King Loki

1K 125 4
                                    

"Teď už jsi šťastná?" Zeptal se Loki své ženy, sotva vkročila do jejich společné ložnice, kde právě uspával děti.

Sigyn na něho překvapeně pohlédla, myšlenkama byla stále v levém křídle paláce, kde měli místnosti pro zraněné. Strávila tam celý den, přikládala obvazy na rány, podávala utišující léky, ale především kouzlila a čarovala, aby všem zraněným vrátila to, co ztratili. Tak trochu její vinou.

Rukama ulepenýma od krve si nepřítomně uhladila neposlušný pramen vlasů. "Co že to?" Zeptala se nevýrazným hlasem.

Loki se prudce postavil.

"Mohl jsem se jich všech zbavit - najednou a čistě. Nikdo by to nepovažoval za vraždu, zabil by je Surtr. Místo toho jsi mě vystavila nekonečnému ponížení a potupě - spoutala mě obyčejná Valkýra - mě! Boha! Budoucího krále Asgardu."

"Původně jsem to považovala za dobrý plán," odpověděla klidně a vešla do koupelny, aby se umyla od krve, smíchané z různých ran. "Ale pak jsem názor změnila."

"Proč?"

"Když ti to řeknu, budeš zuřit."

Loki si kousl do rtu. Vývoj jejich rozhovoru se mu nijak nepozdával. "Proč budu zuřit?"

"Protože Sif je těhotná. Čeká Thorovo dítě. A já jsem nemohla... Nedokázala jsem snést pomyšlení, že je posílám na smrt. Včetně toho nemluvněte."

Loki ztuhl a zatínal pěsti. Z úst mu nevyšel ani hlásek, ale jeho obličej byl velmi bledý, mnohem víc, než obvykle. Z očí mu sršely blesky a v koutku úst mu vytékal tenký pramen krve, jak zlostně si je kousal.

"Takže ty... Ty jsi přeješ, aby se Thorovi narodilo dítě?"

"Věř mi, že nikdo si to nepřeje míň, než já," odsekla vzdorovitě, "ale zkus mě pochopit. Já jsem BOHYNĚ MATEŘSTVÍ, nemůžu nechat zničit nevinný život, je to proti  mé přirozenosti, proti mému základnímu poslání. Navíc je to přímý vnuk Odina, který je mrtev, takže takhle se alespoň zachová jejich rod. Tvůj rod je naprosto v bezpečí, vzhledem k počtu tvých dětí..."

"Nemůžu uvěřit, žes něco takového udělala. Dáváš snad přednost Thorovu dítěti před našimi?"

"Ty víš, že to tak není." Ale dost ji ta slova bolela. "Naše děti jsou následníky trůnu. A ty jsi... teda budeš král. Ode dneška za 7 dní ti oficiálně odevzdám vládu nad Asgardem. Budeš vládnout sám."

Víc už ho překvapit nemohla. Celou tu dobu si myslel - podezíral ji - že nikdy nedopustí, aby se on stal vládcem Asgardu, že mu nikdy nedovolí usednout na trůn a po zbytek života mu nedá ochutnat jaké to je, být uznaným králem. Ale ona to udělala. Asi ji podezíral zbytečně.

"Dobře," sklonil rezignovaně hlavu, ale byl ještě stále příliš naštvaný na to, aby poděkoval. "K čemu tedy chystáš ten Nápoj pravdy? Stále mi nevěříš?"

"Ale Loki," usmála se unaveně a plácla sebou do postele, "ty přece nejsi jediná osoba ve vesmíru, která dokáže hladce lhát. Jsou tady i další kandidáti na to, abych je podrobila testu pravdy." Sigyn zívla a okamžitě usnula - tak jak byla, ve špinavých a pokrčených šatech.

Loki se natáhl a opatrně ji rozvázal šněřovačku na zádech, načež ji velice obratně stáhl oděv, aniž by ji u toho probudil.

Hela v kolébce zamrnkala, tak ji neěžně pohoupal, zkontroloval Narfiho, který spal jako obvykle jako dudek a pak si konečně lehl vedle Sigyn.

Ale nedokázal usnout, byl plný emocí z toho, co mu chystala budoucnost. 

Ta stará harpyje Erin měla nakonec pravdu, zamumlal si pod nos. Má Bohyně ze mně opravdu udělala krále. A to jenom proto, že mě miluje....

