My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)

Brothers and enemies

Thor seděl u starého dřevěného stolu a zasmušile hleděl na cínovou číši, plnou medoviny. V ústech měl trpkou pachuť a v hlavě si stále dokola promítal obrázek své bývalé ženy. Neustále se mu vracely vzpomínky na jejich svatební cestu na Islandu, kde byla nedotčená, divoká příroda, plná zvláštních překvapení a kde se tehdy cítil tak šťastný a uvolněný. Myslel si... doufal, že to bude navždy. Ani ve snu by ho nenapadlo, že opět skončí na Asgardu, opustí Jane a bude muset znova bojovat se svým bratrem, kterého původně považoval za mrtvého.

Při myšlence na Lokiho se znova zhluboka napil, aby alespoň trochu otupil svou mysl. Nedokázal vůbec definovat své pocity vůči němu - byla to bratrská náklonnost, která se mísila s vražednou nenávistí - smrtící a vybuchující koktejl divokých emocí, které hrozily katastrofou. 

Dovnitř hospody najednou vešla Sif v plné zbroji, udýchaná a s rozčerpýřenými vlasy. Každé ráno divoce cválala na svém černém koni kolem pobřeží a cvičila střelbu z luku a hod sekyrou. Thor vůbec nechápal, kde na to stále bere sílu, protože každou noc ho podrobovala vysilujícím erotickým radovánkám, kterého jeho osobně vysávaly ze života, ale jak se zdálo, jeho manželka z toho čerpala neutuchající energii.

Znova si s nevolí uvědomil, jak moc se lišily Jane a Sif - jako půlnoc a jasný den, jako mráz a slunce, jako žena, kterou miloval a žena, kterou... co vlastně? Vždycky ji bral jako sestru, přítelkyni, někoho, na koho se může za každých okolností spolehnout. Ale nikdy ho nepřitahovala jako žena. 

Sedla si před něho se široce roztaženýma nohama a napila se medoviny z jeho číše. Působila trochu jako chlap - se svou vysokou postavou, silně vyrýsovanými svaly, tvrdými rysi v obličeji a hrubou mluvou. A taky tím, že dokázala zabít kohokoliv jednou ránou.

"Takže... už jsi mluvil se Sigyn?" Zeptala se bez obalu a odplivla si. 

Thor si kousl do rtu, ale nic neřekl. Tohle by Jane nikdy neudělala. A taky by nechtěla, aby bojoval se svým bratrem na život a na smrt.

"Slečinka by měla zvednout zadek a něco vymyslet, jinak to udělám za ní." Sif se opřela, takže její nohy se ještě více roztáhly. 

"Na úkolech se musíme shodnout všichni," zamumlal Thor se skloněnou hlavou. 

"Vážně? To je opravdu dobře, protože jestli se jeden z úkolů bude týkat magie, tak jsme v koncích. Jediné kouzlo, které ty umíš, je hod Mjolnirem. Teda, ne že by to nebylo účinné..." Sif roztáhla rty v úsměvu a odhalila dokonalý chrup.

Thor se místo odpovědi napil, když si všiml udýchaného Hoguna, který k nim rychle mířil.

"Thore, mám jednu špatnou a jednu ještě horší zprávu," řekl přerývaně a snažil se popadnout dech, "kterou chceš slyšet nejdřív?"

"To je jedno," odtušil Thor.

"Víš, kdo je na návštěvě v paláci? Nikdo jiný, než vládce pekel a Bůh pomsty - nejlepší Lokiho přátelé a nejhorší Bohové, který se na Asgardu kdy vyskytli. Jak to, že Ragnarok přežili zrovna oni dva?"

"To má jednoduché vysvětlení," ozvala se klidně Sif, "oba dva byli nejspíš zalezlí někde v Hellheimu, mimo všech bitev a nebezpečí. A teď, když je Loki u vesla, znova vylezli z díry a chtějí se na něm přiživit."

"No tě bůh," řekl Thor sklesle, "ti dva určitě budou chtít vymyslet úkoly, které budou šité na míru Lokimu."

Hogun třískl pěstí do stolu. "Ty musíš zvítězit," vyhlásil rezolutně, "a jestli budou oni hrát nečestně, my to zvládneme taky."