50.~I don't deserve it ~

2.1K 269 14
                                    


Louis

Myslel jsem, že z té bolesti prostě umřu. Nemohl jsem to vzdát, protože jsem silnější než nějaký podělaný heat. Začínalo mi být obzvláště blbě a měl jsem mžitky před očima, ale rychle jsem je zahnal. Přišlo mi, že čím víc se tomu bráním, tak tím víc jsem cítit. Uslyšel jsem divný zvuk a otočil jsem se, když jsem spatřil Todda, jak se s podlým úsměvem dostává přes okno dovnitř. Nemohl jsem pochopit, co na mně vidí, jelikož už kvůli mně protrpěl dost. Byla tu nabídka pomoci od Alfy, ale já jí okamžitě odmítl. "Ahoj, Lou." usmál se na mě v očekávání. Jenže teď už mám sílu mu odolat, pokud se mě nedotkne. "Harry!" vykřikl jsem, co nejhlasitěji a zlomeně jsem vzlykl, když ke mně Todd přiběhl a zakryl mi ústa. Cítil jsem slzy v očích, když jsem vrtěl hlavou a on mi tiše šeptal, abych spolupracoval, že si to ještě víc užiju.

Harry

Odcházel jsem od Jamesovi kanceláře a najednou jsem uslyšel křik svého jména. Rychlé jsem se rozběhl do svého pokoje a snažil jsem se najít ten správný klíč. Proč ho zrovna teď nemůžu najít? Konečně. Našel jsem ho a odemkl jsem. Otevřel jsem dveře a uviděl jsem Todda, jak z Louise doslova strhává oblečení. Odkašlal jsem si. Louis vzlykl a Todd se na mě naštvaně podíval. Znovu jsem ho chytl za vlasy a znovu jsem ho táhl z pokoje, kde byl Louis nezapomínajíc ho zamknout. Chytl jsem Todda kolem ramen a vedl jsem ho ven... "Todde, Todde, Todde... kdy už konečně pochopíš, že Louis je můj a co je moje, na to se nesahá..." předních pár slov jsem mu doslova zavrčel do ucha a vrazil jsem mu pěstí. On se svalil na zem a já si vydechl a odešel jsem. Musel jsem za Jamesem. Zaklepal jsem a vešel jsem. Pořád tam byl Tristan. "Nechci rušit, ale Todd už potřetí chtěl využít mojí Omegu. Jaká ironie, že si stěžuju tobě. Ale jsi hlavní Alfa, tak doufám, že s tím něco uděláš." řekl jsem chladně a šel jsem za Louisem.

Louis

Harry odešel a já se postavil na rozklepané nohy, protože jsem se vážně bál, že by se na mě vykašlal a tenhle hnusák by mě tu znásilnil. Došel jsem k oknu, které jsem zavřel a zamknul a potom jsem ze sebe sundal zbytky natrhlých boxerek. Moje triko i tepláky ležely na posteli. Zavřel jsem oči a ignoroval úplně rudou chloubu, která vypadala, že každou chvíli vybuchne, bylo to nepřirozené, a přešel jsem ke skříni, kde jsem roztřesenýma rukama hledal nějaké boxerky, ale žádné jsem nemohl najít. Hodil jsem si na zem nové tepláky a triko a hledal jsem dál, ale nemohl jsem je nikde najít. Zavadil jsem jedním trikem o svojí chloubu a protočil jsem očima. Musel jsem to zvládnout. Konečně jsem našel boxerky, ale první jsem musel rozdýchat další nával heatu, který se mě pokusil roztrhnout zevnitř. Hlasitě jsem vzlykl a spadl na kolena, když jsem se snažil rozdýchat bolest. Najednou se otevřely dveře a v nich stál Harry, který na mě zíral. Přesněji řečeno na můj rudý penis.

Harry

Můj pohled padl na nahého Louise, který vypadal, že se každou chvíli zhroutí. Přejel jsem ho pohledem. V ruce měl boxerky a na zemi byly připravené tepláky a tričko. Co mě, ale nejvíc vyděsilo byla Louisova rudá erekce. Ten kluk očividně nechápe, že při Heatu se jeho tělo potřebuje uvolnit. Naštvaně jsem bouchl dveřmi a Louis sebou cukl. "Sakra Louisi tohle není dobře... Buď s tím něco uděláš ty a nebo já a bude mi jedno, že se bojíš. Potřebuješ se uvolnit." Řekl jsem a Louis sklopil hlavu a koukal se na zem. Povzdechl jsem si a posadil jsem se do křesla očekávajíc, že taky něco řekne, nebo alespoň něco udělá.

Louis

Zalapal jsem po dechu, když na mě pořád zíral a nejspíš čekal, že si... pomůžu. Ne, já jsem nemohl. "Om-omlouvám se." dostal jsem ze sebe těžko a chvíli mi trvalo než jsem lapil další dech. "Ni-nikdy... jsem... ne-nechtěl... udělat ně-něco, co b-by ti ublížilo." opřel jsem se o lokty a zavzlykal další bolestí, která byla horší než před tím. Zavřel jsem oči, abych neviděl tu rudou a opuchlou chloubu a silně jsem se zatahal za vlasy. "Kl-klidně odejdu... když mě t-tu ne-nebudeš chtít." zamumlal jsem po pár minutách a bál se, že opravdu řekne, abych vypadl.

Harry

Povzdechl jsem si. Proč tohle dělá? Proč se tak moc trápí? Nechápal jsem to. "Louisi..." povzdechl jsem si a prohrábl jsem si vlasy, které mi padaly do tváře. "Nechci, abys odešel. Ano, to co jsi udělal mi ublížilo a hrozně mě to bolí, ale miluju tě. Vím, že jsi byl pod vlivem Heatu. Je to pro tebe nové. Mnohem víc se zlobím na Jamese. On by se měl umět ovládat. Teď chci, aby ses přestal mučit a pomohl si." Řekl jsem nekompromisně a doufal jsem, že nebude odporovat. On se posadil na postel a podíval se mi do očí. Nic nedělal a nic neříkal. "Louisi já to myslím smrtelně vážně. Klidně odejdu a nechám tě tu samotného, jestli se stydíš, ale nechci, abys takhle trpěl." Řekl jsem zoufale. Nevěděl jsem, co ještě mu říct, aby poslechl.

Louis

Pokroutil jsem na Harryho slova hlavou, protože jsem se už nechtěl dotýkat sebe. Přišlo mi to nechutné a připadal jsem si potom, jak nějaká kurva, protože jsem se tomu vždycky úplně podvolil. Kvůli vlkovi to dokážu udržet na uzdě, i když to bolí ještě víc, ale aspoň mě pak Harry nebude nenávidět. "Já-já nechci." zamumlal jsem rozhodnutý v tom, že se sebe po zbytek heatu nedotknu, i kdybych měl bouchnout jako balonek. "Ne-nezasloužím si to... za to ja-jak jsem se ch-choval jak děvka." špitl jsem a do očí se mi nahrnuly slzy. Otočil jsem při těch slovech hlavu na Harryho a ten se prudce postavil a s naštvaným výrazem zamířil rovnou ke mně.

Dnes dáme 7 komentářů o 10  a více slovech😁😁

The Rejected wolf || Larry//ABO ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat