Feelings

27. díl- Harry já tě vážně zabiju!

Zaklepala jsem. Chvíli se nic nedělo, ale pak Louis otevřel.

„ Ahoj," usmála jsem se.

„ Ahoj," taky se usmál.

„ Ty už máš zabaleno, že?"

„ Jo, proč?"

„ Prosím, prosím. Já potřebuju pomoct. Úplně jsem zapomněla na dárky a musím to stihnout, než odletíme. Pojedeš se mnou, že jo?" ukázala jsem na něho psí očka.

„ Na ten tvůj pohled ani nejde říct ne," zasmál se.

„ Děkují, tak jedem?"

„ Jo," řekl a vzal si bundu. Proběhli jsme celkem rychle celý dům, v kuchyni jsme řekli Niallovi, že ještě jedem do města, tak ať to řekne ostatním, a vyrazili do garáže. Nasedli jsme do auta, já samozřejmě na místo spolujezdce, a odjeli.

„ Tak kam to bude?"

„ No, nevím, Harrymu chci koupit hodinky, Liamovi mám nachystaný dres Lakers s podpisema, ten musíme vyzvednout a Niallovi kuchařku a ještě mám pro něho vymyšlenou takovou trofej Oskara, kde bude napsané Nejlepší kuchař. Jo a ještě potřebuji do elektra."

„ Fajn, jedem do centra, tam je všechno."

„ Díky," usmála jsem se na něho. Taky se usmál, ale mlčel.

Ještě jsem se podívala na telefon, kde jsem měla novou zprávu, byla zase od Harryho.

H: Máš pěkné spodní prádlo ;)

S: Harolde! -_-

H: Co? :P

S: Jako mám pěkné jen spodní prádlo? :O

H: Nevím, byla tma :/

S: To ti tak žeru -_-

„Sam jsme tu," upozornil mě Loui, když zaparkoval.

„ Ok, tak se tu sejdem tak za hodinu?" zeptala jsem se, zamkla mobil a hodila ho do kabelky.

„ Dobře, je půl desáté, takže o půl jedenácté tady."

„ Dobře," řekla jsem a vystoupila z auta.

Jako první jsem zamířila do elektra a koupila Louisovi sluchátka beats, ať si písničky konečně zapne do sluchátek a ne, abychom to pořád všichni poslouchali nahlas. Potom jsem šla vyzvednout dárek Liamovi, pak šla zařídit dárek Niallovi, který mi po malém podplacení udělali na počkání a ještě mu k tomu přikoupila parfém, aby toho neměl vůči ostatním málo, takže už mám všechno kromě Harryho. Zalezla jsem tedy do prvního obchodu s hodinkami a začala se rozhlížet. Po chvilce mi do oka padli jedny takové pěkné emporio armani, takže chápete, že jsem je prostě musela koupit. 

Když jsem měla na mém účtu o trochu méně a byla spokojená s mým nákupem, pomalu, protože kabele byli opravdu těžké, jsem se vydala k autu. Sjela jsem eskalátory a ještě se rozhlídla do výloh, jestli mě tam něco nezaujme a udělala jsem dobře, protože jsem v jedné z nich viděla Louise. Takže jsem si sedla na lavičku před obchodem a čekala na něho. Naštěstí tu byl asi do pěti minut. 

" Nakoupené?" zeptal se mě, když mě uviděl.

"Jo, mám všechno co jsem chtěla, ty?" usmála jsem se. 

" Taky, tak jdeme?" 

"Jo," řekla jsem a poté se zvedla. Louis mně zval naštěstí všechny moje kabele, za což jsem mu byla vděčná. Vlastně s celým mým nákupem jsem byla spokojená, protože mám pro každého něco a dokonce mám i skoro všechno zabalené.