Políbil Sigyn na čelo a zasněně se zadíval na blikající planety na obloze, které do jejich pokoje vnášely podivné namodralé světlo.

****

Ten den začal jako každý jiný - noc uvolnila vládu jasnému dni a obyvatelé Asgardu dělali své obvyklé ranní činnosti.

Ale tento ten nebyl obyčejný, trvalo 1000 let, než se to konečně stalo, než se splnil nedostižný sen jednoho cílevědomého muže a on dosáhl vrcholu svého snažení.

Před sedmi dny dostal slib - a ten měl být dnes naplněn.

Vstal velmi brzy a šel se pěšky projít do rozlehlých zahrad za palácem. Plnými doušky nasával čerstvý vzduch a v duchu si stále opakoval: "To je naposledy, co zde kráčím jako obyčejný Loki. Budu král. Budu pánem Asgardu. Natrvalo a nezpochybnitelně. Zplodil jsem následníky trůnu - nejmocnější dvojčata v celém vesmíru. Až tady půjdu zítra, budou mi říkat KRÁL LOKI..."

Sigyn ho pobaveně pozorovala přes okno v horním patře a věnovala nebývalou pozornost své toaletě - zvolila si brokátový, hustě vyšívaný kostým temně zelené barvy, s decentními zlatými ozdobami. Na rozdíl od Lokiho, který měl být v tento ten oděn jenom do zlata - zlatá přilba s ohromnými rohy, dlouhý blýskavý plášť, zlaté brnění a zlatý meč.

Jakýsi opatrný, zlobivý hlásek kdesi vzadu v její hlavě ji našeptávala, že nedělá dobře, když celou vládu nad Asgardem přenechává Lokimu, ale Sigyn se ho rozhodla neposlouchat. Měla pocit, že to Lokimu dluží - on ji přece objevil na Midgardu, pomohl jí rozvinout její božské schopnosti a přivedl ji až na asgardský trůn.

Konečně byla hotová. Pokynula služebným a sama vyšla ven, aby osobně zkontrolovala Sif, která se léčila v jejich paláci.

Když vešla do její komnaty, ovanula ji silná vůně mandlí - Sif tuto vůni zbožňovala a tvrdila, že jí to pomáhá v léčbě.

"Jak se ti dnes daří?" Usmála se Sigyn trochu strojeně.

Sif seděla u okna na speciální vyřezávané židli s kolečky, kterou pro ni zhotovili, aby se mohla aspoň trochu pohybovat, jelikož nohy měla zpřerážené na několika místech a stále nebyla schopna - ani s výraznou pomocí Sigyn - normálně chodit. Ale byla na tom už mnohem líp, do obličeje se jí vrátila barva a rozhodně měla ohromnou chuť k jídlu.

"Je mi fajn," odtušila Sif a otočila se do pokoje, už se nechtěla mučit pohledem na slavnost, která se měla dnes odehrát. 

"Podívej, dokážu se už sama postavit," řekla a opatrně se zapřela do opěradla židle a narovnala se. Chvilku tak vydržela, ale potom se zakymácela, takže Sigyn k ní rychle přiskočila a zachytila ji.

Přitom jí bezděčně přiložila dlaň na břicho a pomocí své Síly spatřila budoucnost. Zcela jasně viděla syna Thora a Sif, který se jim má narodit. Viděla mocného, vysokého mladíka drzého vzhledu, s Mjolnirem v ruce. Stál uprostřed zpustošeného Asgardu, ze kterého zbyly jenom trosky. V očích měl vražedný pohled a před ním se potácela jakási zakrvácená, zesláblá postava.

Ten mladík se zasmál strašlivým, chroptivým smíchem a napřáhl ruku s Mjolnirem, aby zasadil poslední, smrtící úder.

Druhou rukou zvedl hlavu tomu nebožákovi, kterého se právě chystal zabít.

Sigyn hrůzou vykřikla, když uviděla jeho obličej a uskočila na stranu, takže Sif spadla na zem.

"Co je ti?" Zeptala se Sif nevraživě, protože se dost natloukla.

Sigyn neodpověděla. 

Právě zjistila, že ten, který se narodí, jednou zabije krále Asgardu.

A tím králem byl Loki.




My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)Kde žijí příběhy. Začni objevovat