Feelings

29. díl- Jsi teď do někoho zamilovaný?

*Sam*

" A co?" zeptala jsem se.

" Nechtěla jsi jet s Liamem," zašeptal mi do ucha, abych to slyšela jen já.

" Nevlezla jsem se tam," vrátila jsem mu pošeptání a zase se narovnala na sedačce.

Potom jsme si povídali o všem možném. O Vánocích, o dárcích, o lyžování, pak náš rozhovor přešel k filmům a víc jsme toho už nestihli, protože jsme přijeli na místo. Musím ale uznat, že to bylo moc fajn a já jsem ráda, že jsem jela právě tímhle autem. Všichni jsme si povídali dohromady a nebylo žádné trapné ticho, jako předtím s Liamem. 

Když jsme zastavili a vystoupili z auta, málem mně spadla brada. Stáli jsme před takovým pěkným baráčkem nebo spíš chaloupkou, která byla skoro celá ze dřeva. Vypadala jako z pohádky. 

" Líbí?" zeptal se mě Harry, který stál teď vedle mě. 

" Děláš si srandu? Je to úžasné. Jako z pohádky," vypadlo ze mě. 

" A to jsi ještě neviděla co je uvnitř," zasmál se. 

" Tak se jdem podívat ne?" podívala jsem se na něho. 

" Nepočkáš na Liama?" 

" Hele já jsem tady ta, co tady ještě nikdy nebyla." 

" Fajn, tak pojď," řekl a rozešel se i s jedním mým kufrem do domu. 

Já jsem šla s mým druhým kufrem jako poslušný pejsek hned za ním. 

Když jsme otevřeli dveře, byli jsme na takové malé chodbě, ale krásné chodbě. Vyzuli jsme si boty a sundali kabáty a šli dál. Z chodby jsme vešli do obýváku, který byl opravdu úžasný. Potom mně Harry ukázal kuchyň, která byla snad ještě hezčí. 

" Tak teď jdeme do pokojů, chceš ukázat všechny nebo jen ten váš?"

" Jasně, že všechny," zajásala jsem. Musím vidět všechny krásy tohohle domu. 

" Dobře, tak pojď," zase se zasmál a ukázal ať jdu za ním. 

 Pokoje byly jako u nás, v patře. První jsme šli do pokoje, kde bude Gemma, hned vedle byl Niall a ještě vedle Louis. Další pokoje byli naproti těch tří. Byli tam zase tři. Ten jakoby naproti Gemmy bude Jacka a Amy, ten vedle náš, ale tam prý půjdeme jako poslední, takže zbývá ten vedle nás a to je Harryho. 

" Páni, ty to tu máš snad nejhezčí," řekla jsem a ukázala na tu postel, a taky na krb, který měl v pokoji jediný. Navíc i ty skříně a všechno. 

" Teď ještě tvůj a Liama," usmál se a zase vyšel ze svého pokoje. 

Sice neochotně, ale i tak jsem taky vyšla a zamířila do toho našeho. A musím říct, že byl taky pěkný. Byl hodně podobný tomu Harrymu. 

" Páni," bylo to jediné co jsem ze sebe dokázala vydat. 

" Ten můj a váš je hodně podobný, takže myslím, že nemusíš žárlit." 

" Harry, proč ho máme zrovna my? A tohle je taky vaše?" 

" Nevím, prostě jsem chtěl, aby jsi ten druhý měla ty. A ano, tohle je přesně jen moje. Ale koupil jsem to teprve před dvěma lety. Do té doby jsme si to jen pronajímali, ale já jsem si to tu prostě zamiloval." 

" To se ti ani nedivím. Je to tady krásné. Skoro všechno je ze dřeva a přitom je to moderní, uměla bych si tady představit bývat," vydechla jsem. Nemůžu se tady toho nabažit.