Láska na domluvu || Z.M [Probíha korekce]

7. Poslední dny svobody

Musela jsem sbalit všechny věci, které budeme potřebovat. 
Když jsem měla dobaleno Zayn to naložil do auta a jeli jsme k nim, tam jsme naložili jejich věci a jeli na letiště. Letět nám to mělo hodinu po tom co jsme na letiště dorazili.

Rozhodla jsem se jít si koupit do letadla nějakou knížku, když v tom mě někdo obejmul. Vůbec jsem nevěděla kdo to je. Rychle jsem dotyčného od sebe odstrčila a vrazila mu facku.

„Bože co tě to popadá ?" řekl dotyčný a v tom jsem ho poznala. „Panebože, Rossi jsi to ty?" potěšila jsem se.
„No a kdo jinej?" Omluvila jsem se mu a obejmula ho. Ross mě pozval na kafe a tam si povídali o starých dobrých časech. „Jo a pamatuješ jak jsme s Niallem nechtěně vrazili do těch fotbalistů a Ni dělal že je slepej?" Smál se Ross. „Jo, když ho viděli ve škole, a zjistili že vidí tak vás zbili." staré dobré časy. „Nezbili jen nám domluvili nic víc." Smáli jsme se jak pominutí. S Rossem se znám z bývalé školy, ale půl roku před koncem školního roku se odstěhoval a přešel.

Zrovna jsem byla na odchodu a objímala se s Rossem, když pro mě přišel Zayn. „Vas pojď už nám to letí!" Řekl naštvaně. Musím říct, že se docela bojím co bude, protože už vím, jak se chová když je naštvaný.

„Už jdu, jen vás chci představit. Zayne, tohle je Ross můj kamarád, Rossi tohle je Zayn můj snoubenec." Ross se trochu zarazil ale pak si se Zaynem podali ruce a já se naplno rozloučila. Rovnou ješ šli k portálu číslo 9. V letadle jsem seděla se Zaynem daleko od našich.

„Co to mělo znamenat?" Zeptal se naštvaným hlasem.
„C..co myslíš?"
„To jak se tam po tobě vozil."
"Jen jsme se obejmuli. Dlouho jsme se neviděli."
„Jsi moje a nikdo na tebe nebude sahat. A až se vezmeme tak to kvůli tomuhle budeš mít těžký."
„Promiň." řekla jsem provinile, protože jsem se bála co by bylo, kdybych se s ním dohadovala. Zbytečně žárlí a přivlastňuje si to, co není jeho.

Chtělo se mi spát. Snažila jsem si najít správnou polohu, ale nešlo mi to. Vrtěla jsem se tam jako ratlík a Zayna už to začalo štvát, a tak mě donutil si dát hlavu na jeho rameno a trochu si sednout našikmo. Asi po deseti minutách jsem usnula. Vzbudil mě Zayn až na letišti v Emirátech. Párkrát jsem se nadechla a vydechla. A je to tady... jelikož je středa, zbývají mi už jen dva dny svobody.