My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)

HELLOWEEN / Part II.

"Toho bych se nebál. Nebo mi to prozradíš?" Spiklenecky na ni mrkl.

"Ne, bude to překvápko," oplatila mu Emily mrknutí a přitiskla si baťoh těsně k hrudi, jako by držela v náručí drahé miminko.

Ragnara v tu chvíli náhle přemknul neblahý pocit, ale už bylo příliš pozdě. Nedalo se to vrátit, už ji pozval a nešlo to odvolat. Ale ten studený mráz, který mu proběhl po zádech, nevěstil nic dobrého. Asi se měl lépe připravit, nebo více improvizovat. Uvědomil si, co všechno se může stát. Proč četla právě TUHLE knihu?

Emily zmizela za rohem a on se pomalu sunul prázdnou chodbou, krok za krokem a v duchu se snažil vzpomenout na ty krátké modlitbičky k Odinovi, které ho matka učila, když byl ještě malý. Nedoufal ovšem, že by modlitby mohly zabrat. Zrovna tady na Midgardu.

Ta kniha... Jeho smysly ho před chvilkou naprosto zklamaly. Krev se mu nahrnula z mozku do úplně jiné části těla a jediné co dokázal předtím vnímat byla její vůně a úsměv. A když se konečně vzpamatoval, už nedostal šanci to zvrátit.

****

"K čemu ten Helloween vlastně je?" Zeptala se nechápavě Hela při pohledu na hromadu neuvěřitelně barevných kostýmů, které Nataša přinesla.

"Je to svátek mrtvých, kteří se v jeden den v roce dostávají do světa živých," odpověděla Nataša s pusou plnou zavíracích špendlíků. "A snaží se nalákat živé, aby zaujali jejich místo ve světě mrtvých, aby se oni mohli vrátit zpátky na svět."

"To je absurdní," namítla Hela rozhořčeně, "tohle by vyžadovalo opravdu mocné kouzlo a takové umí v celém vesmíru jedině moje matka. Dokázala vrátit ze světa mrtvých Lokiho i sebe. Pochybuji, že by se to mohlo povést nějakému obyčejnému smrtelníkovi."

"To je jenom jako," vložil se do toho unavený Tony, "je to oslava, tak nad tím nešpekuluj. Neprobíhají tady žádná kouzla. Ty kostýmy, které si na sebe živí oblékají, mají zmást mrtvé, aby jim nechtěli ublížit. Proto se každý živý oblékne do strašidelného kostýmu, aby vypadal jako obživlá mrtvola a ostatní mrtvoly si ho nevšímaly a nechtěly ho poslat do pekla."

"To je taková nesmírná blbost," začala znova Hela, ale Narfi ji umlčel. "Tak už toho nech, ségro, aspoň poznáme, jak se baví smrtelníci, kteří si myslí, že dokážou oklamat samotnou smrt."

Všichni Bohové v místnosti se zasmáli, ovšem smrtelníci se k nim nepřidali. Jim to moc vtipné nepřipadalo.

"Tak začneme," zatleskala Nataša nadšeně. "Pro každého z vás jsem nechala ušít speciální kostým. Ty, Helo, budeš... ďáblice. V červeném kostýmu s černým pláštěm a úžasnými rohy na hlavě. Nebude chybět ani ocas."

"Přesvatí Bohové," Hela se ušklíbla, ale akceptovala to. Nakonec, byla přece HellGirl. "Takhle si smrtelníci představují sexy ďáblici?" 

"Astrid, ty jsi kráska nade všechny, tak budeš mrtvá Sněhurka. To byla nádherná žena, kterou chtěla zabít zlá královna kvůli její kráse. Řekněme, že se jí to povedlo... Oblékneš si kostým, který bude roztrhaný a zakrvácený. A na obličej ti dáme velkou jizvu, která bude vypadat jako čerstvá rána."

"Báječné!" Potěšila se Astrid, dobře si vědoma toho, že její božský vzhled žádný make-up na světě nemůže zakrýt. Ta jizva jenom podtrhne její nebeskou krásu. 

"Ragnare, ty budeš Herkules. Dávno mrtvý antický hrdina z bájí, známý svou nesmírnou sílou a vytrvalostí. Ale v hrudi budeš mít zapíchnutý meč."