The Rejected wolf || Larry//ABO ✔

44.~Weird feeling~

Myslím, že na tenhle díl každý čekal, la la la :D

Harry

Todd se přeměnil a začal se k Louisovi výhružně přibližovat... Byl jsem trochu zmatený, protože jsem nechápal, o čem to Lou mluví, ale to teď byl můj nejmenší problém. Todd najednou vyběhl na Louise a já musel něco udělat. Přeměnil jsem se. Okamžitě mě oslabila bolest na místě, kde byl můj ocásek, ale snažil jsem se na to nemyslet. Todd už byl skoro u Louise, když jsem po něm skočil a přirazil jsem ho k zemi. Výhružně jsem na něj vrčel a škrábl jsem ho do krku, aby věděl, že na Louise si vyskakovat nebude... Když začal kňučet, pustil jsem ho. Koukl jsem na Louise a vyběhl jsem schody do pokoje doufajíc, že mě bude následovat. Přeměnil jsem se a sklopil jsem hlavu. Louis přišel chvilku po mě a já se na něj nervózně podíval. "Jak vypadá můj vlk bez ocasu?" Zeptal jsem se tiše a Louis si sedl vedle mě.

Louis

Usmál jsem se na Harryho a znovu ho opatrně políbil. "Myslel jsem si, že to bude vypadat vtipně, ale myslím, že s tím vypadáš krásně a to hlavně z toho důvodu, že i krásný jsi." zašeptal jsem mu do rtů. Cítil jsem svoje srdce až v krku z toho, co se před chvílí stalo, ale myslel jsem to vážně. Harry nepřišel o žádnou důstojnost, když mu vzala moje matka ocásek. Vypadal víc děsivě, protože když neměl ocas, tak to vypadalo, že se třeba hodně zle popral a z mé strany to rozhodně budilo respekt a ne smích. "Jestli se trápíš kvůli tomu, že bych tě opustil kvůli hloupému ocasu, tak na to zapomeň." špitl jsem tvrdě. "Nezajímá mě, že nemáš ocas. Pořád budeš moje velká a silná Alfa. Ať se děje, co se děje."

Harry

Usmál jsem se nad Louisovými slovy. "Děkuju Lou..." zašeptal jsem a povalil jsem ho na postel. On si skousl ret a podíval se mi do očí. Uchechtl jsem se a začal jsem ho lechtat. Lou se kroutil jako žížala a já si to užíval. Po pár minutách jsem mu dal pokoj a jemně jsem ho políbil. "Jsem moc rád, že tě mám." Zašeptal jsem mu do rtů a on se usmál. Objal jsem ho a pevně jsem si ho držel u sebe... Najednou jeho vůně zesílila a Louis se na mě začal podezřele tisknout. Když jsem se znovu nadechl, měl jsem jasno. Louis dostal Heat.

Louis

Měl jsem takový divný pocit a celé tělo mi bylo najednou nepříjemné a začalo hořet. Nechápal jsem, co se děje. Měl jsem Harryho spokojeně natisknutého na svých zádech, ale nestačilo mi to. Moje tělo mi jasně říkalo, abych se na něj natiskl ještě víc, což jsem moc rád udělal. Motala se mi trochu hlava, protože jsem se moc nedokázal ovládat a začal jsem kroutit zadkem proti Harryho klínu. Všechny pocity mi začaly stoupat do hlavy a z hlavy zamířily do mého rozkroku, který začal, neznámo proč, tvrdnout a hrozně moc bolel. Nikdy tolik nebolel, když jsem se vzrušil a tohle bylo k nevydržení a ze mě se dostalo zakňučení, které vyjadřovalo, jak moc je mi to nepříjemné. Stále jsem, ale nemohl pochopit, co se se mnou děje. Jediné, co jsem věděl bylo to, že chci Harryho a jeho ptáka.

Harry

Začal jsem panikařit. Nevěděl jsem, co dělat... Měl bych utéct, ale co když by se Louis zlobil, že jsem mu nepomohl? Můj vlk chtěl naší maličké Omeze pomoct, ale já věděl, že to nesmím udělat. Potřeboval jsem rychle najít Omegu, která mi s ním pomůže. Dýchal jsem pusou, zvedl jsem se a vyběhl jsem z pokoje naléhavě bušíc na Nikittiny dveře. Ona otevřela a přejela mě pohledem. Zarazila se na bouli v mých kalhotách. "Louis dostal Heat. Musíš ho dostat do pohotovostní místnosti..." řekl jsem naléhavě a nadechl jsem se nosem, což byla chyba. Najednou mě přestal řídit mozek, ale vlk, jehož úkol bylo pomoct Omeze v nouzi. "Hazz..." ozvalo se zakňučení od dveří mé ložnice a já se rozešel za Louisem. "Pomož mi. Bolí to." Skuhral a já přikývl. "Pomůžu ti, Lou." Řekl jsem a začal jsem ho svlékat. V tom mě Nikitta od něj odtrhla a zamkla do jejího pokoje... Slyšel jsem, jak Louis zuřil a křičel něco o tom, že na mě nemá sahat.

Louis

Byl jsem nepříčetný a to opravdu hodně, když Nikitta odvedla ode mě Harryho. Potřeboval jsem ho mít u sebe a musel jsem ho mít u sebe. Křičel jsem Harryho jméno a k tomu jsem říkal spoustu ošklivých věcí. "Harry! Musíš mi pomoct! Nemůžeš se na mě vykašlat, protože pak by znamenalo, že vážně nejsi Alfa! Copak už ti nestačí, že nemáš ocas? Ještě se vykašleš na svojí Omegu, když potřebuje tvojí pomoc?!" rozbrečel jsem se a praštil do dveří, kde Harry byl. "Nenávidím tě! Tvrdil jsi, že mě miluješ, ale ani mi nedokážeš pomoct." vzlykal jsem a při těch slovech jsem si svlékl triko, kalhoty a boxerky. "Já ti pomůžu." ozvalo se kousek ode mě a můj pohled padl na Todda, který na mě nadrženě zíral. Já před ním celý nahý. Byl jsem nadšený, že mi chce někdo pomoct, tak jsem se k němu hned rozešel.