The Rejected wolf || Larry//ABO ✔

60.~I bit into his neck~

Harry

Zamrkal jsem zbavujíc se slz v mých očích... Chtěl jsem jít k Louisovi, ale táta mě chytl za ruku. "Nechci, abys to udělal Harry. Jsou nepřátelé." Řekl táta a já se mu podíval do očí. "Musím to udělat, tati. Chci to udělat." Zašeptal jsem a šel jsem k Louisovi... Podíval jsem se mu do očí a jemně jsem ho políbil. Pohledy všech přítomných směřovaly na nás a mě to bylo jedno. Viděl jsem jen Louise a byl jsem šťastný, protože jsem věděl, že všechny ty problémy zmizí a možná s Louisem budeme chvilku mít normální život. Zíral jsem do těch dokonalých studánek, které se na mě dívaly s překvapivou oddaností. Miloval jsem ty oči skoro tolik jako samotného Louise. "Lou, dovolíš mi stát se tvou právoplatnou Alfou?" Zeptal jsem se a doufal jsem, že mi to Lou neodkývne jen proto, aby neumřel... On oplatil pohled do mých očí jemně se pousmál.  

Louis

"Zadrž." zastavil ho můj otec s pokroucením hlavy a Harry se na něj zmateně podíval. Já dokázal jen dál zírat na Harryho krásu. "Nemůžeš ho jen uhryznout. Musí to být se vším všudy a musíte se spolu vysp-" otec se zasekl, když se podíval na mé nohy, které nebyly zakryté pod mikinou. Podíval jsem se také a zakousl jsem se do rtu, když jsem viděl své stehna a látka od krve, která byla z mého zadku. Otec si ke mně znovu přiklekl a potom se agresivně podíval na Harryho. "To neudělal on." zašeptal jsem se slzami v očích."Harry mě zachránil, když si mě chtěla jedna Alfa označit násilím." špitl jsem a otec přikývl. Pohladil mě po tváři a podíval se na Harryho. "Musíš vědět, že mezi tímhle Mates a Mates, na který jsi zvyklí je rozdíl. Pokud se stanete Mates, tak do konce života. Jestli jeden z vás umře, tak umře i půlka toho druhého a už nikdy si nebude moct najít někoho jiného. Je to závazek do konce života a všichni, my bílý vlci, jsme to podstoupili." po otcových slovech jsem měl jasno. Nemůžu Harrymu dovolit, aby mě označil jen kvůli tomu, aby mi zachránil život. Bude se mnou muset pak být po celý zbytek života a k tomu ho nemůžu nutit. Nemůžu mu dovolit udělat mě svým.  

Harry

Usmál jsem se. Představa života s Louisem se mi moc líbila. Byla tam sice i negativní stránka o tom umírání, ale já věděl, že Louise budu chránit dokud budu moct a sebe taky, aby kvůli mé smrti netrpěl... Podíval jsem se do Louisových očí a přikývl jsem. "Udělám to." Usmál jsem se a Louis sklopil hlavu. Nechápal jsem, co se děje. Pohladil jsem ho po tváři a povzbudivě jsem se usmál. Louis se ode mě odtáhl a zavrtěl hlavou. "Nechci, abys to udělal." Řekl a to pro mě bylo, jako rána dýkou do zad. Mohl jsem vědět, že mě nechce jako Alfu. Proč by taky. Nemám ocásek, nepatřím vůbec k jeho druhu, neochránil jsem ho před znásilněním i když jsem slíbil, že ano... A tohle je můj trest. Louis o mě nestojí. "D-dobře. Nemůžu tě nutit, když nechceš." Řekl jsem, otočil jsem se zády a nechal jsem slzy padat z mé tváře. Bolelo, že po tom všem, čím jsme si prošli, zvolil smrt radši než být se mnou.

Louis

Cítil jsem také slzy, které tekly po mých tvářích a otec je se soucitem setřel. "Pak ses tedy rozhodl o svém osudu." řekl, aby to slyšeli všichni kolem. "Chápeš, že takhle zemřeš, že ano?" přikývl jsem. Alespoň měl Harry možnost lepší budoucnosti. Se mnou to nebylo. Otec si povzdechl a opatrně mě vzal do náručí, když mě odnášel pryč od všech ostatních k jezírku, do kterého mě položil. Viděl jsem, že Harry jde za námi, i když nemusel. "Tohle ti srazí trochu horečku a bude to pro tebe snazší." usmál se na mě a políbil mě na čelo. "Řekl bych, že podle teploty máš tak hodinu života. Víc ne. Je mi líto, že jsme se nemohli víc poznat." s těmi slovy se otočil a málem vrazil do Harryho. Nic neřekl jen se rozešel pryč k ostatním, kteří stáli na paloučku, ale sem moc dobře nemohli vidět. "H-harry... jdi prosím pryč." vzlykl jsem a přitáhl jsem si nohy k hrudi, když jsem v té krásně ledové vodě seděl celý nahý. "Ne-nechci, abys to viděl." zakroutil jsem bolestně hlavou a podíval se mu do očí. Mohl v mých očí vidět jak moc ho chci, jak moc chci být jeho Omega, ale nemůžu ho připravit o budoucnost. Známe se sotva měsíc a i když mě teď miluje, tak to kdykoliv může pominout. Už toho pro mě udělal dost.  

