77.~We're at home~

1.6K 199 7
                                    

Harry

Louis se po mě ohnal a škrábl mě do krku. Zakňučel jsem, ale nepouštěl jsem ho z pod sebe. Louis potřeboval převzít kontrolu a tak jsem mu dával čas. Když se začal s kňučením zaměřovat na mé rány, byl jsem si jistý, že je zpět. Pustil jsem ho a on se zvedl a tváří se přitulil k té mé. Tiše kňučel a snažil se mi ránu olíznout. Odstoupil jsem a kývl jsem směrem ke smečce. On přikývl a tak jsme se společně rozběhli zpět. Když jsme se vrátili, vlčí Mia se rozběhla k Louisovi a vyzývala ho ke hře. Chtěl jsem ji odehnat, ale Louis mě zarazil a hrál si s ní i přes to, že jsme běželi hledat území. Zatímco ostatní prostě běželi, ti dva se honili, skákali na sebe a dělali hlouposti. Nechápal jsem, proč Louisovi Mia jako štěně nevadí, ale jako dítě ano. Ale byl jsem rád, že ji má rád alespoň jako štěně. Po nějaké době táta zavětřil a změnil směr. Jak nejrychleji mohl se rozběhl za pachem, který cítil a zbytek smečky udělal to samé. Doběhli jsme k mnohem větší chatce, která ale byla cítit po jiných vlcích, což mi přišlo zvláštní, ale když z ní vystoupil Louisův táta, pochopil jsem, jsme doma.  

Louis

Okamžitě, co jsem uviděl tátu, tak jsem ignoroval malou Miu a běžel k němu. V běhu jsem se proměnil a skočil mu nadšeně kolem krku. "Ahoj, Louisi." zasmál se a objal mě nazpět. "Ahoj tati." odtáhl jsem se a sledoval jsem jak jeho úsměv zmizel. Nedocházelo mi proč dokud prstem nepřejel pře jizvu, která se mi táhla podél nosu. "Měl jsi v sobě Oměj, když se ti tohle stalo, že?" zeptal se a tím mě naprosto uzemnil. Nečekal jsem, že mu to dojde hned. "Ano." přikývl jsem a on mě opatrně pohladil po tváři. "Vypadáš s tím tak hrozně moc nebezpečně." usmál se táta, ale já věděl, že ho něco trápí. "Každopádně tvůj šarm našich vlků ti nezmizel." s tím mě znovu objal. Všichni kolem nás se začali měnit a cítil jsem, že Harry stojí hned za mnou. "Tak jak to máte se svým Mates? Jsi těhotný, Lou, nebo ne?" zeptal se a já cítil slzy ve svých očích.  

Harry

Přitáhl jsem si Louiho do objetí a pevně jsem ho držel u sebe. "Já moc nevím, co se stalo, ale někdo ho unesl a když se vrátil měl poškrábanou tvář a pak o mimčo přišel." Řekl jsem a Louis hlasitě zavzlykal... "To mě moc mrzí. Můžete jít dovnitř jsou tam čtyři oddělené pokoje. Jeden mám já, druhý má jeden pár, třetí vaši s tou malou a čtvrtý jsem nechal pro vás. Zbytek smečky zůstane venku, jak jsou zvyklí a vy samozřejmě můžete být taky venku. Já jen, že vím, že ty Harry jsi zvyklý bydlet v domě, tak jsem myslel, že ti to bude příjemnější. A vzhledem k tomu, co pro Louise děláš ti rád taky vyjdu vstříc." Řekl a já se usmál. "Děkujeme." Řekl jsem a s našimi věcmi jsem ho následoval do malého pokoje, kde byla jen postel, skříň a koupelna. Byl jsem rád, že oba s Louisem budeme mít, co je nám nejpříjemnější. Můžeme spát venku, nebo vevnitř, máme sprchu a i trochu toho soukromí.

