Hybrid (POZASTAVENO)

38. kapitola

Richard snad více překvapený být ani nemohl. Zrovna, když si dával s Mishou skleničku dobrého vína a tak dobře si povídali, vtrhli dovnitř upírka s člověkem. To by nebylo tak zvláštní, kdyby kousek od nich neseděl Ziphin a tím člověkem nebyla Kaila. Nevěděl ani proč, ale automaticky kývl na pozdrav a doufal, že si toho Misha nevšimla. Jako kdyby ji znal už dlouho. Taková naivita. Samozřejmě věděl, že tím Kailu jenom vyděsil, protože se domnívala, že je vlkodlak. Kdyby tak věděla, že je ještě něco horšího...

„To je ta holka, po které jde Alfa?" zeptala se Misha šeptem, když dívku s nazrzlými vlasy a hezkým obličejem po boku neznámé upírky sledovala. „Má zvláštní oči. Jak procházela, všimla jsem si, že má druhé oko poněkud světlejší barvu. Vždycky jsem to vídávala jenom na fotografiích."

Richard se na ni podíval. „Takže teď už si můžu být stoprocentně jistý, že používá kontaktní čočku na zamaskování téhle vady," řekl.

„Cože?" zeptala se Misha.

„Všiml jsem si na večírku u Laveryho, že má obě oči hnědé. A na schůzi je měla dvojbarevné. Dnes sis všimla ty, že je má dvojbarevné."

Misha na něj chvíli zamračeně koukala. „Počkat, ona byla na schůzi?" zeptala se. „Na té první po útoku vlkodlaků na jejich sídlo?"

Richard se zarazil. Uvědomil si, že to nikomu vlastně ještě neřekl. „No... Ano. Všiml jsem si jí, ale potom jsem se soustředil jenom na bezpečí Alfy. Kdyby se něco zvrtlo."

„A on o tom ví?"

„Nepřikládal jsem tomu takovou důležitost, abych se protlačil s tímhle přes další, důležitější věci. I když je člověk, je do toho zapletená, třeba ji právě proto vzali."

„Právě proto, že je do toho zapletená, by ji do toho už více ani plést neměli. Nikdo jiný si toho nevšiml?"

„Pravděpodobně ne," odpověděl Richard pomalu. „Nevšiml jsem si."

„No, kdo by taky čekal člověka na schůzi mezi upíry a vlkodlaky..." odfrkla si sarkasticky a napila se vína ze skleničky, při tom Richardovi neuniklo, že ho po očku sleduje, jestli nějak nezareaguje. 

„Nikdo," odpověděl jí Richard a trochu znejistěl. Ani nevěděl proč. Rozhostilo se mezi nimi opět ticho, když Kaila s upírkou a Ziphinem procházeli kolem nich.

Nevědomky do Kaily zabodl pohled a sledoval, jak se za ní zavírají dveře. Odtrhl pohled od zavřených dveří a nuceně jej upřel na Mishu, která zrovna kroužila prstem po okraji skleničky, čímž vydávala lehký pisklavý tón.

„Stále o ní zjišťuješ informace?" zeptala se.

„Kašlu na to. Není kde a není ani co. Ať si s ní Alfa popovídá z očí do očí a pak bude třeba konečně klid. Nevím, co vidí tak zlého na tom, že žije člověk mezi upíry."

„Na tom je zlé úplně všechno. Lidé by o nás zkrátka vědět neměli a žít mezi námi nebo nimi? Vůbec... Na jejich psychiku to musí mít katastrofální dopad."

„Jenže jak tomu zamezíš, když se lidská rodina nechá dobrovolně přeměnit po narození dětí?"

„Pak je ta rodina úplně mimo. Jak tohle může někdo vůbec dobrovolně udělat?" Zarazila se. „No jo, dobře. Takoví lidé existují. Zákon o zákazu přeměny se vztahuje jen na ty, kteří do toho nešli dobrovolně."

Richard se usmál. „Vypadá to, že všichni vlkodlaci budou navždy podvědomě nemilí k upírům," řekl.

„Promiň," řekla Misha.