"You will be mine!" ~ Larry texting ✓

37.

Ráno jsem se vzbudil sám a vedle mě ležela snídaně s odkazem: "Musel jsem do práce, miluju tě." Podvědomě jsem se usmál a snědl kousek snídaně a zbytek schoval do Lednice.
Poprvé v mém životě jsem mněl opatrovníka. A tím byl Ben... šel se mnou všude, dokonce mě čekal i před záchodem, jestli se mi náhodou nic nestalo. Když jsem si lehl na gauč nebo na postel, hned byl při mně a hlavu měl buď na mé noze, nebo na břiše. Bylo to roztomilé.

Dnes bylo strašně vedro. Nejen, že bylo vedro venku, ale ještě se nám pokazila klimatizace v obchodě. Nutně jsem potřeboval vypadnout.
Šéf se od Nialla dozvěděl, že ze mě bude táta, tak mě pustil o hodinu dřív. Díky bohu!
Doma jsem jen vešel dovnitř a rovnou jsem se šel napít. Byl jsem vyřízený. Celý den jsem vodu neviděl, šíleně mě bolela hlava.
Harry za mnou došel za chvíli, překvapen, že jsem tady dřív.

"Stalo se něco? Jsi doma dřív!" Usmál jsem se a šel ho obejmout, no hned jak jsem se dotkl jeho pokožky, rozmyslel jsem si to, celý hořel.
"Bože ty úplně hoříš!" vykřikl jsem a ihned otevřel mrazák, ze kterého jsem vytáhl mraženou zeleninu, kterou jsem ho obložil a taky zmrzlinu. Vytáhl jsem misku a dal mu tam pořádnou porci. Jěště jsem mu nalil limonádu s ledem a posadil ho na barovou židli.
"Musíš se ochladit, nebudu tě tady sbírat ze země!" usmál jsem se a pozoroval ho jak jí a dívá se na mě vděčným pohledem.

"Ne, Harry, nemusíš si dělat starosti, jsem v pořádku." Samozřejmě mi nevěřil ani nos mezi očima. Napil jsem se limonády a pytlík s mraženou zeleninou si dal na čelo. Harry si sedl vedle mě a pečlivě mě sledoval.

"Nesmíš se zanedbávat, Lou, musíš na sebe dávat pozor, co kdyby tě srazilo auto, protože si nedával pozor? A tvoje dítě by pak vyrastalo bez otce," vyčetl jsem mu. Bál jsem se o něj, musí si dávat pozor, ne pořad sledovat jenom mě, ale i sebe.

Se slzami v očích jsem pohled přesměroval na jeho mírně vypuklé bříško. Natáhl jsem k němu ruce a přitulil se k němu. Doufal jsem, že už tak nehořím, ale zdálo se, že ne. Nebo alespoň míň.
Hladil jsem jeho bříško na uklidnění. Ani ne tak jeho jako sebe. A celkem to pomáhalo.
"Promiň."

"To je vpořádku, jenom si mě vyděsil," kňuknul jsem a schoval se do jeho náruče, ve které sice bylo teplo, ale bylo to už lepší. Za těch pár měsíců jsem si na něj neuvěřitelně zvykl a přilnul k němu.
"Lou, musíš na sebe dávat pozor, bojím se o tebe," zakňučel jsem mu do ucha. Sice jsem se cítil v bezpečí, ale i tak jsem se jěště pořád bál, že se mi tady sesune na podlahu v bezvědomí. Raději jsem ho sebral za ruku a dovedl až ke gauči, na který jsem ho usadil a já si sedl vedle něj.

"Nemusíš, umím se o sebe postarat," uchechtl jsem se. Nevím, zda to tak vypadá, ale já v to věřím. Jsem přece dospělý.
Asi po třech sklenicích limonády a jednom filmu si to moje zlatíčko zívlo. "Jsi unavený?" Přikývl a chtěl vstát. Já už s novou energii jsem ho vzal do náruče jako nevěstu a šel do ložnice.

Hned jak mě položil do postele ke mně vyskočil Ben a už asi po milionté si položil hlavu na mé břicho a hlídal jestli se něco nestane. Já se nad tím jenom zasmál, byl roztomilý jak dával pozor a nehnul se, i dkyž ho chtěl Lou shodit. Já jsem naopak Louiho zatahal k nám a s hlavou na jeho hrudi jsem spokojeně usnul.

"No Bene, hele, Harry je můj, ne že mi ho přebereš," zasmál jsem se i s Harrym a spokojeně jsme usnuli.
Ráno mě vzbudil budík, který hlásal odchod do práce. Ale něco bylo jinak. Kolem mého zápěstí a pak i kolem trupu byly ovynuty ruce. Harry mě nechtěl pustit pryč.

Spokojeně jsem spal, v noci se mi snilo o mně a o Louim. Bylo to krásné. Ráno mě probudil dotek na mé pokožce, který se snažil oddělat mi ruce od něčeho. Otevřel jsem oči a tam seděl Lou a snažil se, abych mu pustil ruku.
"Lou? Jdeš do práce, že jo?" zeptal jsem se jěště rozespalým hlasem a posadil se. Lou jenom přikývl. Já se pousmál a políbil ho rozespale na rty.
"Dávej si na sebe pozor," upozornil jsem ho a přitulil se k Benovi, při kterém jsem i po chvilce opět odplul do říše snů.

