"You will be mine!" ~ Larry texting ✓

38.

Všem vám moc děkujeme. Příběh dosáhl 5k sledování a skoro 1k votes... Jste úžasní, doufáme, že budete dále číst příběh a že se i dnešní část bude líbit ;*

***

Jak týdny plynuly, Harryho bříško krásně roste. Oba se těšíme na kontrolu k lékaři, jelikož by nám měl říct pohlaví děťátka. A tak čekáme v čekárně již asi půl hodiny, než se dostaneme na řadu. Harry je nesvůj z pohledů budoucích maminek kolem, tak ho jen držím ve své naruči a hladím po ruce a zádech

Všechny ty ženské na mě pořád zírali a já se cítil celkem špatně. Byl jsem jediný kluk s kulatým bříškem. Nebylo to až tak vidět, protože jsem nosil volné věci a stejně to bylo i v práci ,volné věci a šlo to, i když už se to až tak nedařilo. Vypadal jsem komicky. Celý jenom taková hromádka kostí a pak kulaté bříško. Celou dobu co jsme čekali jsem si ho hladil. Byl to už zvyk, hladil jsem si ho pořád, když mi na něm neležel Ben.
"Pan Styles," vykoukl z ambulance doktor a já se s úsměvem postavil i s Louisem. "Ták, dnes zjistíme jestli budete nakupovat růžové nebo modré oblečení," zasmál se doktor a pokynul mi, abych si lehl na lehátko, co tam měl. Spokojeně jsem poslechl. Lou mi pořád držel ruku. Doktor mi natřel bříško nějakým gelem a pak se na nás usmál.
"Tákže máte..."

Napjatě jsme čekali, jelikož doktor se odmlčel až na moc dlouho.
"Gratuluji, je to zdravá holčička," usmál se na nás. Harrymu vytriskli slzy a já jej jen objímal.
"My budeme mít holčičku, Harry," políbil jsem ho do vlasů, zatímco doktor něco čmáral do karty a podal Harrymu ubrousek.

"Áno... budeme mít naše malé sluníčko!" Plakal jsem, mohli za to ty hormony, já ne! Sebral jsem si obrousek a utřel si bříško.
"Tak teda gratuluji! Můžete jít nakupovat kytičky a šaty," usmál se šťastně doktor a my přikývli a šťastně spolu šli ven. Na chodbě se na nás všichni dívali tak hnusně a hlavně ty ženy, které měli ploché břicha. Jedna z nich nám zatarasila cestu.
"To je úžasné! Tak už i tenhle nedonosenec může otěhotnět jenom tak a já?! Já se o to snažím už 3 roky a nic! Tohle je nespravedlivé!" křičela na mě a já se skroutil k Louimu.

Ochranářsky jsem si ho přivinul k sobě. Nikdo nebude po mém Harrym křičet, NIKDO!
"Možná to děláte špatně slečno," obořil jsem se na ni. Asi místo penisu používala vibrátor, ani bych se při její inteligenci nedivil.
Nasupěně odkráčela a my také. Harry byl ještě polekaný, snažil jsem se ho utišit. Ale povedlo se mi to až v autě, kde jsem si ho usadil na klíně a něžně ho líbal po tváři.

Uklidnili mě až Louiho polibky na tvář. Vděčně jsem se na něj koukl a pak mi hned něco skočilo do hlavy. "Jdeme nakupovat!!! Hned, bože já se tak těším, nic doma nemáme a musíme vymalovat! A hlavně vymyslet jméno!"

"Klid. Zpomal než si něco uděláš," zasmál jsem se, když přelézal z mého klína na místo spolujezdce. Vidět jeho šťastný výraz bylo úžasné. Usmíval se a těšil jako malé dítě.
Snažil se mě popohnat ještě víc. Nastartoval jsem tedy a jeli jsme do nákupního centra, kde Harry hnedky vyskočil z auta a nečekal na mě.
"Harry, já chci jít s tebou!" Tehdy zpomalil.

Když na mě Lou zakřičel, zpomalil jsem a počkal na něj. Když mě doběhl, šťastně jsem se mu zavěsil na ruku a spoločne jsme šli dovnitř. Ihned jsem vlítl do obchodu s kočárky a vybíral. Přišel k nám jeden mladík. "Mohu vám pomoct? Jste manžel rodičky?" zeptal se a já se jenom zasmáál a ukázal na bříško.
"Tak trochu jsem rodička já," podotkl jsem a on ke mně ihned skočil a začea mi bříško hladit.
"Já nevěděl že to jde! My se o to s přítelem snažíme už dlouho."

