Realms of Bloodstones: Hybrid

90

Bylo to o fous. Mnohokrát vlkovy čelisti sklaply těsně vedle tvé hlavy. Mnohokrát jeho drápy prořízly vzduch tam, kde jsi před chvilkou byl. A několikrát tě vlk i zasáhl. Krev ti teče z dlouhého škrábance pod žebry, řine se z kousnutí na levém předloktí a crčí z natrženého stehna.

Ale přes to všechno teď před tebou vlk leží poražen.I přes to, jak je, nebo spíše bylo, zvíře silné, se nemohlo rovnat několika tvrdým úderů do hlavy a do očí.

Teď ti ale dochází, že nemáš moc způsobů, jak zvíře zabít. Víš ale, jak si je opatřit. Měníš se an vlka a přistupuješ k ležícímu vlkovi, který se snaží vstát, ale třesou se mu nohy.

Pak obrovské zvře zvedá hlavu a vhzlédne k tobě. Údiv v jeho ledově modrých očí tě nutí se zastavit. Ano, je pochopitelné, že se podivuje tvému paroží, ale v tomto pohledu je cosi jiného. Něco lidského. Jakási skoro bohabojná úcta.

A pak se děje něco, co skutečně nečekáš a co tě překvapuje snad ještě víc, než byl vlk překvapen tvými parohy.

Kouřově šedý vlk se proměňuje a jeho místo zaujímá obrovský, stříbrnými chlupy, vlasy a vousy zarostlý muž.

Zvedá ruku, jakoby se snažil odvrátit tvůj úder a říká jediné slovo.

,,Prosím."

Zastavuješ a proměňuješ se.

Stalo se toho na tebe příliš. Příliš nevysvětlitelných událostí v tak krátkém čase tě skoro přivedlo na pokraj smrti a ty toužíš po jakékoliv formě vysvětlení. A tento muž ti ho může dát.

Otoč na 97