My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)

BACK TO MIDGARD

Ragnar nejistě pozoroval svého otce, jak váhavým, ale cílevědomým krokem míří k neznámé ženské, na které bylo na první pohled jasné, že je to obyčejná smrtelnice z Midgardu. Zdálo se mu to velice podezřelé. Kdo ksakru je ta babizna? Vypadala, že je jí kolem čtyřicítky, měla dlouhé, tmavé a hladké vlasy, sčesané v jednoduchém účesu, na nose velké brýle a byla oblečena do upnutých černých šatů, které podtrhovaly její drobnou, štíhlou postavu.

Nevypadala nijak zvláštně, výjimečně ani zajímavě. Rozhodně nesplňovala Ragnarovy představy o ženské kráse - on sám dával přednost vysokým urostlým ženám valkýrského typu, ženám, které uměly skvěle ovládat svého hřebce i svou ostrou zbraň. Takové ženy uměly vymlátit celou hospody bez jakékoliv mužské pomoci. 

"Ahoj Jane," pozdravil Thor svou osudovou lásku, kterou neviděl téměř 15 let. Musel se sakra soustředit, aby se mu netřásl hlas. Založil ruce za zády, aby působil odtažitě, tvářil se neutrálně a urputně se snažil nerozbrečet se tady a teď jako malý kluk. Měl sto chutí kleknout si ihned na kolena, zabořit obličej do jejího břicha a vdechnout tu starou známou vůni. Vůni, která ho přiváděla téměř k šílenství, která ho mučila a zároveň mu způsobovala tu největší, nejsladší rozkoš.

"Thore," kývla Jane jemně hlavou.

"Jak se máš?" Zeptal se Thor naoko lhostejně. Netoužil po tom, aby mu vyprávěla jak se šťastně vdala a porodila pět dětí, nebo něco takového, nicméně moc rád poslouchal její hlas. Hrozně se bál, že bude mluvit. A taky se bál, že s ním mluvit nebude.

"Docela to ujde," pokrčila nejistě rameny, "mám hodně práce. Tony Stark otevřel nové centrum Avengers a testujeme tak spoustu nových zbraní. Midgard je v bezpečí."

To Thora absolutně nijak nezaujalo. Věděl, že je Midgard v bezpečí, postaral se o to už dávno. Lidé mu v tuto chvíli byli docela lhostejní. Nezáleželo na nikom a na ničem. Svět se zastavil. Jen pro tento kratičký okamih.

"A co... co děláš ty? Jsi sama?" Odhodlal se nakonec na zcela přímou otázku.

Jane se pomalu napila medoviny, aby získala čas a pak odložila pohár na blízký stolek. Trochu si upravila brýle na nose a zašeptala: "Mám svou práci. To je jediné, čemu se věnuji." Výraz jejího obličeje byl nečitelný. Thor netušil, jak tomu má rozumět, ale než se stihl zase něco zeptat, stála u nich Sif s velkým a zcela falešným úsměvem na tváři.

"Jane, ráda tě vidím," řekla milým hlasem. "Thore, náš syn zase provokuje místní mladíky, mohl bys prosím na něho dohlédnout?" Otočila se ke svému manželovi a probodla ho pohledem. Bylo zcela jasné, co si o celé této situaci myslí. A nebylo to nic hezkého. Thor zaťal zuby, ale nic neřekl. Poslechl svou manželku v domnění, že se vyhne pozdější hádce a poraženecky odešel.

Úsměv z tváře Sif zmizel tak rychle, jako rozbředlý sníh na jarním sluníčku.

"Nevím, proč jsi sem přišla," procedila mezi zuby, "ale na Thora zapomeň. Myslíš, že když jsi rozvedená, tak si ho prostě vemeš zpátky?" Ušklíbla se a protáhla ramena. Vypadala docela jako válečnice z legend, což taky doopravdy byla.

"Jak víš, že jsem se rozvedla?" Zeptala se šokovaně Jane. Netušila, že její život je sledován. Zrovna tady.

"Vím spoustu věcí, o kterých TY nemáš ani tušení," odpověděla Sif výhrůžným tónem. Vycenila zuby v děsivém úsměvu a promnula si ruce tak, až jí zapraskaly kosti. Její gesto nemohlo být výmluvnější.

Celou jejich debatu zdáli nenápadně pozorovala Sigyn, která po fiasku s Daimonem právě přemýšlela nad tím, jestli její plán na odstranění Thora a hlavně Ragnara z Asgardu vyjde. Ale štěstí v ten den zřejmě stálo na její straně. Velmi nečekaně jí nabídl řešení Tony Stark, aniž by o tom vůbec tušil.