Láska na domluvu || Z.M [Probíha korekce]

10. Odjezd

Hned po tom, co jsme se na všem domluvili, jsme si sbalili a jeli domů. Dohodli jsme se s mamkou, že budu bydlet u prarodičů v Barceloně. Zaprvé, nesmím se s ďáblem stýkat. Za druhý, nechci bydlet s tátou a nechci se s ním ani bavit. Za třetí, nemůžou se se mnou rodiče stěhovat, protože tady mají dobře placenou práci.

Mezi tím co naši vybalovali, já balila vše co budu potřebovat. Jedu sice až zítra, ale chci mít vše hotové. Když jsem to už měla, zavolala jsem Louimu, Hazzovi a Niallovi, abych se s nimi mohla rozloučit. Přijeli všichni tři v jednom autě asi po hodině. Jen co jsem otevřela, se mi vrhli kolem krku. Všichni najednou, kromě Louiho, jsme se rozbrečeli.

„No tak, nebrečte, budete za mnou jezdit. Babička s dědou vás všechny rádi uvidí." Všichni jsme si sedli v kuchyni a dali si spolu sklenici vína. Když už museli odjet, dala jsem si vanu a pak si naposledy lehla do 'sve' postele.

*Druhý den*
Vstala jsem okolo desáté a udělala svou ranní hygienu.
Nechtěla jsem se vidět s tátou, a tak jsem rychle vyrazila na letiště a to bez rozloučení. Na letišti jsem byla o tři hodiny dřív a tak jsem si šla dát kafe. Seděla jsem tam nad knížkou a kávou, do té doby než oznamili můj let a tak jsem nastoupila do letadla.

Když letadlo vzlétlo vše se na mě navalilo a já se rozplakala. Jelikož přechod z Velké Británie do Španělska je těžký kvůli časovému posunu nemohla jsem usnout.

Po pěti hodinách v letadle mi letuška oznámila, že přistáváme. Jen co jsem se objevila v letištní hale, se ke mě vrhly dvojčata.

„Čao bella!" křičeli jednohlasně a hned se mi vešeli na nohy. „Čao Fernando, Čao Abraham." řekla jsem jim ale to se u mě ocitla také Sara, mámina sestra.