Feelings

43. díl - přísahám, že už jsem ho někdy viděla

*Sam*
" Lásko? Už bude snídaně, " vzbudilo mě spolu s polibkem.
" Kolik je hodin?" zabručela jsem, protože v pokoji byla ještě tma.
" Devět," usmál se na mě.
" Už? Tak proč je tady taková tma?" zeptala jsem se, ale hned jak jsem to dořekla mně to došlo.
" Máme zatáhlé žaluzie," mrkl na mě.
Já jsem vstala a odtáhla je. Potom jsem se učesala a oblékla. Harry se taky oblíkl a vlasy si pročísl rukou. Potom jsme se vydali na snídani, ke které jsme oba zvolili sladké.
" Harry?" zašeptala jsem na něho.
" Co" usmál se.
" Podívej se na toho chlapa nalevo."
" Co je s ním?"
" Harry já přísahám, že už jsem ho někdy viděla," šeptla jsem.
" To je možné, " nevěnoval tomu pozornost.
" Harry pořád se na nás dívá a včera na té pláži byl taky u nás."
" Jsi si tím jistá?" zeptal se mě. Ne ty vole, vymyslela jsem si to.
" Promiň, to byla blbá otázka, přiznávám," doplnil hned.
Už jsem mu nevěnovala pozornost a přemýšlela, kde jsem ho mohla vidět. A v tom mi to došlo.
" Vím, kde jsem ho viděla," řekla jsem Harrymu.
" Kde?"
" V Alpách, u té řeky. Díval se na nás, a když jsem ho zahlídla, zmizel."
" Podíváme se na něho, ale nevím, jak zjistíme, jak se jmenuje. Leda ho zkusit vyfotit," začal vymýšlet plán.
" Já vím jak to zjistit."
" Jak?"
" Jen tu počkej," řekla jsem mu.
" Řekni mi to."
" Nelíbilo by se ti to," pokrčila jsem rameny a vstala.
Harry za mnou ještě něco zabručel, ale už jsem se za ním neotáčela. Šla jsem rovnou na recepci.
" Dobré ráno," usmála jsem se.
" Dobré ráno," taky se na mě usmál.
" Jak se jmenujete?"
" Kde máte přítele?" neodpověděl, ale místo toho se zeptal na další otázku.
" Neodpověděl jste."
" Vy také ne."
" Ale já jsem se ptala první, " nedala jsem se.
" Dobrá. Jsem Thomas."
" Sam," podala jsem mu ruku.
" Rád tě poznávám," začal mi hned tykat, ale to se mi hodilo.
Pustila jsem jeho ruku a řekla:" Harry je na snídani."
" Aha a co chceš ty?"
" Potřebovala bych pomoct."
" A jak?"
" Potřebovala bych zjistit jméno jednoho chlapa, co tu má pokoj."
" Rád bych ti pomohl, ale tohle nesmím," podíval se na mě omluvně.
" Kdyby to byla jen nějaká hra, ve které o nic nejde, neprosila bych tě."
" O co jde?" zeptal se zase.
" Víš, jak se Harry jmenuje příjmením?" zkusila jsem to jinak a doufala, že ho znají i na Hawaii.
" Harry Statham a?" nechápal. Takže moje příjmení jo? Harry promiň, ale teď tě prozradím.
" Je to Harry Styles," podívala jsem se na něho.
" Ten Harry Styles?" zašeptal.
" Jo, pomůžeš nám? "
" Fajn, ale musí to zůstat mezi námi."
" To je samozřejmost, ale i to, kdo Harry je."
" Neboj se, kde teď je, ten chlap?"
" Na snídani, doufám. "
" Fajn, počkej, " řekl a odešel někam dozadu. Asi po pěti minutách přišel i s nějakou holkou, která se postavila za recepci. Jen jsem se na ni usmála a Thomas už šel se mnou.
" Kam jsi jí řekl, že jdeš?" zeptala jsem se pro jistotu.
" Řekl jsem, že je nějaký problém v jídelně, řekl jsem ti ať se nebojíš."
" Fajn, dělej tam co chceš. Já jdu ale dřív, tak chvilku počkej a až potom vejdi. Je to ten chlap nalevo od nás. Potom se pro jméno stavím na recepci," řekla jsem mu a vešla do jídelny, Harry i ten chlap tu pořád seděl, takže jsem si sedla naproti Harryho a čekala na Thomase.
" Kde jsi byla?" zeptal se, když jsem si sedla.
" Zařídila jsem to. Jo a no, jak bych ti to řekla, Thomas ví tvoje jméno," podívala jsem se mu do očí.
" Kdo je Thomas?"
" Recepční."
" Cože?"
" Klid už jde, tak si to vyříkáme na pokoji, jo?"
" Vyříkáme si to teď, jdeme," zašeptal, ale držel se, aby nezněl moc naštvaně.
Potom vstal, chytil mě za ruku a táhl mě do pokoje. V pokoji zabouchl dveře a čekal až mu to začnu vysvětlovat.
" Fajn, prostě jsem za nim přišla, aby zjistil to jméno a on, že to nejde, tak jsem řekla, že jsi Harry Styles."
" To je fakt super, zjistili by jsme to sami."
" Jo, zašel by jsi za ním a zeptal se ho, nechceš se se mnou vyfotit? Nebo jen můžu si tě vyfotit? Navíc, kdyby to tvoje jméno řekl, řekla bych, že mně řekl jméno toho chlapa. Vyrazili by ho."
" Sam ale i tak, neměla jsi ho do toho tahat."
" Nic neví. Jen nám řekne to jméno a tím to končí."
" Jo, vypadá na to, že to nechá jen tak plavat."
" Možná jsem neudělala úplně dobře, ale to jméno budeme mít a ten chlap na to nepřijde," řekla jsem mu.
" Dobře, ale je ti jasné, že jestli je ten chlap od Sarah a on to zjistí a zjistí, že ten Thomas něco ví, tak je už prakticky mrtvý?" zeptal se.
" Museli by jsme ho zachránit."
" Takže ty jsi něco domluvíš a já to pak budu řešit? "
" Přece by jsi nenechal zabít někoho, kdo za nic nemůže, " nedala jsem se.
" Modli se, aby tu ten chlap byl jen na dovolené. Teď si dej plavky, já vezmu notebook a na pláži ho prolustrujem," začal zase velet Harry.
Já jsem ho poslechla, před Harry jsem si dala plavky s přes ně hodila šaty. Harry se taky převlékl a vyrazili jsme na recepci.
" Máš to?" zeptala jsem se Thomase, který tu byl naštěstí sám.
"

