20

26 10 0
                                    

Na pokoji ještě dlouho debatujete o dobrodružstvích, která Gorton mohl zažít.

Nakonec, kolem půlnoci, ale postupně všichni usínají. Všichni až na tebe. Nemůžeš spát. Nemůžeš se zbavit pocitu, že na Gortonově vyprávění je něco špatně, něco na něm nesedí.

Neklidně se převaluješ v posteli, stejně jako se doměnky převalují ve tvé hlavě. Že by to byl lovec, který chtěl zjistit, kdo doopravdy žije na Dun Verdo a přivést sem další, a pobít vás? Prodat?

Nakonec už nemůžeš vydržet ležet a tak se posadíš v posteli a vylézáš na okení římsu, kde se sice klepeš zimou, ale studené sklo a kámen odhánějí myšlenky.

Díváš se z okna na měsícem ozářenou krajinu, obdivuješ tichou, čistou noc, tak dlouho, dokud se ti oči samy nezavírají. Už se chystáš vlézt zpět do postele a věnuješ poslední obdivný pohled temnému nádvoří, když tu se jeden ze stínů na něm hýbe.

Zbystřuješ a z nezřetelného stínu se stává postava v tmavomodrém plášti.

Nemůžeš-li si pomoct a chceš sledovat Gortona, otoč na 21

Pokud ti nepřijde, že by to bylo něco důležitého, můžeš jít spát otočením na 22

Realms of Bloodstones: HybridWhere stories live. Discover now