"You will be mine!" ~ Larry texting ✓

41.

Doma jsem se vrtěl při plotně, aby měl Lou teplou večeři. Přemýšlel jsem, jestli mu bude chutnat. Snad, ale ho chtěl jsem mu udělat radost. Najednou se kolem mého pasu obmotali dvě veliké ruce, které mi pohladili bříško.

Doma jsem našel spícího Bena před televizí a Harryho v kuchyni. Pomalu jsem našlapoval, abych jej mohl překvapit. Pomalu jsem omotal kolem jeho ještě malého, ale stejně trošku vypuklého, bříška ruce. Rty jsem se s pozdravem "Ahoj, lásko," otřel o jeho krk a věnoval mu na něj několik pusinek.

Hned jak se jeho rty dotkly mého krku, zavrněl jsem a usmál se.
"Jsem rád, že už jsi doma, chyběl si nám," zavrněl jsem, když jsem se otočil v jeho objetí a věnoval mu dlouhou pusu na jeho nádherně tvarované rty. "Hlavně mně, malá o sobě nedala znát, možná čeká na tatínka."

Zasmál jsem se a klekl si před něj na kolena. Vyhrnul jsem mu tričko a na bříško mu zaťukal. Následně jsem k němu přiložil ucho a naslouchal. Pocítil jsem slabé kopnutí.
"No to se dělá? Kopat tatínka do hlavy?" políbil jsem vrch bříška.

"To se dělá, poslouchat za dveřmi?" zasmál jsem se a pohladil ho zamilovaně ve vlasech. Byl jsem tak rád, že mám právě jeho, určitě bude dokonalý tatínek, který se bude snažit, aby malé nikdy nic nechybělo.
"Nekopej do tatínka, to až když budeš s náma, pak ho můžeš nakopnout."

Zmateně a hraně vyděšeně jsem se na něj zezdola podíval. "Jak jako nakopnout?" Vykulil jsem na něj oči.

"Do toho místečka, ze kterého vyšla," zachichotal jsem se a pohladil si mé bříško. Každým dnem jsem přibíral a bylo to vidět.

Zavřel jsem oči, už jen při pomyšlení na tu bolest jsem se chtěl za brzy poraněné místo chytit. Naštěstí ta malá příšerka ještě dlouho na to místo nebude moci dosáhnout. Jaká to úleva...
"To mluvíš za ni nebo za sebe, ty vědmo?"

"Jsme jeden, mluvím za oba ," vysvětlil jsem a nabral na talíř jeho porci večerě, se kterou jsem ho posadil ke stolu a pak naložil i sobě, i když málo, ale něco to bylo, a posadil se naproti němu.

"Dobře tedy," zasmál jsem se a jen zavrtěl nad tím hlavou. "Dobrou chuť," usmál jsem se na něj a oba jsme se pustili do jídla. Musel jsem už po několikáté uznat, že Harry je nejlepší kuchař, jakého znám.
"Vynikající, lásko," usmál jsem se na něj a on mi úsměv oplatil.

"Jsem rád, že ti chutná, já zase přibral... měl bych se krotit, jinak ze mně bude velryba," kňuknul jsem, když jsem se podíval na můj talíř. Šlo to do mě tak lehce jako nic. Jedl jsem každý den 3-krát, byl to pro mě a mé tělo celkem šok.

"Harry," řekl jsem jak nejjemněji jsem to uměl. Potichounku smrkl a já si klekl k jeho nohám, kde jsem ho rukou hladil po stehnu.
"Je to naprosto v pořádku, dobře? Nic si z toho nedělej. Já tě budu milovat i jako mou sladkou kuličku. A miminko je určitě za jídlo rádo. Prosím, neberu to jako špatnou věc."

"Opravdu slibuješ?" zeptal jsem se nesměle, no v jeho očích jsem viděl jenom čistou, ničím neposkvrnědou lásku.
"Miluju tě Lou... My oba tě milujeme," zašeptal jsem se vším vděkem na rtech.

"Já vás taky," zašeptal jsem mezi polibky, kdy jsme se prohodili a já seděl na židli a Harry na mém klíně. V jednu chvíli jsme se už trochu víc vášnivě líbali a v tu druhou se Harry zamračeně odtáhl a pohladil si bříško. Zopakoval jsem jeho krok a mohl tak pocítit kopnutí. Zatím nejsilnější, ale to se beztak ještě úplně silné nedalo brát, jelikož naše malá ještě nebyla moc velká.
"Žárlivče," zaculil jsem se.