Jo, je to David Malone."
" Děkuju," usmála jsem se na něho a vyběhla za Harrym.
" Máš to?" zeptal se mě, když jsem se zařadila vedle něho.
" Jo, je to David Malone."
" Jdem se koupat a pak se na to podíváme, ať to není nápadné."
" A nevezme někdo ten notebook" zeptala jsem se ho, když jsme přišli na pláž.
" Budem se na něho dívat, pojď," sundal si tričko a čekal na mě. Já jsem si svlíkla šaty a rozešli jsme se do moře. Chvilku jsme zase blbli, ale nebylo to ono.
" Harry, nejdem už ven?"
" Pojď ty nedočkavče," zasmál se, ale ihned vstal, protože jsme na kraji moře seděli, a vydal se na deku.
" Fajn, tady by ho to mělo najít, " řekl, když jsme se usušili a zapli notebook.
" Co je to za program?" zeptala jsem se ho.
" To nechceš vědět."
" To je asi pravda."
Chvíli tam Harry něco hledal a potom promluvil.
" Sam o tom chlapovi tu nic není. Jezdí sem každý rok. V tutu dobu."
" Jezdí i do Alp?"
" Ne."
" Má děti nebo manželku?" nedalo mně to.
" Ne. Není tady ani nic o žádné přítelkyni. Má čistý trestný rejstřík, nikdy žádný problém. Nic o něm není."
" Ale jak je to pak možné?" nechápala jsem to.
" Třeba si ho Sarah najala, aby jsme na něho nic nenašli a zároveň nás mohl pořád sledovat," spíš přemýšlel nahlas.
" To by znamenalo, že je to normální člověk, co moc neví, jak to v gangu chodí?"
" Asi jo. Taky mě to napadlo. Mohli by jsme to z něho dostat."
" Jo. Harry dívej, jde asi do hotelu, " všimla jsem si toho chlapa, jak odchází z pláže.
" Dělej, jdeme," řekl mně a rychle začal všechno balit. Nevěděla jsem, proč to děláme, ale poslechla jsem ho. Dala jsem na sebe šaty, vzala kabelu a vydala se za Harrym. Ten trochu zrychlil, takže jsme za chvilku byli za tím chlapem. Šli jsme rovnou na recepci, kde jsme se konečně zastavili.

A je tu další díl. Omlouvám se za chyby, psala jsem to na mobilu.
Děkuji za přečtení a tak. Za chvilku budu mít 2K. Jste nejlepší :3
J.