Louis

Vevnitř jsem Harryho pevně obejmul, protože jsem věděl, že bych tátovi nic nedokázal v té chvíli říct. Harry mě pevně držel u sebe a já se potom opatrně dotkl rty jeho krku, kam jsem se potom přisál, abych zvýraznil cucfleky, které jsem mu tam udělal už dřív. Měl jsem potřebu mu to tam udělat, protože já jsem byl jím taky označený, tak mi to přišlo fér. "Hazz... říkal jsi, že až se usadíme." špitl jsem mu do ucha a otřel se o jeho stehno, aby pochopil co myslím. Moje kalhoty byly pořád lehce natlakované a já jsem chtěl se toho úplně zbavit. Byl to nejlepší způsob jak v sobě získat tu největší důvěru a taky se zbavovat mého strachu. A fungovalo to, protože ta slast mi dodávala odvahu, abych jí chtěl víc a víc.  

Harry

Usmál jsem se a vybalil jsem nám oblečení do skříně. "Tak se svleč, já to do vybalím a přijdu." Řekl jsem a on zrudnul, ale nakonec to opravdu udělal. Když bylo všechno oblečení ve skříni, otočil jsem se na Louise, který ležel nahý na zádech s polotvrdou chloubou. Byl krásný, ale snažil jsem se na to moc ne soustředit, aby to neskončilo, jako posledně. Svlékl jsem si tričko a nalehl jsem si na něj. Několikrát jsem ho políbil a přesunul jsem se k jeho klínu. Pokrčil jsem mu nohy a párkrát jsem přejel rukou po jeho chloubě, což ho donutilo krásně vzdychat. Dal jsem si jeho chloubu do úst a jemně jsem vsál. Pojímal jsem ho, jak nejhlouběji jsem mohl a jedním prstem jsem opatrně zakroužil kolem jeho vstupu na což se stáhl, ale zavzdychal. Dal jsem ruku pryč a věnoval jsem se jen jeho chloubě. Když se udělal, lehl jsem si k němu a políbil jsem ho. Bohužel jsem byl také vzrušený, ale nechtěl jsem, aby to Lou dělal, jestli nechce a tak jsem si lehl tak, aby to necítil a dělal jsem, že se mi chce spát.  

Louis

Byl jsem z toho vyřízený. Přišlo mi zvláštní, že jsem vždycky po vrcholu tak moc unavený, takže si mě Harry přitáhl k sobě a já během pár vteřin usnul. Nedokázal jsem na nic myslet. Probudil jsem se, protože mě nehřálo žádné tělo. Opatrně jsem se posadil a zjistil, že Harry tu nikde není a já mam na sobě oblečené kalhotky, které mi nejspíš musel vyndat z pytle, kde byl i... zasekl jsem se a rychle vylezl z postele, abych ve skříních našel tašku s Victoria's Secret, ale vibrátor, kondomy, lubrikant, a ani ta poslední kulatá věc, kterou Nikitta nazvala erekční kroužek, tam nebyly. Věděl jsem, že já to rozhodně nevyndaval, takže se v tom musel hrabat Harry. Cítil jsem se hrozně trapně, a nejistě. Vrátil jsem tašku zpátky a vlezl si zpět do postele. Nevím kdy na ty věci Harry přišel a třeba je i vyhodil, protože na co je budeme potřebovat, že? Teď jsem jen chtěl vědět, kde je. 

Harry

Byl jsem venku se zbytkem smečky. Řešili jsme nějaká pravidla a já kvůli tomu nechtěl budit Louise. Seděl jsem venku na sluncem vyhřáté trávě a poslouchal jsem Louisova otce. Víceméně mluvil o tom, že bílými a černými vlky je teď příměří a že máme fungovat jako jedna smečka. Vše co říkal mi šlo jedním uchem dovnitř a druhým ven. Myslel jsem na to, co moje malá sestřička koupila mému nevinnému Omegovi. Vůbec jsem netušil, že moje sestra takové věci zná, natož aby věděla k čemu jsou... dál jsem je Louisovi do šuplíku v nočním stolku a neřešil jsem to. Až bude sám chtít, řekne mi o tom.

