Nebezpečné přiblížení

111 11 1
                                    


Už to bude týden, co Raph odešel a rozjela se pátrací akce. Začalo to poplachem bezpečnostního systému, že byl zaznaménán pohyb nezvaných návštěvníků. Nebyl čas všechno odstěhovat. Musela jsem pobrat jen to nejdůležitější a urychleně vypadnout. Raphael evidentně řekl kde jsem a Tříska vyslal celý tým spojenců. Mimo šimpanze Rockwella s aligátorem Kožehlavem a obří želvou Sekáčem, přišel i holub Pete. Pete hlídal nejbližší přístupové body do podzemí a ostatní si rozdělili pravidelné hlídky u dveří mé provizorní základny. Podle jejich očekávání, bych se měla dřív nebo později vrátit pro zbytek věcí. Leonardo údajně prohledával podobně zapomenuté místnosti v podzemí, takže bylo nutné hledat úkryt ve vzdálenější oblasti. Jenže nastaly komplikace. Nemůžu se na jednom místě zdržet déle než pár hodin, protože každý spojenecký mutant dostal můj popis a slíbená odměna je motivovala k mému nalezení. Takže utíkám jak lovná zvěř s neaktivní výbušninou v batohu.

V dálce se mihla temná silueta známé postavy. Mohutný stín přeskakoval z jedné střechy na druhou, ale nešlo o ladně neslyšné doskoky. Při dalším doskoku se z ploché střechy zvedlo hejno holubů, vyplašené obrovským rámusem. Jako kdyby se zhroutila obrovská hromada uskladněného harampádí. A mě bude poučovat jak se mají pohybovat ninjové... Teď do všeho bourá jako zdivočelá kráva. Teda za předpokladu, že by ta kráva běžně skákala po střechách. Každopádně to dostatečně zaujalo moji pozornost a vydávám se za ním.

,,No to mě..."

Polknu zbytek věty, když vidím v jakém stavu Raph je. Kdo ho takle brutálně dodělal? Přes ty obrovské modřiny, není skoro vidět jeho přirozená barva kůže. Na některých místech, se odstín vracel zpátky na zelenou, jenže jeho tělo neslo i známky nedávného napadení. Sotva pár hodin staré krvavé šrámy a podle rozsahu zranění se tomu nebránil. Tohle nebyla Trhačova práce. Že by ho Tříska potrestal? Jenže Tříska není vyznavač opakovaných trestů. Ten vždycky přijde se spravedlivým trestem, který odpovídá závažnosti prohřešku a pak se k tomu už nevrací. Leo měl na Rapha vztek, ale nejspíš by mezi nima došlo k jedné pořádné rvačce a pak by nastala vzájemná ignorace a úmyslné přehlížení. Mikey se na staršího bráchu taky zlobil, ale nebyl takový sebevrah, aby Rapha takhle seřezal. Musel někoho hodně naštvat, aby dostával každý den brutální nakládačku. Jenže koho?

Možná doopravdy přijal následky za tu osudnou noc, kdy ho ovládal Trhač a teď se na něj dělá pořadník v kalendáři, kdy mu kdo může rozbít hubu. Snažil se sám bojovat proti Trhačovi, který nad ním získal částečnou kontrolu. Pak opustil své bratry aby je před Trhačem chránil, ale přišel o poslední okamžiky s Donniem. Dokonce se snažil vzdorovat Trhačovi a odvrátit ten pokus o znásilnění, což asi nikdo nebude brát jako omluvu.

Ve stínu stojí další známá postava.

,,Raphe??!"

Leonardo nedokázal zamaskovat šok ve svém hlase, když spatřil bratrovu tvář. Z blízka asi vypadal ještě hůř.

,,Začínám si říkat, že tě docela i lituju. Máš můj respekt brácho, jak jsi se k tomu všemu zodpovědně postavil a neseš všechny následky svých chyb."

Raph souhlasně kývnul hlavou.

,,Na tom má zásluhu Bella. Řekla mi pár věcí, které změnily můj přístup k životu a asi už chápu, co v ní Donnie celou dobu viděl."

Leo mu dal ruku na rameno jako gesto podpory.

,,Jestli ti to všechno Bella odpustí, tak jí pak můžeš vděčností zulíbat celý krunýř. A hlavně jí musíme najít, jinak tě čeká další zuřivá nakládačka, protože nevím co jiného by ho mohlo uklidnit."

Raphael vyděšeně vytřeštil oči.

,,Eeh Leo, myslím si že po nedávných událostech není dobrý nápad na ní sahat... takže nějaké vroucné objímání a líbaní krunýře s radostí přenechám někomu jinému."

Leonardo i přes vážnost situace neudržel pobavený výbuch smíchu a naznačil bratrovi, že už můžou vyrazit na hlídku. Zarazil se, když mu u pasu zapípalo hranaté zařízení. Podíval se na přístroj a zalapal po dechu.

,,Máme tu společnost!"

Raph se mrknul na malou obrazovku a taky ztuhnul.

,,Bella..."

V tom samém okamžiku se mi smekla noha na vlhkém kusu střechy. Zachytit se televizní antény nebyl ten nejlepší nápad. Jen to trochu oddálilo mojí neodvratnou jízdu po střeše a anténa neudržela mojí váhu. Normálně bych na další barák nedoskočila ani s pořádným rozeběhem. Stačilo využít rychlost klouzavého pádu a trochu neohrabaně přistát na sousedním baráku.

,,Bello!"

Leo stál tam, kde jsem se ještě před chvilkou ukrývala a sledoval jak mu rychle mizím z dohledu.

Teenage Mutant Ninja Turtles: Pátý NinjaWhere stories live. Discover now