Láska na domluvu || Z.M [Probíha korekce]

6. Vždyť nejsme plnoletí

Oba jsem je od sebe odtáhl a začal Liamovi nadávat.
„Co si o sobě kurva myslíš? Nebudeš nám říkat, co máme dělat a co ne. Poslouchej mě pozorně. Zayn a Vaness spolu chodí, milují se a ty je necháš napokoji jasný?" Křičel jsem na něj výhrůžně a přitom jsem ho držel pod krkem.
Měl jsem na něj takovou zlost. Vždycky si hraje na našeho bosse a přitom je nejslabší z nás.

Zayn mě od něj odtáhl a společně jsme šli k nám. „Sakra Zayne, můžeš mi říct co to s tebou je? Zmlatit holku, skoro jí znásilnit a být na ní hnusnej? Co se s tebou stalo? To už ti Payne tak vymil mozek? Navíc když je Vas přesně tvůj typ." spustil jsem na něj hned jak jsem zavřel dveře svého pokoje. „Jo je můj tip, ale nenávidím ji, ne nenávidím to je moc ale prostě ji nemám rád. Nevim proč ale taky se k ní nemůžu vázat. Rodiče nás zasnoubili a já se k ní nesmím tak vázat." Skoro vzlykal. Sedl jsem si na postel vedle něj.

„Kašlu na Liama. Našel jsem si lepší partu."
„Koho?"
„Hazzu, Niho a Vas."
„Koho?"
„Harryho, Nialla a Vaness."
„Aha myslíš, že nebude vadit když se přidám?"
„Dlužíš jí to."
„Ještě, že tě mám ty moje morální podporo."
„Ty Zayne, ještě jedna věc."
„Ano?"
„No ono se to říká těžko ale.. asi jsem se zamiloval."
„Která je ta šťastná?"
„Harry."

Pohled Vaness
Ni mě dokázal odreagovat. Nejen, že mi pomohl vybrat si oblečení, ale taky mě překecal na změnu barvy vlasů z blonďaté na hnědou. Hned jak jsem dojela domů, tak jsem si napustila vanu a relaxovala v ní za doprovodu písničky I turn to you od Christiny Aguileri. Když jsem po hodině vylezla rozhodla jsem se udělat si něco k jídlu. Dlouho jsem se rozmýšlela a nakonec se rozhodla pro těstovinový salát. Když jsem měla dojezeno, naskládala jsem nádobí do myčky a sedla si k televizi s úmyslem koukat se na Osamělého Jezdce.

Jen co jsem zapla film někdo zazvonil. Bylo mi jasné kdo to je a měla jsem strach. S hrůzou jsem otevřela a nemýlila jsem se. Stál tam ďábel a v ruce měl kytici rudých růží.

„Ahoj já.. chtěl bych se ti omluvit, za to jak jsem se choval. Tohle nejsem já. Už mě sral Payne a asi jsem si to na někom musel vybýt a ty jsi byla na blízku."

„Děkuji a omluva přijata." Pozvala jsem ho dovnitř a on zavrtěl hlavou na nesouhlas a řekl mi, že jdeme ven s Louisem, Harrym a Niallem. Šla jsem se obléct a s klíči,  mobilem a nějakými penězi v zadní kapse jsem ruku v ruce šla s ďáblem směr park.

Když jsme tam došli, byl tam jen Harry a Louis a nějak divné se culili. Všimla jsem si, že se drží za ruce. Pustila jsem Zayna a v rychlostí blesku jsem objala Harryho. „Já nic?" Loui dělal uraženýho. Rychle jsem ho objala a do ucha mu zašeptala, že jestli mu ublíží stejně jako Rick tak ho zabiju. Všimla jsem si, že zbledl a začala jsem se smát.

Zayn si sedl a mě si přitáhl na svůj klín. Asi hodinu jsme tam seděli, povídali si a pak šli do kina na horor. Nenávidím horory a Hazza taky, ale Zayn a Loui nás ukecali. Znám Louiho záměr, dostat Harryho do postele, ale co Zayn? No asi spíš chtěl ten film vidět.

V kině jsme seděli já a Harry vedle sebe a ostatní po krajích. Jessabelle se ten horror jmenoval. Nebyl to takový horor spíš lekačka. Po každé když tam taková scéna nastala, tak jsme se na sebe s Harrym lepili, ale to by nebyl Louis kdyby něco neproved. Chytil Harryho a přitiskl na sebe, takže jsem zůstala sama. Zayn se na mě jen koukl a zasmál se. Bože jak já ho nenávidím, kdyby mě aspoň chytil za ruku, ale ne, on se jen kouká a cpe

Když přestávka začala, sbalila jsem si věci a odešla domů , protože kluci byli na záchodě tak jsem jim napsala, že se mi to nelíbí a že jdu domů. Chytila jsem taxi a jela až domů, kde jsem byla za deset minut.

Doma byl pouze jen Yaser a táta.
„Ahoj Vas, kde máš Zayna?" zeptal se mě táta.
„Je v kině s klukama."
„Tys nebyla s nimi?" Zeptal se Yaser.
„Byla, ale nebavilo mě to, tak jsem šla domů."
„A dorazí sem?"
„Nevim, on mi bude ještě psát, ale měl by má tady věci do školy."
„Dobře, tak to vyřídíme až přijde." Nevěděla jsem o čem mluví. Radši jsem šla do svého pokoje a začala se učit matiku, protože ta mi opravdu nejde.

Po půl hodině sem toho už měla plný zuby, učebnicí jsem hodila a někoho jsem zasáhla, protože zařval 'au'.
„Promiň ať jsi kdokoli."
„To jsem já Zayn."
„Aha promiň."
„Co tě to popadlo?"
„Nenávidím matiku."
„Chceš to vysvětlit?"
„Ne, už na to nemám sílu."
„Tak se na to vrhnem zítra, ale teď pojď, máme jít dolů." Přikývla jsem a šli jsme.

Táta s Yaserem seděli u konferenčního stolu v obýváku a polemizovali nad nějakými papíry.

„Co jste potřebovali?" zeptala jsem se obou. „Jde o tu svatbu. Víte, je tam datum do 15.10.2016." promluvil Yaser a zadíval se na nás. „Ale vždyť nejsme plnoletí." namítal Zayn s mírně zamračeným pohledem. „Proto se musíte vzít v Emirátech." odsekl Táta chladně. „K..kdy?" zeptala jsem se a v mém hlase byla cítit nervozita. „Tenhle víkend, takže dnes odjíždíme." Yaserův pohled skákal ze mě na Zayna.