Feelings

45. díl- Znáš Sarah Statham?

*Sam*

  " Tak zaprvé, otázky tu klademe my a zadruhé, nedělej, že nevíš, kdo jsme," umlčí ho hned Harry. 

" Já opravdu nevím, kdo jste," bránil se David. 

" Ještě si budeš zahrávat!?" nasadil už Harry svůj normální výraz, když něco řeší a usadil ho na židli. No trochu ho tam natlačil, ale nic jsem neříkala a nechala Harryho dělat jeho práci.  

" Co po mně chcete?" opakoval se. 

" Harry už ti snad řekl, že ptát se budeme my ne!?" sykla jsem na něho. 

Harry se trochu zarazil, protože to ode mě nečekal, ale potom se jen usmál a pokračoval: " Takže ještě nám chceš tvrdit, že nás neznáš?" 

" Neznám." 

Harry už se po něm napřahoval, ale na poslední chvíli jsem ho zarazila. 

" Máš poslední možnost, aby to šlo po dobrém, jestli nechceš, tu Harryho ruku zase pustím."

" Neznám vás," podíval se mi tvrdě do očí a já jsem trochu začala litovat, že  jsem tu Harryho pěst nenechala dopadnout tam, kam chtěl. 

" Jak chceš," řekla jsem, vybavila si všechno co mně Harry říkal na trénincích a jednu mu vrazila. 

" Celá matka," zašeptal. Podívala jsem se na Harryho, který to asi neslyšel, takže jsem se toho ujala sama: " Co jsi to právě řekl?" 

" Co řekl?" zeptal se Harry. 

" Celá matka," zopakovala jsem mu to. 

" Takže jak to bude? Řekneš nám co chceme vědět nebo ne?" zeptal se ho Harry, když pořád mlčel. 

Jen se na něho podíval a ušklíbl se. 

" Tak hele, že neodpovídáš mně, tak to nějak přežiju, ale na něco se tě ptala Sam," přecedil skrz zuby. 

" Myslel jsem, že slyšela, když ti to zopakovala." 

" Netykáme si," poznamenal Harry. 

" Nebudu vykat někomu jako jsi ty." 

" Jako komu?" zeptala jsem se ho pro změnu já. 

" Ubohému debilovi." 

" Asi nejsi moc chytrý," zase jsem se napřáhla, tentokrát mě ale Harry zadržel. 

" Tohle přesně chce Sam, chce, aby na něm bylo vidět, že se mu něco stalo, takovou radost mu neuděláme." 

Trochu jsem to musela rozdýchat, ale nakonec jsem se uklidnila. 

" Znáš Sarah Statham?" zeptal se ho Harry. 

" Ne." 

" Fajn, víš možná se na sobě nebudeš mít žádné šrámy, ale už ti to bude tak nějak jedno," pokrčil rameny Harry. 

" Tím by jsi si se Sarah začal válku," zasmál se David. 

" Ale to já už jsem si začal," dělal jako by mu to bylo jedno. 

" Dobře, stejně je to všechno jedno. Sarah věděla, že tady bývám každý rok, takže jsem vás měl za docela dobré prachy sledovat. I v Alpách i tady." 

" Co má v plánu?" zeptal se Harry. 

" Buď vás donutí k tomu, aby jste jí nechali všechny na obchod nebo vás zabije," řekl David. 

" Proč jsi nám to řekl tak z ničeho nic? A předtím jsi s tím dělal takové drahoty?" zajímalo mě. 

" Protože už mě tohle všechno nebaví. Navíc Harryho znám."