Láska na domluvu || Z.M [Probíha korekce]

Den D

3 month later

Dva měsíce jsme zařizovaly svatbu a třetí měsíc jsem zjistila, že jsem těhotná.

Zayn se radoval jako malé dítě a od té doby na mě dává pozor jako na porcelán.
Konečně to tady je..... zítra je svatba. Zayn musel z domu kvůli nějaké pitomé tradici a mě tady nechal s Elizabeth, Victorií, Cathrinou a samozřejmě Monikou.

Je mi to tady docela nepříjemný, protože já a Elizabeth jsme byli jediné střízlivé.
Po tom co jsme je všechny nastrkali do postelí jsme si s El sedli v kuchyni a udělali si horkou čokoládu.

"Tak jak se těšíš? Asi moc ne co?"
"Právě že jo... El já ho miluju a on mě. Je to něco úžasného a já jsem strašně ráda že mi tohle rodiče udělali, vim že to zní divně ale je to tak"
"Přeju ti to zlato, ale jestli na tebe ještě někdy sáhne tak ať si mě nepřeje.!"
"Já myslím že se to už nestane "
"To je dobře"

Ještě jsme si povídali a pak jsme šli spát, přeci jenom zítra je můj den D.

Ráno

Vzbudil mě budík o půl osmé. Líně jsem vstala z postele a šla pomali do kuchyně,kde už holky nervózně stepovaly.

Po snídani přišla dohodnutá kosmetička a kadeřnice a začali nás zkrášlovat.
Když byly hotové navlékli jsme se do šatů a mohli jsme vyrazit, protože jsme to stíhaly tak akorát.

Když jsme dojeli do překrásně vyzdobeného kostela nestačila jsem se divit. Byla jsem tak nervózní.

Jo abych nezapomněla se Zaynem jsme nepozvali ani jednoho otce, a tak mě k oltáři vede Niall a za svědka mi jde Harry, kdežto Zaynovi Louis.

Přijmula jsem Niallovo rámě a společně s ním i mimi skvělými družičkami jsme šli do rytmu hudby k oltáři.
Byla jsem tak nervózní, ale jakmile jsem viděla na konci Zayna stres ze mě úplně opadl.

Došli jsme tam kam jsme měli a tam si mě převzal můj budoucí manžel.
Po dvaceti minutách kdy oddávající něco brblal jsme si konečně řekli své ANO.

Když jsme vycházeli z kostela, zahlédli jsme jak před kostelem stepují naši otcové.

Nechtěli jsme k nim jít, ale oni to snad vycítili a šli za námi.

"Chtěli bychom vám popřát vše nejlepší do společného života a zároveň se omluvit za to jak jsme se chovali. Moc nás to mrzí."

Se Zaynem jsme se na sebe usmáli a obejmuli jsme je.

Když bylo konečně i po oslavě nasedli jsme na letadlo a letěli směrem Kuba.

....................