Feelings

20. díl - Ty žárlíš?

*Sam*

  " Jo, je toho celkem dost, jdeme," taky mi pošeptal a vzal mě do náruče. Vykřikla jsem, protože jsem se lekla, ale pak jsem si to užívala, takhle mě nesl naposledy Harry. 

Liam  mě vynesl po schodech jako by nic, což se trochu divím, a pak na začátku chodby se na chvilku zastavil. Trošku zaváhal, ale pak zamířil do svého pokoje. Trochu mě to překvapilo, a tak jsem se zeptala: " Proč jsi se zastavil?" 

" Myslel jsem, že by jsi chtěla jít do svého pokoje, ale no.., dejme tomu, že já tam mám větší pořádek." 

" Jak to myslíš?" zeptala jsem se ho znovu, když Liam otevřel dveře od svého pokoje a položil mě na zem. 

Zavřel za mnou dveře a odpověděl mi: " Sam byl jsem tam, když jsem tě nenašel u mě. Když jsi spala." 

Sakra proč pořád mluví v hádankách? " Liame, já pořád nevím, co tím myslíš." 

" Viděl jsem tam to Harryho triko," řekl uraženě.  

" Ty žárlíš?" 

" Nežárlím. Neříkala jsi mi, že mi to vysvětlíš?!" 

On žárlí! Nad tím jsem se musela pousmát, ale když jsem viděla ten Liamův pohled, úsměv mi z tváře hned zmizel. 

" Říkala jsem to i Niallovi. Prostě jsem ten večer nemohla usnout a nechtěla jsem tě budit. Šla jsem si pro vodu a vešel tam Harry, lekla jsem se a vylila na sebe tu vodu. Harry mi půjčil tričko. Nechtělo se nám pořád spát, takže jsme šli trénovat. Pak jsem si šla lehnout. Mimochodem Harry náš vztah respektuje. Všechno jsme si vyříkali." 

" Takže jsi se před Harrym převlíkala?" zeptal se zase.

" Ježiši Liame, ne nepřevlíkala, šel mi nalít tu vodu, co jsem jeho vinou vylila a já jsem se šla převléct do obýváku," je jako malý. Každopádně, to, že jsem neměla podprsenku mu říkat nebudu.  

" A jak mi vysvětlíš, že jste se vrátili s Harrym dneska spolu?" 

" Trochu jsme se pohádali s Jackem, takže když šli nahoru, tak jsem ještě zůstala v autě a přemýšlela, Harry tam pak za mnou přišel a zůstal tam se mnou." 

" A proč jako Harry neřekl mně?!" 

" Já nevím. Liame není hlavní, že už je to v pohodě? Že už nebude dusno? Že se nikdo nebude hádat?"

*Liam* 

" Copak ty jsi tam nechtěla mít raději mě?" 

" Liame, já jsem vůbec nevěděla, že tam přijde. A ano, možná že chtěla. Jsi můj kluk." 

" Možná?!" trochu jsem zvýšil hlas. 

" Chtěla bych tam mít tebe, ale kdyby tam nedošel Harry, tak by se to nevysvětlilo. Nebylo by to v pohodě." 

" Jo, takže jsi právě přiznala, že jsi ráda, že tam byl Harry!" křičel jsem na ni. 

" Liame vůbec mě neposloucháš, ale jo, když by jsi se choval takhle tak jo!" 

" Jak choval takhle?!" 

" Jako debil!" křikla na mě  a odešla z pokoje. Nezapomněla samozřejmě bouchnout dveřmi. 

Opravdu super! Bože já jsem tak nasraný! Nechápu, jak to mohla říct. Tohle musím vydýchat, ale z pokoje neodejdu, všichni by se mě ptali, co se zase stalo. I když pochybuju, že to někdo neslyšel. 

*Jack*

Potom co jsme si se Sam promluvili, jsme šli s Louisem, teda myslím, že se tak jmenuje do nějaké pracovny. Měl tam počítač a asi tunu papírů. Taky tam byla velká skříň, která byla zavřená.  Nevím, jestli vůbec chci, abych věděl, co tam je.