Láska na domluvu || Z.M [Probíha korekce]

3. Přetvářka

Sedla jsem si vedle něj a co nejvíc se od něj odsunula. Tak nějak jsem tu hodinu přežila a pak jsme společně s Niallem, Harym a Louisem, Harryho nový objev, šli na chodbu pro kafe. Celou desetiminutovou přestávku jsme se seznamovali. Byl to celkem fajn kluk ale jediný problém byl ten, že to je jeden z nejlepších kamarádů ďábla. Ihned jak zazvonilo jsme šli do třídy a tam jsem zahlédla jak Liam odcházel z mého místa, ďábel měl můj zápisník. Svůj zápisník mu vzala, ale už bylo pozdě. Všechny moje dnešní zápisky byli přečmárané, tak že jsem nemohla přečíst ani písmenko.

Takhle naštvaná jsem ještě nebyla, protože jsem mu okamžitě vrazila facku. Všichni se na mě vyděšené koukli, tedy až na Zayna, který soptěl vzteky. Chytil mě surově za paži a táhl na chodbu, která byla prázdná.

„Tak poslouchej maličká, tohle jsi si dovolila naposledy. Víš ty vůbec kdo jsem?" Začal mi chrčet do ucha. „Nechápu o čem to mluvíš." zmateně jsem koukala do jeho očí. Měl v nich vztek. „Tak poslouchej, asi ti vaši neřekli, že jsi zasnoubená." Zastavil se mi dech a nedokázala jsem té hlouposti uvěřit. „Co je to za hloupost?" zírala jsem mu do očí a stále nechtěla uvěrřit. „Tvůj táta a můj táta nás zasnoubili už když jsme se narodili. Jsi moje a mám pro tebe pár instrukcí." Nohy se mi třásly a jediné, na co jsem myslela bylo, jak nejrychleji utéct. „Pusť mě." Kopla jsem ho mezi nohy a utekla do třídy. Nevěřila jsem mu ani slovo a nebo nechtěla.

Okamžitě jsem se usadila a odsunula se od něj co nejvíc. Za pět minut se vrátil i s učitelkou, sedl si a ani se na mě nepodíval. Tohle byla poslední hodina, kterou jsem přetrpěla a pak jsem bez rozloučení s kluky šla domů. Musím uznat, že to co říkal mě dostalo. Neustále jsem myslela na to co řekl, že jsem si ani nevšimla auta, které mě malém srazilo. Rychle jsem na poslední chvíli uhla z cesty a řidič zastavil. Koukla jsem se na něj a zjistila, že to je táta. Uvědomila jsem si, že jsem u nás doma na příjezdové cestě.

„Zlato jsi v pořádku? Co jsi tady dělala?" Přiběhl ke mě a kontroloval zda jsem v pořádku. „Já... zamyslela jsem se a nedávala pozor promiň tati." Ihned mě obejmul a společně jsme šli do domu.

„Ty tati?" musela jsem se na to zeptat, protože zvědavost a touha po pravdě byla silnější než já. "Ano?" odpověděl docela rychle. „Ty... no asi je to hloupost, ale Zayn mi řekl, že... že když jsme se narodili tak jste nás zasnoubili." chtěla jsem tu pravdu slyšet od něj. „Chtěl jsem ti to říct sám.." sklopil zrak a mé srdce asi přeskočilo pár úderů. „Tati? Ty... ty mi chceš říct, že... že je to pravda?" do očí se mi nahrnuly slzy. „Ano holčičko, měl pravdu. Dnes přijedou a vše si ještě vysvětlíme."

Už jsem to nechtěla nadále poslouchat, a tak jsem utekla k sobě do pokoje a tam jsem shoulená v klubíčku usnula.

Vzbudilo mě bušení na dveře, bylo asi kolem šesté. „Vaness, pojď, už jsou tu... obleč se a jestli ne, tak si mě nepřej!" Křičel na mě táta. Najednou mi došlo, že když to udělám, ublížím tátovi a tak jsem se oblékla a šla.

Když jsem scházela schody, tak tam stál Yaser se Zaynem a tátou. Usmála jsem se a slušně pozdravila.

Zayn se na mě podezíravě podíval a nabídl mi rámě, které jsem přijala. Táta na nás vyjukaně koukal, a to se mi strašně moc líbilo. S Yaserem se omluvil a odešli do pracovny, projednat podrobnosti a já se Zaynem jsme opět zůstali sami.

„Tak o co ti jde?" zeptal se Zayn
„Zničit ho." Nakrčil obočí. „Svýho tátu?" Ach opravdu IQ tykve. „Ne, Obamu snad. Jasně, že ano a ty mi pomůžeš." Nechápavě na mě kouká. „A to jako jak?" Pozor, někdo se tu rozhodl odpovědět. „Budeš se před nim ke mě chovat tak jako, když jsme sami, ale pokud u toho budou vaši, tak je z tebe ten nejlepší chlap na světě. To ho zničí, protože ví, že z toho nemůže vycouvat" přednesla jsem svůj monolog a na něm šlo vidět, že o tom přemýšlí. „Takže si mě vezmeš?" vypadlo z něj po chvíli. „Když mi pomůžeš, tak jo" pokroutí hlavou. „Ale to bys musela i kdyby jsem ti nepomohl, takže co za to?" Na sucho jsem polkla a zeptala se co chce.

„Od teď budeme dělat,že spolu chodíme a jsme totálně zamilovaný a taky mě budeš poslouchat na slovo."
„Už toho chceš moc."
„Tak teda jen to chození a zamilovanost."
"Platí." řekla jsem a podali jsme si na to ruku.

Když bylo vše nachystané zavolali nás k večeři a mi začali s naší přetvářkou. Chytli jsme se za ruce a šli jsme.