"Harry nemůžeš mi takhle utíkat," zasýpal jsem, když jsem ho doběhl. Letěl jako neřízená střela. Omluvně se na mě podíval a pak se obrátil k mladíkovi s trikem, na němž bylo logo prodejny. Zkoumal Harryho bříško, tak jsem si ho přitáhl k sobě, aby pochopil, že on je můj!
Jen se zasmál. "Tak jak můžu pomoci?"

"No má se nám narodit holčička, takže nějaký hezký kočárek, ale ne zastaralej. Aby vypadal hezky, trochu moderně a hlavně ať jí nic nechybí," usmál jsem. On se chvíli díval a přemýšlel. Pak zvedl prst a zavedl mě dozadu do prodejny, kde byli opravdu hezké kočárky, ale jeden byl dokonalý. Byl čistě bílý a byly na něm modré a zelené kolečka, které se míchali. "Asi mám vybráno!" usmál jsem se a přešel k němu. Byl měkkoučký a vypadal kvalitně.

Z povzdálí jsem ho pozoroval. Očka mu jiskřila. Miloval jsem ten pohled.
Zastavil se u kočárku a úsmál se ještě víc. Hned jsem věděl, že kočárek už shánět není potřeba. S úsměvem se vrátil ke mě a objal mě.
"Hezký vkus princezno."

"Děkuji!" vypískl jsem a hodil se mu kolem krku. "Nechci, aby naší malé něco chybělo," připoměl jsem a šel i s Louisem k pokladně. Tam už stál mladík a já mu nadiktoval adresu, aby nám ho budoucí měsíc přivezli. Obědnal jsem i pár jiných věcí. Zaplatil jsem a raději Louimu neukazoval sumu. Pro mě to nebylo hodně, no pro něj jsem raději nechtěl poslouchat, že utracím. Hned jak jsme vyšli jsem běžel do dalšího obchodu a pak dalšího a ďalšího. Domů jsme se dostali asi až v 7 večer s plnými taškami, které jsme dali do volného pokoje.

Harry doma ještě přemýšlel, zda jsme koupili všechno. Jen jsem se tak koukl na ty tašky a sám sobě říkal, že leda tak něco navíc. Zasmál jsem se a objal hej zezadu, pokládajíc ruce na jeho bříško. "Uklidni se lásko, máme všechno. A když ne, můžeme to jednoduše dokoupit později." Táhl jsem ho do kuchyně. "Ale teď se moje dvě princezny hezky navečeří."

"Ano! Nemusíš se bát tatínku... budoucí!" zasmál jsem se a posadil se na židličku. Po chvilce předemnou přistál losos s kaší. "Mňam! Děkuji, jsem hladový jako vlk!" Hned jsem se do toho pustil a bylo to opravdu dobré. Spokojeně jsem snědl celou porci a pak se s koláčkem vyvalil k Louisovi před televizi.

"Pojď ke mně ty můj mlsoune," usmál jsem se a pocuchal mu vlásky. Káravě se na mě podíval, ale stejně se ke mně přitulil jako malá kočička. Společně jsme sledovali televizi, kde dávali... vlastně nic, tak jsem to přepnul. Náhle mě Harry zastavil, když jsem narazil na nějaký pořad o těhotenství. Byla tam žena, která křičela a Harry stuhl.

Když jsem zaslech vřískot té ženy v telce, lekl jsem se. Věděl jsem, že to bude bolet, ale i tak jsem se bál.
"Lou budeš při mně? Prosím..."

"Takovou podívanou si nenechám ujít." Zděšeně se na mě podíval. "Budu u tebe i u malé. Budu tam pro vás," šeptl jsem a políbil ho.

"Moc to pro mě znamená, Lou, děkuji," řekl jsem už klidněji a zadíval se mu do očí.
"Lou... Mám- Mám chuť na to..." zašptal jsem vzrušeným hlasem při jeho uchu.

Přivřel jsem oči a ještě dřív než jsem ho dlouze políbil jsem ho vyzval otázkou: "Copak bys chtěl? Řekni to." Úšklebek visel na mé tváři.

"Já..." začervenal jsem se, bylo to tak zvláštní to vyslovit. "Chci se s tebou milovat..." zašeptal jsem mu do krku, kde jsem ho pak i kousl. Tak moc... od doby, co jsme se dozvěděli o tom, že jsem těhotný ani na mě nesáhl.