Byl tak roztomilý. Bena objímal a nos měl zaboreny v jeho srsti. Neobešlo se to samozřejmě bez fotky, kterou jsem si pořídil a pak upaloval do práce.
Šéf nechal spravit klimatizaci a den ušel jako voda. S Niallem jsme spolu kecali v době, kdy byl obchod prázdný o všem možném.
Cítil jsem se skvěle narozdíl ode dne předtím.

Probudil jsem se asi kolem 11 a spokojeně se protáhnul na posteli. Zvedl jsem se, i s Benem za sebou šel do kuchyně, kde jsem sobě udělal sendviče a Benovi dal jídlo. Spokojeně to snědl a já čekal při něm. Když dojedl, sebral jsem si své sendviče a sednul si před televizi. Koukali jsme nějaký dokument, který mně zaujal. Ben měl pořád položenou hlavu na mém bříšku a poslouchal. Byl tak roztomilý.

Všechno bylo skvělé, než Niallovi nepřišla zpráva. Jakmile si ji přečetl byl nervózní. Jako by nebyl ve své kůži. Zprávu co mu o minutu později přišla už ani nečetl.
Domů jsem se dostal o šesté jako obvykle. Harryho jsem našel v obýváku spát. Musel tam usnout...
Klekl jsem si před něj. Ben na mě zavrčel, ale pak zjistil, že jsem to já a šťastně štěkl.

Vzbudilo mě zaštěkání vedle mé hlavy. Pomaloučku jsem otevřel oči a uviděl Louise kousek od mého obličeje. Skoro jsem dostal infarkt jak jsem odskočil.
"Lou !!" vypískl jsem. "Vyděsil si mně!" zakňučel jsem. "Potratím kvůli tobě!"

Vykulil jsem na něj oči a ihned se vzdálil. "Ježiš, promiň. Příště budu opatrnější. Já tě jen chtěl políbit a tím tě probudit, ale Ben mě předběhl," zasmál jsem se nervózně. "Hlavně se nesnaž potratit!" Přitulil jsem se k němu. "Jaký si měl dnes den?"

Když jsem uviděl jeho vyděšený výraz, celkem jsem se i zasmál, byl tak roztomilý.
"Skoro celý jsem ho prospal, protože je teplo a mně se nic jiného nechtělo," usmál jsem se a pohladil ho po ruce.
"Chyběl si nám."

Spokojeně jsem zamručel. "Vy mně taky," usmál jsem se a polibek věnoval jak Harrymu, tak i miminku v jeho bříšku. Harry se zachichotal, zjevně ho to lechtalo, ale nic neřekl, jen s úsměvem na mě hleděl.

"Miluju tě, doufám, že to víš!" zachichotal jsem se a přitulil se zpět.
"Jsi hladový? Něco ti uvařím dobrá? Byl jsem na trhu, máme všechno čerstvé, co bys chtěl? Maso, rybu ? Nebo něco sladké?"

"Hmm, dal bych si tebe," ušklíbl jsem se. Prudce se na mě otočil a káravě se na mě podíval. Zvedl jsem ruce na obranu. "Tak ne, tak něco sladkého," usmál jsem se nevinně.

"Budu se tvářit, že jsem tvou původní poznámku neslyšel. Udělám ti karamelové wafle," uzavřel jsem a nečekal jsem na jeho do odpověď. Zalezl jsem do kuchyně a rychle je udělal. S talířem jsem šel za ním a položil mu je na nohy. "Ať ti chutná."

Začnu se olizovat. Voní to báječně. A stejně tak to i vypadá. Mňam!
"Děkuji," usměju se a odkousnu si první sousto, lahodná chuť se mi dostává všude. "Je to báječné, chceš taky?"

"Ne, ne, už jsem jedl," odpověděl jsem mu a pohladil si mé tvrdé bříško. "Nemusíš se bát, už jsem nás oba nakrmil." Raději jsem si šel natočit pohár vody, abych nebyl dehydratovaný.

To je dobře, řekl jsem si v duchu a dál ujídal z večeře. Bylo to lahodné, o tom není pochyb, ale když jsem dojedl, břicho mi šlo prasknout. Odnesl jsem talíř a poklidil po sobě, aby s tím neměl Harry starosti, a vrátil se k němu. Rozvalil jsem se tam a hladil si plný žaludek. "Teď to vypadá, jako by jsme byli těhotný oba," zasmál jsem se.

"Já jsem ale ve třetím měsíci a ty vypadáš jako kdybys byl v pátém!" zasmál jsem se a šťouchnul do jeho bříška prstem. "I tak tě miluju !" obejmul jsem ho kolem pasu. Skroutil jsem se do klubíčka a snažil se ignorovat všechno kolem. Byl jsem s mým Louisem a to mi stačilo. Kousl jsem mu do krku.

"Hráš se na upíra?" zasmál jsem se. Jeho tváře nabraly rudý odstín. Oba jsem nás zvedl z gauče. "Tak pojď, jde se spát. Jsem unavený a Niall byl celý den divný. Musím se vyspat."

"No tak dobrá..." přikývl jsem a nechal se odnést do postele. Lou mě položil a já se k němu spokojeně přitulil. Lou mě začal hladit ve vlasech. Já, i když jsem nic nedělal, jsem usnul jako dítě.