Láska na domluvu || Z.M [Probíha korekce]

27. Celej můj život je na hovno a ty jsi tomu dal korunku

„Vas miláčku nech si to vysvětlit." začal Zayn.
„Zayne já nechci nic slyšet."
„Ale lásko."
„Prosím už mi takhle neříkej, nemusíš mi lhát. Chápu, že si chtěl abych se ti pokořila a tak jsi mi řekl, že mě miluješ. Jsem ti vděčná, že si našel Moniku takže neboj budu tě poslouchat, jen už mi nelži prosím." nenechala jsem ho doříct větu kterou měl načatou.

„Ne, tak to není lásko, já tě miluji. Nikdy jsem ti nechtěl ublížit. Lásko to ona mě políbila a já kretén se nechal. Vím, že na tom mám svou chybu, ale záměrně bych tohle nikdy neudělal to ti přísahám."

„Zayne prosím... už na tohle nemám sílu. Celej můj život je na hovno a ty jsi tomu dal korunku. Nechal jsi mě se do tebe zamilovat, pak jsi mi řekl, že mě miluješ a jako třešíňku na dortu jsi dodal to, že máš dítě a najdu tě líbat se s jinou. Jak nemám být přesvědčená, že mi lžeš? Jak nemám být sklamaná?" Už jsem to nevydržela a rozplakala se. Zayn mě chtěl obejmout a zase říct nějakou lež, aby mě uklidnil, ale já se mu vysmekla.

„Víš znovu tě za tohle všechno nenávidím." řekla jsem a šla do ložnice. Rychle jsem si dala sprchu. Když jsem se vrátila do ložnice Zayn seděl na kraji postele a plakal.

*Pohled Zayna*
Když jsem se jí snažil všechno vysvětlit neuspěl jsem. Rozplakala se. Chtěl jsem jí obejmout a říct jí, že jí opravdu miluju a, že udělám vše abych si to odčinil jen aby se na mě nezlobila, ale vysmekla se mi a řekla něco co mi hodně ublížilo. „Víš znovu tě za tohle všechno nenávidím." Nemohl jsem tomu uvěřit. Co se to děje? Proč se mi všechno sere? Proč když už můžu být šťastný tak se všechno posere? Šel jsem do ložnice, kde jsem si sedl na postel a rozbrečel se. Vas po pěti minutách přišla a lehla si, ale v tu chvíly jí začal zvonit mobil.

„Ne, vše je v pořádku."
   .....
„Jo je tady, proč?"
   .....
Podala mi telefon a já hned poznal Moniku.

„Prosím?"
„Udělej otcovský testy."
„Cože?"
„Pokud se doloží, že jsi otec dítěte, tak se vaše zásnuby zruší a ty budeš moct být s tou svou Perre, nebo jak se jmenuje." Vstal jsem a šel na verandu kde jsem pokračoval v hovoru.

„Ale já nechci Vas ztratit, miluju jí a vím, že když se povede tohle co si řekla, tak už jí v životě neuvidím a to opravdu nechci. Takže co chceš za to, že na tohle zapomeneš."
„Nic nechci, chci aby si udělal ty testy a přestal mou sestru trápit."
„Sakra co nechápeš na tom, že jí miluju?" křičel jsem po ní tak že přišla i Vas.

„Zayne co se děje? " zeptala se nervózně když přišla za mnou. „Nic zlatíčko, jdi si lehnout, já jen něco vyřídím s Monikou a pak jsem hned u tebe."

„Sakra Zayne, uvědomuješ si jak jí ubližuješ?"
„Moniko, já jí miluju a nechci o ní přijít. Ty testy udělám, protože mám pocit, že malá není moje ale ani náhodou ti je nedám aby si mi vzala Vas." řekl jsem a položil telefon. Vrátil jsem se k Vas a vzal její tvář do dlaní.

„Poslouchej mě! Nikdy jsem ti nechtěl ublížit a už nikdy to neudělám. Vyznal jsem ti city a to co jsem ti řekl myslím vážně. Nikdy tě nenechám mě opustit, protože jsi to jediné na čem mi v životě záleží. Ani na Eleně mi tak nezáleží a navíc mám pocit, že není moje." řekl jsem a okamžitě jí políbil, aby nic nenamítla.