Harry

Chvilku jsem se na Louise koukal a ten pohled mě zabíjel. Po půl hodině jsem vlezl za ním a chytl jsem ho za ruku. V jeho očích byla stále ta oddanost. Při pohledu do těch půvabných studánek jsem se rozplakal. Cítil jsem se hrozně vinný za to, co se děje... "Než tě ztratím úplně, řekni mi, co jsem udělal, že jsem tak hrozný a je lepší umřít než strávit se mnou život? Víš jak šťastný jsem byl, když to řekl? A ty jsi všechny ty sny o naší budoucnosti, které jsem si v hlavě vytvořil, zadupal do země... Lou, já nechci abys umřel. Teď jsi našel rodinu a další vlky jako jsi ty a máš mě." řekl jsem a stále jsem držel jeho chladnou ruku. Tak moc jsem chtěl být jeho Alfou, starat se o něj po zbytek života... stárnout po jeho boku, ale pokud to nechce, nemůžu ho nutit. Na to nemám právo.  

Louis

Nechal jsem další vlnu slz stékat po svých tvářích. Použil jsem svoje vysílené tělo a přitáhl se do Harryho objetí, které možná bylo jedno z naších posledních. "Nechci, abys toho jednou litoval, Hazz. Moc tě miluju a také bych s tebou nejraději strávil zbytek života, ale nechci ti brát ten tvůj. Chci být tvůj Omega, chci mít s tebou Mates, ale nechci, abys to dělal jen kvůli tomu, abys zachránil můj život. Nestačí, že jste to takhle udělali, když jste mě přijali do smečky. Za tu krátkou dobu jsem ti ublížil tolikrát, že si zasloužíš cokoliv lepšího, ale já to nejsem. Jsem připravený na odchod. Nevadí mi umřít, už se nebojím smrti." usmál jsem se na něj a políbil ho, ale když jsem se chtěl odtáhnout tak jeho polibky začali být dravější a rukama si mě vytáhl na klín. Tak moc jsem se mu v té chvíli poddal, že jsem si neuvědomil, co má v plánu.  

Harry

Řekl, že to chce udělat, že chce být můj. To mi stačilo jako souhlas. On mi nemohl umřít. Zůstal jsem s ním v ledové vodě a modlil jsem se, abych to stihl včas. Sundal jsem si kalhoty a spodní prádlo a znovu jsem si posadil Louise na klín. Nepřestával jsem ho líbat a pomalu jsem si naváděl jeho zadeček na svou chloubu, po které jsem přejížděl rukou. Odtáhl jsem se od Louisových rtů a podíval jsem se mu do očí. "Můžu to udělat?" Zeptal jsem se a on přikývl. Modlil jsem se, aby se na mě potom nezlobil. Položil jsem ruce na jeho boky a namířil jsem si jeho vstup na mou chloubu. Vážně jsem doufal, že to Louis v jeho stavu zvládne. Tiše zasténal a sykl bolestí, když jsem ho měl úplně dosaženého na klíně. Začal jsem ho pravidelně zvedat a pokládat. Cítil jsem se, jako bych znásilňoval mrtvolu, protože se nebránil a ani nespolupracoval. Jediné, co mě uklidňovalo byly jeho steny.  

Louis

Bylo to vážně příjemné a to navzdory všemu, co jsem dřív zažil, ale nedokázal jsem si to užívat společně s ním. Cítil jsem se vysílený a na hranici zhroucení. Položil jsem si hlavu na jeho rameno a zavřel jsem na chvíli oči. Představoval jsem si naší budoucnost, ale vše jsem viděl černě. Viděl jsem jen smrt a to mě donutilo plakat. Tiše, tak že mi po tvářích stékaly slzy. Nechtěl jsem, aby dělal to, co dělal, ale už jsem to nemohl zastavit. Bylo to jeho rozhodnutí, že bude po celý můj život se mnou a já mu to nemohl vzít, když měl svojí chloubu v mém zadku a v podstatě si o mě dělal dobře. Za pár minut ze mě ani nevycházeli steny, vysíleně jsem nechal zavřený oči a už jsem je nedokázal otevřít. Mé tělo bylo slabé, když spadlo z Harryho klína do vody a tím jeho chlouba vyjela z mého zadku. Pak už jsem nedokázal vnímat. 

Harry

Louis si to neužíval a já nemohl. Nemohl jsem si to užít, když Louis plakal. Jeho tělo ochablo a spadlo ze mě. Rozplakal jsem se a začal jsem s ním třást. "Louisi. Louisi prosím prober se. Potřebuju tě... ne... Ne!" Brečel jsem jako malá holka a vzal jsem si Louise do náruče... "Ne." zašeptal jsem a přitiskl jsem si Louisovo bezvládné tělo k sobě. "Budeme spolu... Musíme být." vzlykal jsem a zakousl jsem se do jeho krku. "Louisi... Louisi, prober se." Vzlykal jsem, ale bez úspěchu. Vylezl jsem z vody a z květin, které rostly na louce, jsem udělal věneček, který jsem dal Louisovi do vlasů. "Jsi můj krásný a jediný Omega. Navždy budeš..." zašeptal jsem a vytáhl jsem jeho ledové tělo na břeh, aby už měl ve vodě jen nohy... odešel jsem za smečkami a s pláčem jsem došel k Louisovým rodičům. "Mrzí mě to..." zašeptal jsem a odešel jsem si sednout na velký kámen uprostřed mýtiny. Složil jsem hlavu do dlaní a plakal jsem. 

Dnes 8 komentářů s 10 více slovy 😁😁