Feelings

5.díl - Nialle, jdeme!

*Harry*

Seběhl jsem tedy rychle schody a na chodbě se málem srazil s Niallem a Sam. Pozdravil jsem je, přešel k Niallovi a pošeptal mu, jak nejtišeji jsem mohl: " My dva si ještě promluvíme!" " To je mi jasné," odpověděl mi s úšklebkem. Ještě jsem ho spražil pohledem a zavedl je všechny do obýváku, kde jsme posedali.

" Tak a teď mi řekněte všechno od začátku," vyzval jsem ty dva.

*Niall*

Podíval jsem se na Sam a raději začal mluvit já.

Řekl jsem klukům všechno. Teda až na to, jak jsem jí políbil a na tu "potravinovou" válku. Ale jinak všechno. Že ví o našem gangu, co děláme, a taky o její matce, o Zaynovi, o jejím gangu a naposledy, to jak jsme zdrhli a jak na nás 2x vystřelila. To už ale Sam začaly slzet oči a tak jsem to raději rychle ukončil, za což mi byla nejspíš hodně vděčná.

Kluci byli asi prvních pět minut v šoku, ale pak to nějak vstřebali. Teda až na Harryho, ten vypadal, že vyletí z kůže a jenom co se nadechl, jsem věděl, že je zle.

*Harry*

Tak tohle je dost i na mě. Jen mně vrtalo hlavou, jak to Sam zvládla. Sice jsem si asi jako jediný s Niallem všiml, že když končil svůj monolog, začaly jí slzet oči, ale tak nějak jsem cítil, že to zvládla. Že byla silná. Sakra už teď mě štvalo, že jsem se s tou kurvou vyspal! Tohle jsem posral na plné čáře. Teď to ale musím vyřešit s Niallem. A pak musím zase pevně uzavřít tu bránu, za kterou jsou city, už jsem se rozhodl. K vůli nějaké blbé holce se rozhodně měnit nebudu.

"Nialle, jdeme!" věděl jsem, že ví, že to řeknu. A tak už když jsem se nadechoval, se začal zvedat.

Zamířili jsme do mé pracovny. Já jsem vešel první a tak dveře zavřel Niall.

" Máš s ní něco? Můžeš mně vysvětlit proč není skoro oblečená? A jak to, že najednou ta její matka šla zrovna do garáže? Když normálně stojí vždy před domem?"

" Laskavě se uklidni. Věděl jsem, že se na to zeptáš a že tě vůbec nebude zajímat nic jiného a na to, co se stalo ráno, se zeptáš jen ze slušnosti, takže ne, nemám s ní nic. Je to jen moje nejlepší kamarádka a mám ji moc rád, takže se laskavě mírni a opovaž se jí ublížit. A netuším jak to, že šla zrovna do garáže. Nejsem vševěd Harry!"

" Nevíš, že jsme se neměli spřátelit?! A musel si jí říkat všechno,sakra?"

" Jo Harry věděl, ale děláš, jak kdyby se to jen jednomu z nás povedlo. A Jo musel, sám si můj nejlepší kamarád a to už dost dlouho, takže by jsi mohl vědět, co takový nejlepší kamarád znamená. A už se kurva tak debilně neptej!" zařval na mě Niall. Tak fajn, myslím, že teď už jsme na sebe jen řvali. Ještě, že mám tu kancelář zvukotěsnou.

Dál už jsem ho raději nechal a chystal se odejít zpět do obýváku, když jsem ale chytl za kliku, zarazil jsem se a ještě dodal: " K té blbé holce nic necítím a nikdy nebudu. Taky doufám, že co nevidět vypadne." Zase ten tvrdý a nedostupný Harry, tak se mi to líbí. Teď už jsem ale vážně za tu kliku zabral a vyrazil do obýváku. Niall byl samozřejmě hned za mnou, jak jinak. Asi se bál, abych něco neudělal s tou jeho Samanthou. Už jí mám dost, obou jich mám dost!

*Sam*

Po celou dobu co byl Harry s Niallem zavřený v té místnosti jsem neslyšela ani slovo. Kluci mně vysvětlili, že je to Harryho pracovna a je zvukotěsná. To mě celkem zklamalo, ale potom co mi kluci řekli, že mám být spíš ráda, jsem se přímo naštvala. V tu chvíli jsem chtěla slyšet každé slovo. Jelikož jsem ale neměla na výběr a nechtěla jsem, aby nastalo trapné ticho a já musela myslet na to, co se stalo, začala jsem se kluků vyptávat na různé věci. Ano, trochu divné v téhle situaci, ale kluci nic nenamítali, takže jsem pokračovala. Dozvěděla jsem se hodně věcí o Liamovi i Louisovi. Zjistila jsem, že jsou to taky moc fajn kluci. Teda Liam je fajn kluk. Máme toho celkem dost společného a myslím, že budeme kamarádi. Louis je, jak bych to řekla, takový zvláštní. S ním vlastně nemám společného skoro nic. Tak nějak jsem vycítila, že se se mnou ani nějak nechce bavit, takže jsem ho už nenutila. Vlastně jsem byla celkem ráda.