*Niall*
Když jsem ráno vstal a oblékl se, šel jsem pro Sam, do jejího pokoje, ale nebyla tam. Ano Nialle, jak nečekané. Dobře víš, že tady ještě spát nechce. Zavrtěl jsem hlavou a šel ji hledat. Jelikož jsme šli včera s klukama do pokojů všichni spolu, teda až na Liama, vzpomněl jsem si, a bylo mi to jasné. Rozešel jsem se tedy za Liamem, zaklepal jsem a otevřel dveře.
"Liame, je.." začal jsem, ale zarazil se. Sam byla přilepená na Liamovi a Liam na Sam. Rozhodně nevypadali jako kamarádi. Ale třeba se pletu.
" Sam, Liame, vstávejte," zakřičel jsem na ně a oni se konečně neochotně probudili.
" Co je?" zeptala se nevrle Sam.
" Sam, jdeme střílet, takže vstávat."
"Hmm, už jdu," řekla a začala se zvedat. Liam ji ale zase povalil na postel a dal jí pusu. Tak fajn, teď už jsem si jistý, že nejsou kamarádi.
" Vy spolu, cho.. chodíte?" vykoktal jsem.
" Jo, my spolu chodíme," řekl Liam.
Podíval jsem se nechápavě na Sam, ale ta jenom přikývla.
" Jestli se tohle dozví Harry," řekl jsem a zbytek věty nechal nedokončené. Myslím, že to bylo oběma jasné.
*Harry*
"Co jestli se dozvím?" zeptal jsem se.
Podíval jsem se na kluky, ale oba mlčeli, doufám, že Sam mi to objasní. Počkat. Co tady dělá Sam? V Liamové posteli?
" Sam, sakra co tady děláš?"
" Harry v klidu, my," řekla Sam a pak se nadechla a vydechla," my spolu s Liamem chodíme."
"Cože?"
"Harry," chytl mě za ruku Niall. Podíval jsem na něho, vlastně na všechny, otočil se odkráčel z pokoje. Tohle je na mě moc!
*Sam*
"Kurva!" zaklela jsem a vyběhla za Harrym.
"Harry!" zakřičela jsem, když jsem ho uviděla na chodbě.
Zastavil se a otočil: " Proč zrovna Liam? Můžeš mi říct, proč?"
" Já nevím, prostě to tak cítím. Mám toho dost. Co proti mně pořád máš? Copak nemám právo být šťastná?"
" Máš, ale jsi s ním šťastná? Sam probuď se, tohle není kluk pro tebe, nemáš s ním nic společného, nemáte žádné společné zájmy, prostě nic, chápeš?" křičel na mě Harry.
" A kdo je pro mě nejlepší? Ty?!" taky už jsem křičela.
" Vůbec nic si nepochopila. Jen si pamatuj, v tomhle světě není čas na city," řekl už klidně Harry. Jak tohle sakra dělá? Chvíli řve a za chvilku je zase v klidu. Tohle snad dělá schválně. Chvíli jsme se na sebe jen dívali, pak se ale Harry sebral a odešel někam pryč.
Opřela jsem se o zeď a rozbrečela se. Ale proč vlastně? Proč tady brečím? K vůli tomu, že je na mě Harry naštvaný? Že ví, že chodím s Liamem? Sakra Sam, seber se! Přikázala jsem si a pomalu se zvedla. Rozhodla jsem se jít do svého pokoje a převléct se. Pořád jsem vzlykala, ale i tak si dala Harryho tepláky a tričko. Ne, Harryho tepláky už ne. Zase jsem si je tedy vyslékla a dala si svoje tepláky. Pak jsem si umyla obličej, učesala a trochu namalovala. Musela jsem si zamalovat ty kruhy pod očima. Je toho na mě teď dost, ale ještě taky bude. Jsem zvědavá na ty tréninky s Harrym. Teď budu ale naštěstí s Niallem. Jsem za to ráda, protože si s ním budu moct promluvit.
YOU ARE READING
Feelings
Fanfiction17-letá Samantha... 4 noví kluci... Jedna zkažená láska? #3. in Akční - 28.1.2016 ♥