Láska na domluvu || Z.M [Probíha korekce]

Kdyby jsi byla k něčemu tak si brala prášky....

Hned jak jsme vzlétli jsem na Zaynově rameni usnula.
Zdál se mi překrásný sen.

Se Zaynem jsme stáli na pláži a on po ní běhal jako pominutý s naším synem. Mohlo mu být tak pět let víc ne.(synovi :D)
Já ležela na zemi na dece a smála se na ně. Zayn ke mě i s malým v náručí přišel a políbil mě.

Probudilo mě hlazení po bříšku a letmé ale jemné polibky na mé tváře a rty.
Pomaličku jsem otevřela obě oči a s úsměvem se koukla na svého překrásného a nejvíc sexy manžela na světě.

"Lásko přistáváme"
"Dobře " řekla jsem a našpulením rtů si řekla o polibek.
Rychle mi dal polibek a pak stejně rychle odešel. Zůstala jsem tam sedět jako přimražená.
Co to mělo znamenat? Proč to udělal?
Vstala jsem a pomali se vlekla ven z letadla,které před minutou přistálo. Když jsem vešla do letištní haly začala jsem ho hledat, ale nikde jsem ho neviděla.
Povzdychla jsem si a šla svižnějším krokem k východu, když mě někdo chytil za zápěstí a trhl se mnou doprava.

"Kam jdeš?" Křikl na mě Zayn, který vipadal dost rozčileně.
"Myslela jsem že jsi v...venku, když jsem tě nikde neviděla "
"Sakra máš být rychlejší potom bys mě sakra viděla " řekl a rozešel se na opačný směr než jsem předtím měla namířeno.
Měla jsem strach z toho co udělá, a tak jsem šla za ním.

Po půl hodině chůze od letiště, kdy bylo úplně hrobové ticho, jsme došli k hotelu, kde jsme měli rezervaci, a tak jsem na pokoji vybalila.
Když jsem to měla hotové šla jsem si napustit vanu, protože z toho letu, té chůze a ze Zaynova chování jsem byla celá nesvá.

Lehla jsem si do vany a tak trochu smutně vzpomínala na to jak jsem si před třemi měsíci do vany stáhla Zayna.
Bylo mi opravdu na nic z toho jak mění nálady jak na běžícím pásu. Ani jsem se nenadála a po tvářích se mi začali kutálet slané slzy.

"Co brečíš?" řekl Zayn. Ne řekl on to přímo zařval.
"J.já... je mi špatně " zalhala jsem protože jsem měla nehorázný strach z toho že by mohl ublížit nejen mě ale i miminku.
"Za to si můžeš sama. Kdyby jsi byla k něčemu tak si brala prášky a nečekala bys teď toho parchanta."

Jeho slova mě píchla do srdce. Bolelo mě to tak moc, že jsem se rozbrečela ještě víc.

"Neřvi kurva a pojď dolů do jídelny na jídlo jasný!" Zakřičel a odešel.