Hybrid (POZASTAVENO)

18. kapitola

„Opravdu tam musím i já?" vrčel Richard, když stáli před vilou Alfy, kde mu Dimitri domluvil příchod.

„Samozřejmě. Alfa na tebe nedá dopustit a chce tě tam také," odsekl Dimitri vytočeně, oblečený už v černém saku a černých elegantních kalhotách, zatímco Richard vedle něj na sobě oblek vůbec neměl. „A navíc," pokračoval Dimitri už spokojeněji, „bude tam i Misha. A ta tě tam jistě bude chtít také."

„Ale proč tam musíme jít tak brzy?"

„Dylan je dobrý přítel našeho Alfy, spolupracovali na několika velkých projektech a znají se hodně dobře. Díky němu můžeme být pozváni také my. Richarde! Sakra, bude to večírek, bude tam Misha v krásných šatech a spousty dalších vlkodlačic, tak projev trochu radosti. Nestává se každý den, že by nás Alfa někam pozval s sebou. Nebo že si vůbec můžeme takhle v Granite Bay vyrazit. V Anglii jsme si sice odpočinuli, ale to neznamená, že si nemůžeme zajít někam i teď, navíc, když nás ještě Alfa pozval, jinak řečeno to je rozkaz. Trochu se usměj, zamračený výraz ti nesluší. Budeš mít spoustu možností poznat nové lidi, dokonce možná i samotného Alfu. Je to záhadný muž a nikdo z nás o něm pořádně nic neví. Navíc je to tvůj pravý opatrovník. A možná se s Mishou konečně někam dokopete. Byli jste už na večeři, tak teď to posunete zase o krok dál."

„Já na takové věci nikdy nechodím," odsekl Richard a dělal, že jeho přednášku neslyšel. Stáli před vilou ještě s dvěma dalšími vlkodlaky, kteří stáli kousek dál od nich, a čekali, co se bude dít. „A kromě toho, v tomhle tam asi také nemůžu. Nemám oblek. Nevlastním takovéhle věci," usoudil.

Dimitrijovy oči zlatě zasvítily. Jen na krátkou dobu. „A ty si myslíš, že o tom Alfa neví? Vždyť je něco jako tvůj adoptivní otec, má o tobě ten největší přehled, i když se ti to nezdá. Nezapomeň, že bez něj bys mezi námi nebyl. Oblek pro tebe má přichystaný a každou chvíli si tě zavolá. A navíc tě tam chce už z důvodu, že by se tam mohlo skrývat nějaké nebezpečí. Patříš mezi jeho nejlepší členy smečky a on si na tobě potrpí. Třeba se ber jako agent, já nevím, proboha Richarde, jsi jako malý."

„To je vtip? Nikdy jsme spolu pořádně nemluvili, vychovával jsi mě spíše ty a tvoje rodina," namítl Richard otráveně. Na večírek se mu opravdu nechtělo. Myslel na to, kolik tam bude smrtelných žen v krásných šatech. Bál se, aby Mishu neurazil, kdyby si všimla, že nepozoruje jenom ji. I když už je to nějaká doba, co se mezi smrtelníky nepohybuje, stále si pamatuje na všechno, co s nimi zažíval, když byl ve smečce poměrně čerstvý. Nebýt Dimitrije, Alfa by na to přišel a krutě by ho potrestal, protože vlkodlaci a upíři mají povolené se s lidmi jen přátelsky bavit. Bližší vztahy, i třeba jen na jednu noc, jsou přísně zakázány. A u něj to platilo dvakrát tak přísněji.

Dimitri se zachmuřil. „On je Alfa. V popisu práce nemá starat se o adoptivní děti. Tuhle návštěvu si ber třeba jako pracovní večer. Budeš se bavit, ale zároveň budeš hlídat a pozorovat okolí jako jeho ochranka."

Richard mu na to nic neřekl, jen přešlápl z nohy na nohu a zamračil se. Alfa měl obrovský dům, ve kterém se málokdy pohybovaly návštěvy, natož Alfova rodina, kterou Richard prakticky nikdy v životě nepoznal. Nevěřil ani tomu, že má nějakou ženu, která by s ním v tom velkém baráku bydlela. Nikdy tam neviděl ani jeho děti. Dokonce málokdo věděl, kolik jich vlastně má, jací jsou, kde žijí, a tak podobně. Vždycky se říkalo, že jeho rodina v tomhle domě nežije a že měl nějaké problémy, kvůli kterým teď zkrátka zůstal sám.

 Povzdechl si. I když to bude víceméně jeho pracovní náplň, ani tak se mu to nelíbilo. Nechtěl na nudný ples, kde bude hrát nudná hudba a bude se mluvit o nudných věcech.  Jenže na druhou stranu stejně neměl co dělat. Práci na dnešní večer nedostal a jestli opravdu musí jít, pak tedy půjde. Čistě pracovně. Bude to prostě brát jako svoji práci, být Alfovi na blízku a odstranit jakékoli nebezpečí, které by mohlo ohrožovat jak jeho, tak odhalení života vlkodlaků nebo upírů. Navíc aspoň může pozorovat, jak se na místě plném proudící krve budou chovat upíři.