Hybrid (POZASTAVENO)

37. kapitola

Potom, co Kaila umluvila Alexe ke třetímu panáku se vydala znovu najít Ziphina. Látka v jejím těle nijak neotupovala její mozek, což se jí zdálo divné, ale Alex už jí dalšího panáka nedovolil. Kaila na něj vyrukovala s tím, že Warren taky není plnoletá a pije, ale potom, co jí řekl, že ona s alkoholem nemá vůbec žádné zkušenosti, na něj přestala tlačit. Měl pravdu. Nemělo to cenu. Myšlenky se jí však dál motaly kolem vlkodlaků, jejich zrady a kolem jejích rodičů. Potřebovala přestat myslet na všechny tyhle věci. Alespoň na malou chvíli. Proto se rozhodla pokračovat v přeměnách, ale bála se jít do toho sama, i když to při útoku v rámci svých možností zvládla. Ziphin byl v tuhle chvíli jediný, který by jí mohl pomoci se těch myšlenek zbavit soustředěním se na něco tak složitého. 

„Odjel," odpověděla jí na její otázku strážkyně stojící u hlavních dveří.

„Jak to myslíte?" zeptala se Kaila překvapeně.

Upírka se na ni zamračila. „Tak, jak to říkám. Prošel hlavními dveřmi, nasedl do taxíka a prostě odjel. Nevím kam, ale bylo to asi před patnácti minutami."

Vůbec jsem si ho nevšimla, pomyslela si. „Nevíte, měl kufry s sebou?"

Upírka se znovu zamračila. „Ne."

„Dobře, díky," řekla Kaila a odvrátila se od upírky s napjatou tváří. Ziphin byl pryč, což znamenalo, že ona nemohla pokračovat v přeměnách. Zajímalo ji, kam tak náhle odjel, ale zřejmě neměla sebemenší šanci to zjistit.

V tu chvíli se do společenské místnosti vřítil Frederick, po jeho boku jeho zástupce. „Kde je ten idiot?" Slyšela Kaila vzdáleností tlumenou otázku směřovanou k celému okolí. Vydala se k němu.

„Prý se sebral a odjel pryč," houkla na Fredericka, který ji málem přehlédl.

„Vážně? No výborně. Mají přijít vlkodlaci a já budu bez hlavního svědka."

Kaila ztuhla. „Vlkodlaci? Mají jako přijít... sem? Nemělo to být naplánované na jinou dobu? Vždyť je to teprve den a půl!"

Frederick jí položil dlaň na rameno a povzbudivě stiskl, protože si uvědomil, že to pro Kailu není příliš snadné. „Všichni jsme tušili, že se tady objeví tak brzy. Chtějí to mít za sebou stejně jako my. Takže ano, přijdou sem. A ten, kterého teď potřebuji, tady není," zaskučel Frederick.

„A co se jako bude dít? Budou nás vyslýchat jako v nějaké detektivce?"

„Je to preventivní opatření. Aniž bych o tom věděl, tak někteří z nás mohou říct třeba i důležité informace."

„Pochybuji o tom. Všichni viděli jedno a to samé. Útok vlkodlaků," řekla Kaila nepřípustným tónem. „Mrtvé známé, vraždy, boj, zničený nábytek, hybrida... Co víc by asi měli říct?"

„V tom případě chceme mít všichni jen jasno v tom, co jsme doopravdy viděli. Bude to jen pár otázek, nezabere to více jak pět minut na každého, kdo zde byl přítomen. A pak přijdou na řadu ti, kteří v tom byli zapleteni nějak více. V tomhle případě je to tedy jenom Ziphin, který tady však momentálně není. A za jiné situace bys byla druhým důležitým svědkem ty, ale... no... však víš."

„Vím," odpověděla Kaila tiše. Udivovalo ji, jak lehké je utajit její podíl na útoku proti cizímu hybridovi a zároveň jí přišlo směšné, aby se každý upír, co byl v téhle místnosti, vyslýchal, byť jen na pět minut. „Ale nechce se mnou Alfa dnes mluvit?!" Uvědomila si najednou.

Frederick se na ni s obavami v očích podíval. „Jestli tady pošle vlkodlaky, tak..."

Nemusel nic dalšího dodat. Kaile bylo hned jasné, že je možnost, že si ji i jejího bratra odvezou s sebou k Alfovi. K vlkodlakům. K jejím nepřátelům a noční můře po celé léta. Bylo by to poprvé, co by vstoupila do vlkodlačího doupěte. Jenže ona na to nebyla absolutně vůbec připravená. Vlkodlaci jí po nějaké době sice přestali dělat problém, ale dostat se tak blízko mezi ně v ní probouzelo starý strach. Aspoň, že tam se mnou bude můj bratr... pomyslela si Kaila napjatě.