sen nebo přelud. Byl plný radosti. V následujících vteřinách mě velká zelená šmouha srazila k zemi. Obří šmouha pomalu dostala Donnieho podobu.
    ,,Donnie! C-co ty tady..."
    Prstem na mých rtech přerušil budoucí vodopád otázek.
    ,,Není moc času na vysvětlování. Jsme v hluboké a nestabilní meditaci. Jsi zraněná?"
Zavrtím hlavou že ne. Tuhle odpověď nejspíš nečekal, ale to už vedle mě stál sensei.
    ,,Isabello, lehni si do svého těla."
    Nedokážu v sobě udržet zoufalý smích.
    ,,Se vší úctou pane Třísko, ale to jsem zkoušela nejmíň tisíckrát. Stejně jako různé druhy fyzického sebepoškozování, ve snaze se probudit. Každý den se snažím vás kontaktovat, že tu jsem uvězněná a vnímám vše co děláte. Na druhou stranu jsem měla spoustu času přemýšlet a možná vím co je třeba udělat..."
    Pohodím hlavou k přístrojům u mého fyzického těla. Jako první zareagoval Raph.
    ,,Tak na to zapomeň!"
    Mikeymu to překvapivě došlo taky rychle.
    ,,Tak to teda ne!"
    Donniemu se beze slova rozšířily zorničky strachem a Leo se to snažil vyřešit.
   ,,Musí být jiný způsob. Co třeba zvýšit dávky tvého léku?"
    Už takhle beru každý den dvojnásobnou dávku, než dostal Donnie. Kroutím hlavou že ne .
    ,,Musíte mě odpojit... U Donnieho taky došlo k zlepšení až po odpojení od přístrojů..."
    Přerušil mě Tříska.
    ,,Ale Donatella jsem dokázal kontaktovat při meditaci. Tvojí přítomnost jsem nedokázal zachytit ani při maximálním soustředění. To Donatello s tebou má tak silné pouto, že tě dokázal vypátrat."
    Chudák Donnie už nedokázal zadržovat slzy. Musím se však rozloučit pro případ že by se můj návrat do těla zvrtnul. Otočím se k němu.
    ,,Nebraň Rockwellovi to udělat. Jestli mám pravdu, tak se už brzy probudím. Jestli se pletu... Stejně bych nemohla takhle zůstat dlouho, s vědomím že jsem odkázaná na pomoc druhých. To je lepší navždy odejít, než trápit osoby které miluju."
    Donnie stihnul jen zalapat po dechu a zmizel. Zmizeli i ostatní.
    V doju se všichni probudili z hluboké meditace.   Donatello se postavil a zlomeným hlasem promluvil.
    ,,Zavolejte Rockwella..."

Všechno se stihlo zařídit strašně rychle. Donnie seděl u mého těla, držel mě za ruku a odpočítával poslední minuty do odpojení.
,,Donatello, chceš jí ještě něco říct?"
Povzbudil ho Rockwell, když viděl jak mi Donnie pevně stisknul ruku.
,,Bell, ztratily jsme tolik společného času. Tolik možností ti ukázat mojí lásku. Přiznávám se, že jsem po ztrátě našeho syna nezareagoval správně. Myslel jsem si, že když tě pošlu pryč z města, že tě ochráním před Trhačem a dám ti možnost žít normální život. Nebyl jsem pro tebe dostatečnou oporou v nejbližších dnech tvého života... Ale nikdy jsem tě nepřestal milovat...Nikdy..."
Hlavou dal Rockwellovi znamení souhlasu. Zmutovaný opičák postupně vypnul jednotlivé funkce podpory života a na displeji zůstala nepřerušovaná čára srdeční aktivity. Bohužel vodorovná.
Tma. Zase ta hluboká tma bez zvuků. Jen můj vnitřní hlas. Cítím pálivou bolest na hrudi. Bolest se mění v silný tlak. Říká se, že mozek vnímá i po zástavě srdce. Spotřebuje kyslík a umírá jako poslední. Bolest se rozšiřuje i do krku. Naštěstí tahle řezavá bolest rychle ustupuje, ale tlak se stává neúnosným.
,,Rockwelle! Začala sama dýchat! Já jsem ti říkal že ta masáž srdce zabere!"
Slyším Donnieho hlas. Jenže ne tak jasně a zřetelně jako předtím. Rockwell mu odpověděl.
,,Životní funkce jsou slabé a nepravidelné, ale její tělo začíná samo fungovat. Pochopitelně ještě nemáme vyhráno a následujících čtyřiadvacet hodin bude nejvíc kritických."
Teď už Donnieho pevný stisk ruky cítím. Zkouším volat jeho jméno, ale dostanu ze sebe jen neartikulované zvuky.
,,Promluvila! Promluvila!"
Ječel radostí Donnie. Vtisknul mi své rty na tvář. Je to příjemný pocit cítit jeho reálné doteky. Rockwell ho musel zkrotit.
,,Stále je nestabilní. Nejspíš jsi slyšel o náhlém zlepšení stavu před smrtí, ale nechci přivolávat to nejhorší."
Želvák s fialovou páskou zamumlal.
,,Nesmíš být takový pesimista. Ona se nikdy nevzdává."

Teenage Mutant Ninja Turtles: Pátý NinjaWhere stories live. Discover now