Louis

Několik minut jsem jen ležel v posteli, ale pak mi došlo, že táta říkal, že je tu koupelna. Vzal jsem si čisté kalhotky a nějaké oblečení a přešel si do ní. Byla tu obyčejná vana a to mi stačilo. Zavřel jsem dveře, ale nezamkl jsem. Nikdy nezamykám. Nechal jsem vanu, aby se napouštěla, protože bylo jasné, že voda je brána z potoku, takže jí klidně můžu využívat dost. Přešel jsem před velké zrcadlo a se zakousnutým rtem se na sebe podíval. Vyhrknuly mi slzy do očí, když jsem se viděl. Byl jsem pohublý a místy už mi vystupovaly žebra. Moje bledá kůže byla jako kdybych neměl moc krve a škrábance přes obličejem ze mě dělaly ještě větší nechutnost. Netušil jsem, jak se mě Harry může chtít dotýkat, když vypadám takhle. Zatlačil jsem slzy zpět a vzal delší ručník, co tu byl, abych to podělaný zrcadlo zakryl a nemusel se na sebe dívat. Zalezl jsem si do teplé napuštěné vany a všechny svaly jako by se mi uvolnily.  

Harry

Konečně nás táta pustil a já se mohl vrátit za Louim. Vešel jsem do pokoje, ale on tam nebyl. Uklidnila mě voda, tekoucí v koupelně. Svlékl jsem si tričko a vešel jsem tam. Louis ležel ve vaně se zavřenýma očima. Sedl jsem si na kraj vany a on si mě ani nevšiml. Zasmál jsem se. "Můžu se přidat?" Zeptal jsem se a Louis přikývl a posunul se dopředu. Rychle jsem se svlékl a sedl jsem si za něj. Přitáhl jsem si ho k sobě a obejmul jsem ho kolem pasu. Vzal jsem houbičku, která ležela vedle mýdla, namydlil jsem ji a jemně jsem Louise omýval. Cítil jsem se s ním skvěle do chvíle, něž jsem si všiml ručníku na zrcadle. Celý jsem ztuhl. "Lou, proč je na tom zrcadle ten ručník?" Zeptal jsem se přísně a Lou se přikrčil.  

Louis

Netušil jsem, co mu na to říct, protože kdybych mu přiznal, že se mi chce zvracet z pohledu na mě samotného, tak by mi asi vynadal a nebo ty slova potvrdil. "J-já nevím." zalhal jsem, i když to možná byla ta nejhorší možnost, kterou jsem zvolil. "Ten už tu byl, když jsem sem přišel." špitl jsem pevnějším hlasem a kdybych nebyl ve vodě, tak bych se začal třást. Zakousl jsem se do rtu a čekal na jeho reakci. Bylo mi jasné, že mi to neuvěří, ale bude to lepší než abych mu řekl: No, však víš. Moje tělo je odporné, hnusné a chce se mi z něj zvracet. Nechápu, jak se mě můžeš dotýkat, když vypadám jako zombie z Živých mrtvých.

Harry

"Jasně Louisi. Nikdo by jen tak nedal ručník přes zrcadlo. Takovou blbost ti neuvěřím, ale jak chceš... klidně mi lži." Řekl jsem a podržel jsem ho od sebe, abych mohl vylézt z vany. Sundal jsem ten ručník a obmotal jsem si ho kolem pasu. Naposledy jsem se podíval na Louise a opustil jsem koupelnu. Nechápal jsem, proč mi prostě neřekne pravdu. Jsme Mates. Mohl alespoň vymyslet nějakou uvěřitelnou lež. Bylo vidět, že vše je na nás příchod připraveno, takže ručník na zrcadle určitě nebyl. Navíc je příšerný lhář. Je to prostě poznat. Mluví tiše, přeskakuje pohledem ze strany na stranu, nebo sklopí hlavu a mumlá. Prostě mu lhaní nejde. Nevím, co si myslí, že mu udělám, když řekne pravdu. Myslel jsem, že ví, že mi může říct cokoliv. Nasadil jsem si kalhoty a padl jsem do postele. Nesnáším, když mi někdo lže.

The Rejected wolf || Larry//ABO ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat