"You will be mine!" ~ Larry texting ✓

29.

Den v práci uběhl jako nic. Šéf se hodil marod, asi mě až do pátku nechtěl vidět.
Doma jsem se oholil a oblékl si tmavou modrou košili a skiny džíny. Možná jsem to trochu přehnal, ale měl jsem potřebu se Harrymu líbit.
Dojel jsem k němu domů ve stejném čase jako včera.
Otevřel mi dveře, byl také celkem vymóděný. S úsměvem mě na přivítanou políbil, no byl trochu nervózní. "Děje se něco?" Jen zavrtěl hlavou. Do nosu mi vrazila úžasná vůně. "Co to tady voní?"

"Já... No.. Je..." zakoktal jsem se, byl jsem rudý jako paprika, protože Lou byl tak zatraceně sexi Sklopil jsem raději hlavu a koukal se do země.
"Dnes je to měsíc, co se známe... chtěl- chtěl jsem tě překvapit," zašeptal jsem a zatáhl ho do kuchyně, ve které svítily svíčky a vonělo jídlo.

Sakra! Já zapomněl! Cítil jsem se celkem trapně. On všechno takhle nádherně připravil a já mu ani jen nekoupil kytku. Jsem přítel na nic...
"Je to tady kouzelné, broučku," políbil jsem ho.

Když mě pochválil, byl jsem tak rád! Opravdu jsem se snažil a když se mu tady líbilo, byla to ta nejlepší odměna. Usadil jsem ho k stolu a před něj položil talíř s jídlem a i mně, sice na mém skoro nic nebylo, ale aspoň něco  Oboum jsme nám nalil víno a sledoval jak si vlkládá první sousto do úst.

"Vypadá to zajímavě," usmál jsem se. Jídlo jsem moc neznal, ale byl jsem ochoten ho okusit. Přeci v životě se má vyzkoušet všechno, ne?
První sousto chutnalo báječně. Nemohl jsem jinak než jen to chválit. Harry má pro vaření opravdu talent. "Je to skvělé," pronesl jsem nadšeně. Usmál se a začal jíst svou porci.
No ne, on jí!! On je skvělý...

"Jsem rád, že ti chutná," usmál jsem se, zatímco jsem si krájel maso. Musím uznat, že se mi povedlo. A brambory taky, Lou pomalu jedl a já s ním. Čas od času jsem jenom zvedl hlavu a pozoroval ho. Když jsme dojedli vytáhl jsem z lednice jeho dezert a podal mu ho.

"No ty ses musel vážně nudit," zasmál jsem se. Měl toho tolik- výzdobu, večeři, dezert. Pane bože. "Jsi dokonalý, jak si to všechno stihl?" zeptal jsem se u toho, jak jsem jedl koláč. Hmm, čokoláda...

"Měl jsem na to celý den a chtěl jsem tě potěšit, to je všechno," usmál jsem na něj a snažil se u toho nevypadat až tak nervózně.
"Doufám, že se ti to líbí..."

Prázdný talířek jsem od sebe odsunul a zářivě se na Harryho usmál. "Líbí je slabé slovo." Vstal jsem a šel pomalým krokem k němu. "Ale víc se mi líbí můj neodolatelný a úžasný společník," mrkl jsem na něj, sedl si na jeho místo s ním na mých nohou a pusinkoval každou část jeho obličeje.

Když mě pusinkoval, musel jsem se smát. "Louiii! Lechtá to!" zasmál jsem se, ale on pokračoval. Po chvilce na stotinku přestal a já toho využil a políbil ho na rty. "Tak a nedělej blbosti."

"Líbí se mi tvůj smích," zazubil jsem se. Určitě toho nenechám, ať si nemyslí.
Objal jsem ho a políbil na krk, kde se mu objevila husí kůže. "Mám rád, když se směješ." Pošimral jsem ho pod uchem.

"Heej! Noták, prosím tě! Nedělej, prosím! " smál jsem se na plné kolo, ale udělal přesně to, co jsem si mysel - nepřestal a nosem a rty mi bloudil po klíčních kostích, krku, tváři a bradě.

Tohle škádlení se mi začalo líbit, tak jsem pokračoval. Nedbal jsem na Harryho "nářky", stejně byl v duši určitě rád, protože jsem se ho dotýkal. Oba jsme prahli po dotecích toho druhého... Za krk jsem si ho přitáhl do polibku a hladil po boku.

Když mě políbil byl jsem tak rád, že už konecně přestal, byl jsem neuvěřitelně lechtivý a neměl jsem to rád. Po chvilce se ode mě odelpil a já se spokojeně usmál. "Jsem rád, že už stačilo. Půjdeme si pustit film?"