Feelings

39. díl - Nebudeme si to kazit.

*Harry*

" Crr," ozvalo se z pod mého polštáře.

Neochotně jsem telefon vyndal a podíval se, kdo mě budí. Bylo tam nějaké neznámé číslo, ale i tak jsem se to nakonec rozhodl vzít.

" Prosim," zabručel jsem.

" Opravdu si myslíš, že to budeš mít tak jednoduché?" ozvalo se a pak ten dotyčný zase zavěsil.

" Co to kurva," zaklel jsem nahlas.

" Harry, co se stalo?" posadila se Sam, kterou jsem vzbudil.

" Nic, spi v klidu dál," usmál jsem se na ni.

" Harry," zamračila se na mě.

" Prostě mně někdo volal."

" Jestli mi to okamžitě neřekneš, tak všechny zavolám a ti to z tebe dostanou," zamračila se ještě víc než už byla.

" Prostě tam bylo cizí číslo a já debil to vzal. Ozvalo se jen: Opravdu si myslíš, že to budeš mít tak jednoduché?. Pak to ten někdo zase zavěsil."

" Byl to někdo od Sarah?" zeptala se mě.

" Určitě. Začalo to tím, že ti zavolala a napsala, teď to jen bude pokračovat."

" Měli by jsme to říct ostatním."

" Jo a zkazit jim poslední dny, co jsme tady? Tady v klidu? To ani náhodou a my si to taky nebudem kazit, rozumíš?" zvedl jsem jí hlavu, aby se mi dívala do očí.

" Rozumím," opřela se o mé rameno.

" Harry? Do kdy tu vlastně jsme?" zeptala se.

" Měli jsme jet až za dva týdny, ale asi pojedeme v sobotu."

" Dobře. A kde budeme na silvestra?"

" No přece v baru. Půjdeme oslavovat," stiskl jsem si ji k sobě ještě víc.

" A co dneska?"

" Co co dneska?"

" Co budeme dělat?" vysvětlila mi to.

" Co by jsi chtěla dělat?" pohladil jsem ji po vlasech.

" Nechceš jít střílet?" podívala se na mě, a když jsem viděl ty jiskřičky v jejích očích, nemohl jsem nesouhlasit.

" Fajn, ale až po obědě, jo?"

" A jak dlouho ještě zbývá do oběda?" zeptala se nedočkavě.

" Sam já fakt nevím, jak to, že tady tak spíme, ale asi hodina."

" Supeer," zajásala a svalila se na mě, což způsobilo, že jsem si zase lehl.

Chvíli jsme ještě jen tak leželi, potom jsme se ale konečně rozhodly vstát. No vlastně to bylo hlavně proto, že už jsme měli hlad, ale i tak.

Oblékli jsme se, Sam si učesala vlasy, já si je jen prohrábl a vydali jsme se do kuchyně.

" Čaute," pozdravili jsme se Sam ostatní, kteří přišli akorát na oběd.

Posedali jsme si ke stolu a začali jíst. Měli jsme maso a k tomu brambory.

" Tak co budete dělat? Zase se flákat?" zeptal se Jack.

" Ne, jdeme střílet," zaradovala se Sam.

" Víš normální holka by se těšila spíš na nakupování a ne střílení," zasmála se Gemma.