Feelings

22. díl - Moc ti to sluší

*Sam*

 Nečekala jsem, co bude Harry a Liam říkat. Co nejtišeji jsem seběhla docela úzkou chodbou a za chvilku jsem byla zase u dveří. Chvíli jsem poslouchala za dveřmi, jestli tam nikdo není, ale nic jsem neslyšela, takže jsem je otevřela. Byla jsem v nějaké malé místnůstce, za kterou byla nějaká stěna. 

"Tak fajn, co teď?" zašeptala jsem.

Přešla jsem ke stěně a zatlačila na ni. Nic se nestalo. Sam, mysli. Přikázala jsem si zase. Někdě tady musí být nějaký čudlík nebo něco. První jsem obešla všechny rohy a obvody stěny. V pravém dolním rohu jsem něco našla. Byl tam nějaký čudlík. Zmáčkla jsem ho, ale nic se nestalo. Jen to tak zavrzalo. Zkusila jsem na tu stěnu znovu zatlačit, ale pohnulo se to jenom trochu. Napadlo mě, zatlačit na druhou stranu, než jsem zmáčkla ten čudlík a povedlo se. Musela jsem se sice hodně zapřít, ale nakonec se to otevřelo. 

Vyšla jsem z té malé místnůstky, ve které se mi už dělalo špatně a naštěstí jsem zjistila, že jsem v Harryho pracovně sama. Zatlačila jsem tedy opět na stěnu, ale nic se nestalo. Tak fajn, co mám jako dělat. Podívala jsem se znovu na tu stěnu a zjistila, že je plná knížek. Takže to má jako v těch filmech? Jaká to ale bude knížka? Napadlo mě udělat to samé, jako na opačné straně stěny, ale to je na dlouho, takže jsem zkusila tu knížku, která byla přesně naproti toho čudlíku. A bylo to ono. Mám velké štěstí, že myslím podobně jako Harry. 

Po tom, co se ta stěna konečně zavřela jsem rychle vyběhla, zavřela dveře od Harryho pokoje a vyrazila do obýváku. Harry ani Liam tady naštěstí ještě nebyli. Jen Niall, Louis a Jack. 

" Ahoj," pozdravila jsem a sedla si vedle Nialla. 

" Ahoj, pozdravili sborově. Pak se Jack zeptal:" Kde je Liam? Šel pro tebe." 

" Nevím, asi jsme se minuli. Šla jsem ještě něco do posilovny," usmála jsem se. 

" To chci vědět," zašeptal mi do ucha Niall. 

" Někdy příště jo?" vrátila jsem mu to. 

*Harry* 

Sam to naštěstí stihla a zmizela přesně ve chvíli, kdy se tu objevil Liam. Zaklepal a otevřel dveře.             "Není tu Sam?" zeptal se. 

" Ne, co by tu u mě dělala?" 

" Nevím, ale nemůžu ji nikde najít."

" Hele já opravdu nevím, kde je Sam. A kde si se vůbec díval?" 

" No jen v jejím pokoji, ale říkala, že půjde za náma." 

" Tak to fakt netuším, kde by mohla být," odpověděl jsem mu. 

" Tak fajn. Jdeš dolů? Všichni už tam jsou." 

" Jo, jdu, počkej, jen na sebe hodím tričko," řekl jsem mu a vstal z postele. 

Oblékl jsem si tričko, které jsem měl hozené přes židli a vyrazili jsme spolu s Liamem do kuchyně. Uslyšeli jsme ale hlasy z obýváku, tak jsme šli tam. Já jsem šel první a Liam hned za mnou. Teď jsem mohl jen doufat, že to Sam zvládla a už tam bude sedět. 

Když jsem vešel, kývl jsem všem na pozdrav a s úlevou zjistil, že je tu i Sam. 

" Už ji máš tu," řekl jsem Liamovým směrem, když vešel i on. Dál jsem to už neřešil a sedl si do křesla. Na Liama zbylo místo vedle Jacka. 

" Kde jsi byla Sam?" zeptal se ještě. 

" Byla jsem ještě v posilovně. Nemůžu najít mobil. Nikde není," řekla mu. Už se jí asi ptali i ostatní, protože odpověděla bez zaváhání.